Články o Indiana Jones a Království křišťálové lebky

Prehistorický život si v kinech zase jednou najde cestu v červenci 2025, sedmý film ze série zažehnuté před jednatřiceti lety Jurským parkem ponese název Jurassic World: Rebirth, natáčí ho Gareth Edwards (Rogue One, Stvořitel) a scénář obstaral autor originálu a prvního pokračování Ztracený svět David Koepp. Ten v novém rozhovoru přiblížil svůj kreativní proces, který zahrnoval konzultace s nynějším producentem Stevenem Spielbergem. Společně by rádi modernímu publiku nabídli dobrodružství tonálně podobné původnímu snímku, s partou lidských postav na misi ve známém světě, kde se snoubí dinosauří hrozba, polidšťující humor i reálný vědecký základ.

Pro děti osmdesátých a devadesátých let to bylo možná nejočekávanější filmové pokračování všech dob. Ale současně i nejobávanější. Indiana Jones a nástroj osudu (Indiana Jones and the Dial of Destiny) loni odvyprávěl dovětek k letitým filmovým dobrodružstvím archeologa Harrisona Forda, které roku 1981 rozjeli Dobyvatelé ztracené archy. Vitální osmdesátník bojující s nacisty na pozadí vesmírných závodů 60. let to dle režiséra Jamese Mangolda neměl jednoduché, neboť lidé příliš milují původní trilogii a nemají pochopení pro přestárlé akční hrdiny. Přesto si za svým příspěvkem stojí a mrzí jej, že publikum odmítlo to, co on sám ve vztahu k legendární postavě považuje za správné rozhodnutí.

Proč vlastně na jediném receptu šetřit, když se alespoň jednou osvědčí? Kinematografií dnes hýbou letité filmové franšízy, jež v mnoha případech startovaly takzvaně od píky, po americku lze patrioticky říct s velkým snem a skromným zázemím podněcovanou kreativitou. Vezměte si Star Wars, jež George Lucas roku 1977 málem nedokončil a zadlužil se tak, že mu hrozil osud mrakodrapových skokanů po krachu newyorské burzy. Nová naděje ale obrovsky uspěla a následný úder Impéria stál třikrát tolik – nemluvě o moderních Disneyho článcích, jež i se započtením inflace své rozpočty trvale znásobují. Tento text vám představí několik zásadních filmových pokračování, jejichž rozpočty závratně vylétly buď nárazově oproti přímému předchůdci, nebo i postupně v průběhu let v rámci dlouhodobé série.

Fascinace tím, co se ukrývá ve vesmírných dálavách a co by teoreticky mohlo navštívit i naši titěrnou planetu (a podle mnohých už navštívilo), provází Stevena Spielberga od nejranějších let. Už ve studentském filmu Firelight roku 1964 popisoval přílet UFO do provinčního amerického městečka, dva roky po premiéře Čelistí (Jaws) zfilmoval vlastní sci-fi námět do oslnivých Blízkých setkání třetího druhu (Close Encounters of the Third Kind) a roku 1982 dojal celou galaxii příběhem E. T. Mimozemšťana (E. T. the Extra-Terrestrial), jenž se navzdory duševnímu poutu s chlapcem Elliotem musí vrátit domů. Sedmasedmdesátiletá legenda kinematografie nyní dle webu Variety plánuje návrat ke kořenům a pověřila scenáristu Jurského parku (Jurassic Park) Davida Koeppa rozepsáním svého dalšího námětu o UFO, který prý hodlá i režírovat.

Dobyvatelé ztracené archy (Indiana Jones and the Raiders of the Lost Ark), retrospektivně známí jako první Indiana Jones, se kromě Poslední křížové výpravy (Indiana Jones and the Last Crusade) nedočkali jednoznačně přijatého pokračování. Chrám zkázy (Indiana Jones and the Temple of Doom) byl v době premiéry považován za nejslabšího Spielberga (a na co proboha myslel ohledně toho agresivního orientalismu?), Království křišťálové lebky (Indiana Jones and the Kingdom of the Crystal Skull) nešlo přijít na jméno kvůli syslům, atomové ledničce a ošklivým trikům a Nástroj osudu (Indiana Jones and the Dial of Destiny)… ten v první řadě nikdo neviděl.

