Články o Master & Commander: Odvrácená strana světa

Hollywood před dvaceti lety nechal na základě Homérovy pověsti padnout městskou pevnost Troja, na jejíž obranu z útočících Řeků vyzrál jediný, Odysseus, v té době s tváří „Boromira“ Seana Beana. I když se o tom vedly rozpravy, pokračování o strastiplném letitém návratu lišáckého hrdiny na ostrov Ithaka s Beanem nikdy nevzniklo. Až nyní dostáváme samostatné převyprávění Odysseovy čistky v rodné zemi, nad níž si nárokují vládu mladší sokové, a opětovného snášení růží, lépe řečeno mrtvých těl k nohám manželky Penelope (Juliette Binoche), po jejíž ruce prahnou všichni muži s královskými ambicemi. V traileru na realističtěji pojatou mytologickou báseň s názvem The Return září atleticky vypracovaný Ralph Fiennes.

Na režisérský pantheon většinou stavíme velikány, kteří se vyznačují na první pohled rozpoznatelným rukopisem a mimo svá díla jsou osobnostmi většími než sám život. Peter Weir k těmto auteurům nepatří, dokonce i málokterý cinefil by si dokázal vybavit, jak australský filmař vypadá, či by zvládl citovat nějakou jeho památnou větu. Čím víc se ale na jeho filmografii díváme, tím víc si uvědomíme, že k velikánům rozhodně patří. V jistých ohledech je strká do kapsy. Připomeňme si osm jeho nejlepších filmů právě dnes, kdy slaví 80. narozeniny.

Řeší se to téměř u každého hollywoodského blockbusteru. Ještě před premiérou druhé Duny či Furiosy jsme slýchali zvěsti o tom, že na kasovních výsledcích závisí, zdali se fanoušci dočkají i dalšího pokračování. Zatímco v případě Duny se to zřejmě povedlo a Denis Villeneuve už trojku s dosavadním názvem Spasitel Duny (snad) píše, pouštní dobrodružství George Millera doplatilo na aktuální vyprahlost kinosálů a další adrenalinovou jízdu ze světa Šíleného Maxe jen tak někdo neodklepne.

Na přelomu milénia se jednalo o jednu z nejzářivějších hollywoodských hvězd, dnes však čerstvý šedesátník Russell Crowe patří spíše mezi uznávané béčkové herce. Možná mu uškodila reputace bouřliváka, spíše však zámořská studia přestala dávat tolik prostoru snímkům, v nichž nepřehlédnutelný svéráz od protinožců obvykle dominoval. Nezdá se však, že by to aktuálnímu oslavenci až tak vadilo.

V 80. a 90. letech byl Harrison Ford na vrcholu kariéry. Role Hana Sola v původní trilogii Hvězdných válek a následně i postava Indiany Jonese učinily z Forda jednu z nejzářivějších hollywoodských hvězd. Během tohoto období se však chicagský rodák objevil i v řadě menších produkcí. I ty však občas dokázaly způsobit rozruch.

Před pár dny o něm skoro nikdo neslyšel, po zveřejnění první upoutávky je nekompromisní Opičí muž (Monkey Man) rázem nejočekávanějším akčňákem první poloviny roku. Režijní debut vyhledávaného herce Deva Patela (Železný rytíř, Hotel Mumbai) měl putovat na Netflix, ale po zásahu nadšeného producenta Jordana Peela (Uteč) jej studio Universal Pictures pošle 5. dubna do amerických kin. Spojení tvůrčích a inscenačních poetik Johna Wicka, Zátahu (The Raid), Podfu(c)ku (Snatch) a indického megahitu RRR nezačne nudit ani během víc než tří minut. Zatím máme všechny důvody pro to napjatě vyhlížet možná kultovní žánrovku.

Čtyřicet filmů z letošního programu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary pro vás letos zrecenzovali redaktoři Kinoboxu. Řada z nich půjde do české distribuce, podívejte se proto, o kterých snímcích je už teď rozhodnuté, že je budete moci zhlédnout. Filmy řadíme abecedně, u některých se můžete podívat na trailer či ukázku, případně si přečíst recenzi.

Před pár týdny jsme si připomněli čtvrt století od premiéry geniální Truman Show. Filmu, jenž jako málokterý vystihl fóbie a strachy doby svého vzniku. V průběhu karlovarského festivalu pak Russell Crowe uvedl jiný film australského režiséra Petera Weira, který letos slaví rovné dvě dekády a jenž by od satiry s Jimem Carreym nemohl být odlišnější: Master & Commander: Odvrácená strana světa.

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech neznamená pouze přehlídku současného filmu. V bohatém programu si můžete připomenout i několik desetiletí staré filmy a objevit zaprášené poklady kinematografie.

Pokud existuje jediný snímek, který možnosti praktických filmových triků posunul daleko za hranici běžně tolerovaného násilí a doloval z publika hurónský smích, musí jím být Braindead – Živí mrtví z roku 1992. Kultovní novozélandský počin Petera Jacksona slaví třicáté narozeniny, a jestli na Halloween nestojíte rovnou o seriózní krváky či napínáky, můžete zvolit kompromis v podobě tohoto nejkrvavějšího a současně nejvtipnějšího z hororů.