Ve snaze zachránit své manželství s Marilyn Monroe napsal dramatik Arthur Miller scénář filmu Mustangové, jehož realizaci nabídl Johnu Hustonovi. Před pětačtyřiceti lety z něj vzniklo poutavé drama o jedné ženě, třech mužích, divokých mustanzích a hledání štěstí, ve kterém se po boku křehké plavovlasé divy objevili Clark Gable, Eli Wallach a Montgomery Clift. Milostný příběh stárnoucího kovboje Gaye a bývalé striptérky Roslyn, kteří se s přáteli vydávají po stopách divokých koní, odkazuje k typicky millerovským situacím, představujícím všednodenní hrdiny, kteří se navzdory prožitým trápením snaží zachovat si aspoň zbytky iluzí. Navzdory vynikajícím hereckým výkonům, fascinující kameře Russella Mettyho (Dotek zla, Spartakus) a sugestivnímu hudebnímu doprovodu se Mustangové v době vzniku nestali diváckým hitem; snad i proto, že na upřímné pokusy bořit mýty amerického západu prostřednictvím poněkud ponurého příběhu a rozporuplných postav se fronty nestojí.
Jinak pojatý, ale přesto koukatelný western s Marilyn Monroe ve své poslední roli naivní blondýnky mezi třemi muži, kteří se živí odchytem divokých koní.
Až na mírnou schematičnost jistě velmi silný film o skupince ztracených existencí, které se marně snaží najít své štěstí. Zřejmě životní výkon Marilyn Monroe, ovšem Wallach všechny přehrává bez problému.
Mustangové lze rovněž chápat jako post-western, páč je dějově situován v moderní době, ale obsahuje prvky nadžánru a případně se skrze postavy melancholicky obrací k době, která již pominula. Mustangové jsou filmem o několika postavách, kteří jsou jaksi ztraceni sami v sobě, ohlíží se do minulosti, protože neví, co s budoucností a spíše přežívají, než aby žili - nejsou sice zavřeni v nějakém kanclu, jenom se tak poflakují a sem tam si něco přivydělají odchytem divokých mustangů, které následně prodají na zpracování do jídla pro psy. Z toho nadšení nejsou, protože mají koně rádi, ale furt radši přetrpí tohle než práci... Lze již vytušit, že to není příliš dramaticky orientovaný film. Vynahrazuje to však atmosféra, která je velmi melancholická a rozvolněná. Z prvních 70 minut jsem byl nadšen. Bavily mě herci, interakci mezi postavami i témata, která se rozvíjela, jenže ke konci mě to již trochu ztrácelo. Příběh se dostatečně rafinovaně neutahoval, protože scénárista dostatečně neprokreslil své motivy. Ačkoliv je zřejmé, co chtěl vylíčit a jaké scény jsou pro jaké postavy klíčové (viz třeba Gableovo zkrocení divokého mustanga), tak to pořádně neseplo, protože si mě dost důmyslně nepovodil. Film je to pozoruhodný i proto, že jeho 3 hlavní herci zemřeli nedlouho po jeho uvedení (pro dva z nich to byl poslední film): Elegán třicátých a čtyřicátých let, Clark Gable, byl ve svých 59 již příliš vychlastaný a vyčerpaný, takže zkolaboval pár dní poté. Zbytky síly mu vzala tehdy již na práškách těžce závislá Marilyn Monroe, jejíž pozdní příchody nutily Gableovo vyschlé srdce setrvávat v úmorném vedru, které jde na filmu cítit. V tom filmu je prostě vedro a Marilyno uvzdychané herectví do toho skvěle zapadá (ačkoliv to někomu může připadat příliš afektované, příliš umělé - taková ale byla její herecká persona). Montgomery Clift se sice zasebevraždil sice až 5 let po uvedení tohoto filmu, ale svědčí to o tom, že film plný ztracený postav odehráli velcí herci, kteří si rovněž nesli své kříže a nebyli schopni náležitě dožít. ____A těm, které film zaujal, doporučuji také Huda.
Autorem plakátů propagujících film byl výtvarník Thomas B. Allen.
Podle filmu se pojmenovala punková skupina The Misfits.
Průběh natáčení komplikovalo mnoho faktorů. Vysoké teploty v nevadské poušti, paradoxně sám režisér John Huston, který holdoval hazardu a pití, což mělo za následek, že občas usnul během natáčení. Závislost na alkoholu a lécích se v průběhu natáčení prohlubovala i u Marilyn Monroe, což vyústilo v přerušení prací a režisér poslal Marilyn na léčení