Vincent Borel je docela obyčejný muž ve středním věku, jehož život se ze dne na den promění v noční můru. Soustavně ho totiž začnou napadat naprosto cizí, neznámí lidé. Útoky postupně zesílí do té míry, že je Vincent nucen utéct a od základu změnit svůj životní styl. Film Vincent doit mourir je belgicko-francouzská hororová komedie, premiérovaná na filmovém festivalu Sitges.
Film byl podpořen programem Kreativní Evropa MEDIA.
Film jsem si pustil, protože je prý jako Dream Scenario a prý snad i lepší. To není pravda. Oba filmy stojí na bizarním zápletce - protagonistovi se děje něco absurdního a on na to musí reagovat. Vincentův problém je ale dost monotónní (lidi ho chtěj z ničeho nic napadnout po navázání očního kontaktu) a jeho řešení problému má úzkej rámec (nedívat se lidem do očí, odjet někam, kde není moc lidí). Dream Scenario je divácky vděčnější, protože má výraznějšího protagonistu, jehož vyjebanost není omezována tím, že by se jiným lidem musel vyhýbat. Jeho problém je konceptuálně zajímavější a funkčnější. Celkově je to obsahem i stylem lepší film, protože mě bavilo, co se děje a jak na to protagonista reaguje a zajímalo mě, k čemu to dospěje. Vincent mě ale jako postava nebavil vůbec, tudíž mi byl u prdele i jeho problém. Nezajímalo mě, jak to s ním dopadne a nebavilo mě, co se v tom filmu po většinu času odehrává. Vincent je třeba v jeden moment nucen zabít muže, který ho napadl. Následně se to už nijak neřeší. Oběť nikdo nehledá a Vincent o to myšlenkou ani nezavadí. Aby se ve filmu něco dělo (kromě tedy toho, že na protagonistu občas někdo zaútočí), tak je tam vecpána romantická linka, která je ovšem umělá, protože není důvod, aby se ta žena vůbec zakoukala do někoho, jako je Vincent. Film by tedy potřeboval lepší koncept, postavy i scénář, protože takový, jaký je, není uspokojivý a nemá co nabídnout. Lidi to tady klasicky ohodnotí vesměs pozitivně, ale brzy si na ten film ani nevzpomenou. Za mě je nepamětihodný film ztrátou času - tedy zavrženíhodným odpadem.
Mohla to být pouze dost přehnaná reakce na Vincentův vtip, jeho nepochopení, jenže ono se to brzy opakuje. Už v práci se řeší příčina a možné Vincentovo vyprovokování, protože prostě proč by to někdo dělal, že? A jak vysvětlit, že děti nebiješ, naopak se jim bráníš? Vincentovi se postupně rozpadá život, brzy je tak jasné, že musí pryč od lidí. Nápad se zakrytím očí mohl přijít dřív, ale v této části mi sedla ta nejistota, hledání spouštěče, je to povedená psychologická hra. Ta funguje i v novém životě, i když už to jde více do komedie. Fajn jsou komplikace s objednáním jídla a úplně jiné vztahové problémy, než se běžně ve filmech řeší. Závěr nabere satirický celostátní, či světový kurz, aby scénou v poli nezapomněl ani na drsnější osobní rovinu. Právě ta mi sedla více.