Těžko se dnešnímu divákovi hodnotí téměř sto let starý němý film, ale tohle prostě zanechá dojem. Kultovní už je jen znovuzrození filmu, který byl nalezen až v roce 2008 a mohl být zrestaurován ze dvou "pásků". Dílko je to ale skvělé i po technické stránce a muselo to dát tehdy hromadu práce. "Prostředníkem mezi mozkem a rukama, musí být srdce" v tomto duchu se line celý příběh, lehce naivní, trošku futuristický, chvílemi úchvatný i nudný.. každopádně klobouček dolů.
Legendární a unikátní film, kterému dodnes vděčíme za mnohé od Star Wars po Já, robot. Velké dílo, jež by mělo být vytesáno do kamene, ne se ztrácet - lidi jsou hrozně odmítaví vůči něčemu novému a Metropolis na tom utrpělo.
Metropolis je město rozdělené do dvou částí. V podzemí pracují dělníci na vyšší třídu boháčů, které vládne Fredersen. Jeho syn Freder se zamiluje do dělnické dívky Marie a rozejde se proto se svým otcem. Fredersen nechce podcenit vliv Marie na dělníky a proto nechá šíleného vědce sestrojit robota, který je Marii navlas podobný. Falešná Marie vyzývá dělníky k ničení strojů, což přeroste v obrovskou rebelii. Film končí smírem, že se obě strany potřebují. Nejdražší německý film ve své době pokryl 7 milionové náklady jen z malé části a kritika byla neúprosná. Dnes je však jasné, že tento silně expresivně formalistický snímek má pevnou pozici v dějinách filmu. Ve filmu jsou výtvarně vytříbené scény a skvělé dekorace. Absolutně nejslavnějšími ingrediencemi tohoto filmu je futuristická architektura utopického velkoměsta, která inspirovala tvůrce Blade Runnera a pochopitelně slavná scéna oživení robota. Metropolis byl oblíbeným filmem Adolfa Hitlera, což není směrodatné, ale můj oblíbený film je to také.
Na svou dobu neskutečně megalomanská podívaná, která ani po letech neztrácí téměř nic ze své působivosti. Při scénách se stovkami statistů vyloženě mrazí a efekty, jakkoli dnes pochopitelně působí zastarale, jsou velmi věrohodné a monumentální. Navíc i příběh je dostatečně zajímavý a, přestože i zkrácená verze trvá plné dvě hodiny, ani na chvíli nenudí, což je u němého filmu neaplikujícího groteskní humor docela vzácný jev (samozřejmě z hlediska dneška). Zkrátka legenda a základní kámen moderní sci-fi, pro milovníky expresionismu hotová vizuální onanie...
Strastiplná klasika, ktorú už od prvého vydania sprevádzajú len problémy. To ako film dopadol v súčasnej dobe je len na vás. Nedá sa mu však uprieť vtedajšia geniálnosť príbehu a úžasná sprievodná produkcia, či architektúra, ktorá bola na svoju dobu nadčasová a do dnešných dní inšpiruje mnoho autorov a ich projekty. Za zmienku stojí už taktiež stará klasika - Bioshock...
Je to sice trošku starší film, ale na první postapokalyptické sci-fi (a sci-fi vůbec) je to úctyhodné. Je fakt, že 2 a půl hodiny depresivní hudby nebylo úplně to pravé ořechové, ale furt lepší než ticho a dalo se to. Scénář je každopádně na vysoké úrovni a vše ostatní je hold přímo úměrné své době. Co víc dodat, furt lepší než 99% dnešní německé filmové produkce. 50%