V první řadě to nevnímám jako mnohovrstevnatý film - je tu jedna vrstva, jen je záměrně rozestíraná. To nemyslím ani trochu jako výtku, jen se nekoná žádné přeskakování z vrstvy do vrstvy jako v Inception, přitom reakce vyvolávají takové očekávání. Jinak je to rozhodně na naše poměry živá podívaná, i když potenciál se rozhodně nepodařilo naplnit. Především jsem měl pocit, že si Polským filmem spíš všichni svůj status potvrzují, namísto proklamovaného vyvracení (podobným způsobem, jako když si Woody Alen myslí, že když ve svých filmech do nekonečna opakuje, že si uvědomuje vlastní krizi, získává odpustku za mizerné výkony z posledních let až desetiletí). Jedno se ale tvůrcům povedlo - nevím, co si o tom mám myslet. Přijde mi jako moc snadné ten film odsoudit i odpustit mu nedostatky. Pod tři a nad čtyři bych nešel, ale vybrat mezi těma dvěma hodnoceníma je obzvlášť těžké.
Jeden z nejhorších filmů, které při nejlepší vůli prostě nelze dokoukat. Nevím co to je, proč se to tak jmenuje, o čem to je. Horší než Díra u Hanušovic a to je peklo!
Je fajn, že se u nás taky někdo pokouší o malý filmový experiment, kde si tvůrci nebojí hrát s diváky a hlavně si ze sebe dělají celou dobu prdel. A ještě víc fajn je, že to doopravdy vychází a takový uragán nápadů a hlášek se v naší kotlině jen tak nevidí. Navíc to funguje i jako ona sonda do hercovi duše. Jen škoda, že v poslední půl hodince už tomu malinko dochází šťáva. I tak ale hodně příjemný překvapení, i když chápu, že tenhle styl nemusí sednout každýmu.
Shlédnuto se zpožděním deseti let, přesto se neztotožním s žádným z předchozích komentářů. Já v tomto filmu vidím jen chuchvalec skečů, kdy aktéři prostě improvizovali a hlavně oni se bavili. My ostatní, nezaujatí pozorovatelé, v tom nespatřujeme nic pozoruhodného. Sem tam se pousmějeme ("Takovýhle Brno v Praze není, že?"), ale víceméně jen čekáme, kam se to zase překulí. Měl-li Daniel - Havlát být něčím jako Jekyl - Hyde, pak se to nepovedlo. Měl-li být každý další něčím vtipným, pak se to rovněž moc nepovedlo. No tak aspon si někteří přišli na své v nahých scénách...
Netradiční film si zaslouží netradiční komentář: Ulehám do postele s mírou očekávání, podpořen několika nadšenými recenzemi, jenž mě měly připravit na následující unikátní výtvor, docenitelný maximálně náročným publikem. V tom ale přišla facka přímo do ksichtu v podobě úvodní scény, která mi jasně říkala: "Buď ve střehu, tohle není normální film, točený v našich končinách." Nevěřícně jsem televizi sledoval s polodebilním ksichtem, jehož mimické svaly stále trčely v mrazu, neboť mozek měl co dělat, aby vůbec chápal, co se to před ním odehrává. A pracuje na tom do teď. Oči vytřeštěné, sledující na sebe chaoticky se odvíjející záběry, které ale neztrácí tempo, ani minutu zbytečností. Po chvíli v mozku zablikala kontrolka, že už má jasno a poslal do ksichtu usměvavý pohled, než ho zaskočilo úhyb stranou v podobě prostředníčku, mávající se před očima. Mozek to nezvládá a ksicht nestíhá reagovat, než zakročí ruka a celou scénu pustí znovu. Koukám na čas a uběhlo teprve 10 minut. Čumím na to jak spadlej z višně, když v tom se tam objeví scéna, která jakoby tam ani nepatřila a za ní další. Tímto stylem dojdu do konce, kde najednou v mozku opět blikne žárovka, stejně jako ksicht. Oba mají jasno, úsměv od ucha k uchu, myšlenky, z počátku přeházené, složené dohromady a mozek přemýšlející, co se k tomu vůbec dá napsat. Jenže v tom začnou pracovat samy prsty, díky nimž se na monitoru objevuje text, začínající: Netradiční film si zaslouží netradiční komentář....
Liška, Matonoha, Daniel a Polášek. Nejdivnější český film poslední doby připomínající mystifikační Rok ďábla od Petra Zelenky. První polovina výborná, bavil jsem se tou "autobiografií" zúčastněné čtyřky a neváhal bych dát 8/10. Po odjezdu z Polska jsem trpěl a druhou půlku bych hodnotil 4/10. Výsledné tři hvězdy jsou tudíž jakýmsi kompromisem, kdy z úžasně hravého a plastického dokumentu přišel krutý pád.
Zajímavé a výjimečné dílo, zejména co se týká scénáře a filmových fórků. Je to asi více pro filmové znalce, prostě klubovka, vychytávka, ale dobré a vtipné, pokud na tu hru přistoupíte. V jeden okamžik to sice spadne a znovu se to musí rozjíždět, mohlo to skončit dřív. Nutno říci, že polští herci byli ve svých rolích nevěrohodní, ať už věkem, či přístupem k situaci, Budaře mohlo být více, role trochu utopená, stejně jako jsem chtěl více excesů od Havláta (Daniel). Pokud znáte alespoň vzdáleně herce, jejich osoudy, pak je to ještě lepší. Rozchod Bokové s Liškou na hranici skutečného dokumentu.