Do nikdy nekončící a vždy subjektivní debaty o nejlepších hororových filmech historie vstoupil věhlasný magazín Variety, který vybral hned stovku pilířů oblíbeného žánru, u něhož strach, bezmoc a někdy i čiré znechucení zastupují kýžené reakce publika. V první desítce komplexního žebříčku, jenž zohledňuje různorodé žánrové odrůdy vzhledem k jejich přetrvávajícímu efektu i obecnému vlivu na vývoj média, najdeme několik notoricky známých a také poměrně překvapivých titulů. Horor není jen o krvavé hrozbě zabijáků a hysterickém úprku obětí, což tato mnohovýznamová topka dokládá.
Články 4
Život nebývá vždy krásný a příjemný. Následující třicítka filmů jej naopak vybarvuje v těch nejvíce znepokojivých barvách a její depresivní účinek často atakuje meze únosnosti. Ve druhé části se dostane na další desítku vybraných titulů. Posledních deset si představíme v pokračování, které vyjde následující víkend.
Na Netflixu je v těchto dnech globálním hitem jihokorejská série Hra na oliheň, která pojednává o nelidské soutěži, v níž více než čtyři sta nešťastných dobrovolníků bojuje o své životy i o pohádkovou a spásnou finanční odměnu. Devítidílný seriál trhá rekordy ve sledovanosti a je příhodné si představit několik tematických vzorů, které jej inspirovaly a které by jeho fanoušky mohly rovněž zaujmout.
Roku 2006 vznikly hned dva snímky na motivy bezprecedentní skutečné události, která začátkem století otřásla celým Německem. Počítačový technik Armin Meiwes si tehdy přes internet domluvil schůzku s cizím mužem, jenž se toužil stát obětí kanibala. Jejich společný večírek, na němž se servíroval čerstvě useknutý penis, si Meiwes nahrál na videokazetu a stal se jedním z nejunikátnějších kriminálních i soudních případů v novodobých dějinách. Mnohoznačné interpretaci události pak odpovídá také dvojice filmů, která už více odlišná být nemůže.