No, nebylo to zas tak zlý. Sice to bylo šíleně zdlouhavé a chvílemi nezajímavé a Viggo Mortensen se taky moc nepředvedl ale přežít se to dalo díky docela dobře zpracovaným akčním scénám.
Intriky, podvody, zrady a hlavně bitvy. To slibuje ve své době nejdražší velkofilm španělské filmografie lákající především na Vigga Mortensena v hlavní roli. Po výpravné stránce není co vytknout, zato po té scenáristické to již přechází do ouvej. Kapitán Alatriste, jinak čtenáři přezdívaný jako španělský mušketýr, je několikadílná knižní série, kterou má na svědomí literární autor Arturo Pérez-Reverte a prvních pět knižních dílů bylo zpracováno do tohoto dvou a půlhodinového filmu. Ano, celkem pět knih, což je docela scenáristický majstrštyk. Jednoduše řečeno, příběh začíná v roce 1623, dále pojednávající takřka třicet dalších let osudů kapitána Alatrista, který je postavou španělského zlatého věku, opírajíc se o autentické postavy, jako je třeba španělský spisovatel Francisco de Quevedo nebo hrabě Duque de Olivares. Dále prochází mezi dobře známými intrikami Svaté inkvizice, královskými sekretáři a dalšími několika nejrůznějšími podivnými a zlověstnými postavami. Podle historiků se jedná o zdařilou reprodukci španělského období, kdy bylo světovou velmocí. No, dejme tomu. Ale jak to dopadlo z vytvořeným dějem? Vcelku rozporuplně. Zpracovat do jednoho pět knih je prostě moc a je to ve výsledku znát. Několik scén vyznívá dojmem nedomyšlenosti, takže události buď postrádají logiku, nebo vytváří dojem, jakoby něco určitého postrádalo. Nebo prostě obojího. Jako celek má dějový vývoj docela nevyrovnané tempo. Chvíli se to loudá, chvíli zase uhání, čímž z toho chvílemi číší uvolněnost, chvílemi zase patřičnou radikálností, což způsobuje nemalou nevyrovnanost v aspektu děje. Hlavní postavě, tedy kapitánovi Alatristovi, se tak vytrácí důležitá hloubka osobnosti. Jako epos dějové dost ztrácí, ale jinak v rámci atmosféry, vzniklé především velkou výpravou, zase naopak má co nabídnout. Snaha španělských tvůrců tedy znatelná. Ale jo. I přes scenáristické vady se snímek dá považovat za velkolepý. Jen asi předem raději všech těch pět knih nečíst.
Nemůžu si pomoct, ale mě tento klasický historicko-dobrodružný snímek sednul. Nevím, zda jde o španělského lidového hrdinu, nebo postavu z nějakého národního komiksu, ale film by tomu odpovídal. Je to jakási přehlídka epizod, velmi obrazově nasnímaná (kontrasty - prosluněné Španělsko v rozkvětu, zablácená Breda a mrazivý Madrid v krizi), plná jasně načrtnutých charakterů a prodchnutá hrdostí, ctí a láskou - osudovou samozřejmě. Ještě zmíním jemnou hudbu, co doslova hladí po uších a ještě jedna věc mě zaujala, film je strašně tichý, z čehož vyplývá, že jestliže nějaká postava zvýší hlas, máto efekt i význam. Jenže je to strašně dlouhé, krátit by se dal snad každý záběr, ideální délka - tak 90 min. ...70% PS: nezapomenu svou oblíbenou doušku u těchto filmů, řemeslo je zde zvládnuto, obraz, šermířské souboje i bitvy, nic nepůsobí trapně jako ve sračce zvané Bathory:-)
Mortenser sice místy vypadá spíš jako potulný cirkusák, než nájemný zabiják, nicméně dějem proplouvá tak jaksi samozřejmě. Filmu by neškodil konec o čtvrt hodiny dříve, stejně jako o dvě hodiny.
Především neskutečně přepálená stopáž a celkové plynutí děje bez silnějších okamžiků činí ze sledování filmu nekonečnou nudu. Rozpočet zas tak moc vidět není, děj se tak nějak točí pořád dokola, postavy vcelku nezajímavé (ani ten Viggo tentokrát nic moc), celkově není na čem okem spočinout. Pokud to srovnám s podobnými národními eposy jako polské Ohněm a mečem, švédský Arn nebo i americké Alamo, vyhází z toho Alatriste jako dost nepovedená záležitost.