Těžko se dnešnímu divákovi hodnotí téměř sto let starý němý film, ale tohle prostě zanechá dojem. Kultovní už je jen znovuzrození filmu, který byl nalezen až v roce 2008 a mohl být zrestaurován ze dvou "pásků". Dílko je to ale skvělé i po technické stránce a muselo to dát tehdy hromadu práce. "Prostředníkem mezi mozkem a rukama, musí být srdce" v tomto duchu se line celý příběh, lehce naivní, trošku futuristický, chvílemi úchvatný i nudný.. každopádně klobouček dolů.
Metropolis je město rozdělené do dvou částí. V podzemí pracují dělníci na vyšší třídu boháčů, které vládne Fredersen. Jeho syn Freder se zamiluje do dělnické dívky Marie a rozejde se proto se svým otcem. Fredersen nechce podcenit vliv Marie na dělníky a proto nechá šíleného vědce sestrojit robota, který je Marii navlas podobný. Falešná Marie vyzývá dělníky k ničení strojů, což přeroste v obrovskou rebelii. Film končí smírem, že se obě strany potřebují. Nejdražší německý film ve své době pokryl 7 milionové náklady jen z malé části a kritika byla neúprosná. Dnes je však jasné, že tento silně expresivně formalistický snímek má pevnou pozici v dějinách filmu. Ve filmu jsou výtvarně vytříbené scény a skvělé dekorace. Absolutně nejslavnějšími ingrediencemi tohoto filmu je futuristická architektura utopického velkoměsta, která inspirovala tvůrce Blade Runnera a pochopitelně slavná scéna oživení robota. Metropolis byl oblíbeným filmem Adolfa Hitlera, což není směrodatné, ale můj oblíbený film je to také.
Na svou dobu neskutečně megalomanská podívaná, která ani po letech neztrácí téměř nic ze své působivosti. Při scénách se stovkami statistů vyloženě mrazí a efekty, jakkoli dnes pochopitelně působí zastarale, jsou velmi věrohodné a monumentální. Navíc i příběh je dostatečně zajímavý a, přestože i zkrácená verze trvá plné dvě hodiny, ani na chvíli nenudí, což je u němého filmu neaplikujícího groteskní humor docela vzácný jev (samozřejmě z hlediska dneška). Zkrátka legenda a základní kámen moderní sci-fi, pro milovníky expresionismu hotová vizuální onanie...
Strastiplná klasika, ktorú už od prvého vydania sprevádzajú len problémy. To ako film dopadol v súčasnej dobe je len na vás. Nedá sa mu však uprieť vtedajšia geniálnosť príbehu a úžasná sprievodná produkcia, či architektúra, ktorá bola na svoju dobu nadčasová a do dnešných dní inšpiruje mnoho autorov a ich projekty. Za zmienku stojí už taktiež stará klasika - Bioshock...
Je to sice trošku starší film, ale na první postapokalyptické sci-fi (a sci-fi vůbec) je to úctyhodné. Je fakt, že 2 a půl hodiny depresivní hudby nebylo úplně to pravé ořechové, ale furt lepší než ticho a dalo se to. Scénář je každopádně na vysoké úrovni a vše ostatní je hold přímo úměrné své době. Co víc dodat, furt lepší než 99% dnešní německé filmové produkce. 50%
Jo, hudba byla pěkná. Já na ty němé filmy ale moc nejsem, je to asi tím, že jsem rozmazlený novou dobou. Příběh je celkem obyčejný, i když celkem silně podaný, protože dělníci žijí v podzemí a dělají těžké 10 hodinové směny, zatímco ostatní si žijí pěkně na povrchu, a všemu vládne chladný Jon Fredersen, který má však citlivého syna Fredera, jenž se rozhodne sympatizovat s dělníky. Dále je tu šílený vynálezce Rotwang, který stvoří kopii dívky jménem Marie, která káže legendu o Babylonské věži. Dále je to náboženský motiv - proroctví o Apokalypse, sedm smrtelných hříchů. Nějaká ta vzpoura, akce, zatopené podzemní město. Herci brutálně přehrávají a strašně vykulují oči. Jako nebylo to špatné, ale působilo to na mě trochu zmateně a rozhovory, které jsou shrnuty jednou větou v titulkách mě příliš nepomohly se zorientovat. Hold jsem příliš blbej a možná i zhýčkaný mluveným filmem.