Recenze filmu Krvavé pobřeží

Komentáře a recenze 4

Chrustyn

44 045 bodů •3. 6. 2010

8

John Woo se vrátil do rodné Číny aby zde natočil nejnákladnější a nejdražší film své kariéry. Natočil více pěti hodinový epos, který později sestříhal do stravitelnější dvou a půl hodinové délky, ve které vypráví příběh o bitvách znepřátelených čínských stran. Ačkoliv na čínské historické velkofilmy moc nejsem Woo mě (ostatně skoro jako vždy) opravdu potěšil a jeho spektákl považuji za nejlepší film v dané oblasti. Woo se v této zkrácené verzi zaměřuje převážně na boje, které jsou pro akčního diváka pastvou pro oči jak vizuální stránkou tak svou velkolepostí. Nejedná se o naturalistická jatka jako v případě Gibsonova "Statečného srdce" a divák neznalý čínské kinematografie by občas mohl být překvapen pohledem na jednoho bojovníká, který sám porazí několik destítek nepřátel. Bitvy jsou takovou kombinací klasických historických velkofilmů a filmů Zhanga Yimoua. Pokud divák na tento fakt přistoupí každou akční scénu si náležitě vychutná. Bitevní scény zabírají nějakých 45% filmu a ve zbtyku se divák seznamuje s postavami a jejich motivací k válce stejně jako s jejich blízkými. Tato část asi nejvíce trpí brutálním, takřka tříhodinovým zkrácením, jelikož film postavy tolik nerozvíjí a většina z nich jsou pouhé figurky, což zaříčinil i fakt, že neasijský divák si prostě nedokáže zapamatovat jejich jména nebo obličeje. Toto naštěstí neplatí o hlavních postavách, které se ve filmu předvedou natolik aby s nimi divák dokázal soucítit a držel jim palce. John Woo natočil výborný film, který se sice odehrává v jiném prostředí než na jaké jsme u něj zvyklý a střelné zbraně vyměnil za luky a meče ale přesto je zde spousta scén a elementů, které jeho fanouškům dokáží, že to natáčel jejich oblíbený mistr. P.S. samozřejmě nechybí ani holubice.

Pete69

33 033 bodů •21. 4. 2024

7

Jednička za výpravu, je to vizuálně opravdu velkofilm. Efekty možná oku náročného diváka stačit nebudou, zejména ty s ohněm, ale i tak jsou slušné. Pořádný historický snímek, který má jistě dosti nepřesností a je upraven oku dnešního diváka. V úvodu jsem chvíli hledal nit, mám totiž problém s rozeznáváním čínských obličejů a strašně se mi postavy pletou, proto si některé asijské snímky neužiju naplno. Krvavé pobřeží je pěkný film.

Klajnik

9 194 bodů •22. 5. 2020

4

Toto je první ze dvoudílné série filmů Red Cliff, která dohromady táhne k pěti hodinám. Mimo Asii byly filmy sestříhány do jednoho, protože takový evropský divák by byl zmatený. Evropský divák si pak stěžoval na absenci hloubky narativu, prázdné dialogy a nemožnost vcítit se do postav. Já viděl Asijské verzi rozdělenou na dva díly a stejně jsem do nitra postav nepronikl. Krvavé Pobřeží není žádnou realistickou velkofilmovou válečnou freskou, ale spíše takovou válečnou pohádkou. To se projevuje v naivitě příběhu, který na některých místech nedává přiliš smysl a dění se zjednodušuje pro snadný průběh filmu, což filmu naopak ubírá na uvěřitelnosti. Nepomáhá ani propagandistický podtón, který však vyznívá více v druhém dílu. Zlý čínský imperialista s ohromnou armádou vyrazí na jih, kde se proti němu spojí čínčtí komunisté, kteří díky svému bratrství a chytrosti ztenčují imperiální řady. Tomu nasadí klobouček scéna, ve které hladovějící vojáci darují jeden ze svých tří malých knedlíčků svému vůdci. Odklon od realističnosti je též patrný v akčních "skopičinách." Ty však lze přisoudit akční estetice Johna Woo. Občas je to cool, občas je to spíš směšné (čínský generál se přehoupne přes zeď pomocí kopí jak atlet při skoku o tyči, akorát k tomu nepotřeboval rozběh a předpokládám, že ani to dřevěné kopí není takhle pružné). Zamrzí spíš ten zběsilý střih, který nenechá pořádně vyznít žádnou bitevní sekvenci, ve které se řežou vojáci. Poté, co jsem viděl Bitvu Bastardů (GoT: 6x09), začátek Revenanta nebo Outlaw Kinga, tak mi tohle přijde přinejlepším průměrné. Oba díly Red Cliff stojí hlavně na velikém komparzu a vyobrazením válečných strategií a formací. Díky tomu dokážou být ty filmy v některých ohledech zajímavý. Obecně platí, že je uspokojivé sledovat, jak postavy vítězí díky vlastním schopnostem, uvážlivému chování a inteligenci. Tomu však podráží nohy větší či menší výskyt naivity v ději. Četl jsem, že hodně lidí si stěžuje na nesmyslnost průběhu těch taktik a na postavu čínského Odyssea, který jedním pohledem na nebe dokáže zhruba říci, kdy se změní vítr. Nedokážu říci, že takové předpovědi nedávají smysl, protože sám se v počasí jižní Číny nevyznám. Minimálně mu ale všechno hraje do karet. Jak příroda, tak hloupost nepřátel, kteří sice převyšují komunisty počtem, ale nikoli inteligencí. To, jak nepřítel "daroval" komunistům 100 000 šípů bylo divné a já si též kladl otázku, proč nestříleli zapálené šípy. Vždyť to bylo podezřelé. Koukat na to šlo, ale mě to po celou dobu nechalo chladným. Čim více divák baští naivitu narativu, neuvědomuje si propagandistický podtón a nemá představu, jak lépe by mohli bitevní sekvence vypadat, tak o to bude spokojenější. Tohle jsou však aspekty filmu, které Red Cliff objektivně sráží. Osobně mi pak není sympatické ani to jednotvárné herectví a klasická asijská mimika herců, z nichž mnoho je prý hereckými esy - což minimálně v těchto dvou filmech nevynikne.