Filmový svět Marvelu utváří od roku 2008 mnoho propletených linií, časových vrstev, mnohovesmírů a samozřejmě superhrdinů. Jednou z největších stálic je asgardský princ Thor, jehož Chris Hemsworth ztvárňuje od roku 2011, má na kontě čtyři sólové filmy a pátý nás zřejmě nemine. Stejně jako v případě takřka všech důležitých postav, také blonďák s poslušným kladivem neprošel castingem „na první dobrou“ a Hemswortha málem předběhl Alan Ritchson. Současný představitel Jacka Reachera v oceňovaném seriálu od Amazonu však konkurz podcenil v domnění, že na herecký um se u Marvelu stejně nehraje. Mnoho lidí by mu dalo za pravdu, i když výjimky potvrzují pravidlo.

V současné kinematografii existuje málo jistot, přičemž obliba třicetileté jurské série je jednou z nich. Trilogie Jurský park (Jurassic Park) nastartovaná roku 1993 nadčasovým trikovým dobrodružstvím Stevena Spielberga se roku 2015 přehoupla v Jurský svět (Jurassic World), jehož tři části završily proniknutí geneticky vyšlechtěných prehistorických tvorů do lidské civilizace. Poslední díl s podtitulem Nadvláda (Jurassic World: Dominion) sesbíral neobvykle záporné ohlasy, i když byl trochu po vzoru Avengers velkou týmovkou spojující dvě generace protagonistů. Pořád ale vydělal přes miliardu dolarů a na cestě je spin-off, který pod dohledem scenáristy Davida Koeppa (první Jurský park, Válka světů) snad zachová atraktivitu látky a současně překlene její kvalitativní krizi. Podle nových zpráv k tomu bude mít po ruce režiséra Garetha Edwardse, jenž trikovým filmům a velkým hrdinským příběhům zasvětil celou kariéru.

Vedle Adama Sandlera v úloze Kosmonauta z Čech (Spaceman) ozdobí nadcházející premiéry Netflixu také Millie Bobby Brown ze Stranger Things, která se 8. března představí jako Mladá dáma (Damsel). Vržená do temné propasti svým smluveným ženichem, pohledným princem Henrym (Nick Robinson), Elodie se stává součástí drastické obětní tradice a přesnídávkou pro draka. Houževnatá dívka se však s osudem, který potkal mnoho nevinných žen, nehodlá smířit. V takřka tříminutovém traileru se z pohádkové nevěsty mění v akční hrdinku, jejíž příběh vypadá epicky – pokud z něj tedy tvůrci neukázali to nejlepší.

Film Christophera Nolana Oppenheimer (2023) o vývojáři jaderné bomby sklidil třináct oscarových nominací, řadí se tudíž mezi vůbec nejúspěšnější díla, jaká kdy přilákala pozornost Akademie. Skoro miliardový divácký hit spojil náročnou a důležitou látku s režisérovou schopností vyprávět atraktivně a zábavně pro široké publikum, čímž částečně zrcadlí spoustu sci-fi projektů, které vzešly ze společenského klimatu vázaného na technologický vývoj po druhé světové válce. Strach z bomby tehdy nedokumentovali pouze vážení režiséři jako Akira Kurosawa nebo Stanley Kubrick v jejich dílech Žiji ve strachu (Ikimono no kiroku) a Dr. Divnoláska (Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb), nýbrž i tucty béčkových tvůrců sci-fi, jež vynález „Amerického Promethea“ Roberta Oppenheimera navždy ovlivnil.

Indiana Jones má bohatou kulturní historii. Nejenže jsme se dočkali řady filmů, knih a komiksů, ale také videoher. A ta nejnovější, která vzniká exkluzivně pro Xbox, slibuje opravdu velkolepou jízdu.