Pohlídat si rozpočet u filmů, které své téma prezentují pomocí speciálních efektů či futuristickým zasazením, není vůbec snadné. Někdy ale tvůrci prostě musí šetřit a utažený opasek nahrne do hlavy kreativní krev, jaká se studiovým kapesným v hodnotě stovek milionů dolarů prostě neprobublá. Následující desítka celovečerních filmů svede uhranout minimálně svým audiovizuálním provedením, ačkoli jejich náklady se ani zdaleka neblíží kolosům typu Marvelu, moderních Star Wars či Avatarů. A přitom často vypadají mnohem lépe a okouzlují také vypravěčskými formáty, které rozpočtové limity ladně maskují.
Články 22
New York. Východní americká metropole je domovinou kinematografických velikánů jako Stanley Kubrick, Woody Allen či Martin Scorsese. V jejích čtvrtích vznikl nespočet filmových klasik a celebrity můžete v ulicích potkat na denní bázi. Jedna z nich přitom v mnoha aspektech vyčnívá – čtyřiasedmdesátiletý Craig Castaldo, díky rádiu zavěšenému kolem krku známý jako Radioman, na první pohled evokuje muže bez domova. Vietnamský veterán a vyléčený alkoholik, jenž si svůj čas na ulici vážně odbyl, je přitom dle magazínu Far Out „nejproduktivnějším Newyorčanem kinematografie“, který se objevil v pozadí nejméně tří stovek produkcí a vznikl o něm dokumentární portrét za účasti největších hvězd showbyznysu.
Skoro každý úspěšný titul, jehož autorská práva jsou vydaná napospas obchodní mašinerii hollywoodských studií, se dříve či později dočká svého pokračování. Někdy se ale neústupný proces zadrhne a veřejně či zákulisně probírané koncepty rozvíjející světy a zápletky originálních filmů se na stříbrná plátna ne a ne dostat. Najít správný recept, z něhož by v porovnání s předchůdci nevznikla jen nevzhledná šlichta, bývá občas složité. Jindy nemají zájem tvůrci nebo herecké hvězdy a někdy je princip seqeuelu tak bláznivý, že si to ani Hollywood prostě nemůže dovolit. Nadcházející filmová pokračování nějaký čas měla vzniknout, ale pravděpodobně se jich nedočkáme. I když někdy může být čekačka natažená i na čtyři dekády a nové generace už vlastně ani neví, na co se navazuje.
Třicetiletý nostalgický cyklus už vzal naplno do spárů devadesátá léta, takže je načase vytahovat díla popkultury, na něž se lidé doposud dívali často skrz prsty, a začít na ně hledět skrz růžové brýle. Můžeme to přijmout buď cynicky, nebo se upřímně pobavit a s lehkou hlavou docenit fláky, na než jsme dřív nadávali. Třeba Twister.
Je to už stařec, hodně velký kus stařeného ještěrčího. Příští rok to bude sedmdesát let, kdy se na plátnech poprvé objevil Gojira, jehož jméno pochází z kombinace slov gorila a kujira (tedy japonsky velryba). Navíc mu není jen sedmdesát let, ale nějaké miliony k tomu, kdy si spokojeně vegetil na dně oceánu. Většina světa si však navykla oslovovat ho Godzilla, aby vynikla jeho božskost. Objevil se v téměř čtyřiceti filmech, ať už sólo nebo versus. Je vůbec možné přijít po takové době s něčím novým? Inu, ano, jak by řekli Japonci.
Pokud sledujete statistiky streamovacích společností, nejspíš vám neuniklo, že po celém světě ovládl Netflix seriál Zabiják bolesti. Úspěch je to překvapivý hlavně proto, že v hlavní roli září Matthew Broderick.
Tvůrce kontroverzní Euforie Sam Levinson momentálně pro HBO natáčí očekávaný seriál The Idol, v němž Lily-Rose Depp ztvárňuje popovou zpěvačku, již si bere pod křídla vůdce tajuplného kultu v podání zpěváka Abela „The Weeknd“ Tesfaye. Časopis Rolling Stone přišel v minulých dnech s reportáží, podle níž to v zákulisí vře. Levinson, jenž se k projektu připojil v průběhu natáčení, vytváří až neúnosně dekadentní pořad.
Máte-li bližší vztah k norské přírodě a tamnímu folklóru, jistě jste slyšeli o trollech. Bájná horská stvoření, která na denním slunci zkamení, obklopují legendy podobně jako sněžného muže nebo lochnesku. Filmaři je rádi projektují do reálného světa a v novince Netflixu Troll se kamenný kolos probouzí k životu kvůli důlním odstřelům. Rázuje si to přímo do hlavního města a jen dva racionální lidé mohou padesátimetrové monstrum zastavit.
Ačkoli se zdá, že devadesátky tu s námi byly ještě včera, opak je pravdou. Přelom tisíciletí nastal před dvaadvaceti lety. Za tu dobu se zvýšila nejen populace či inflace, ale rovněž se zcela zapomnělo na spoustu kdysi slavných a úspěšných herců a hereček. Následujících osmnáct jmen platilo v devadesátých letech za drahocenné hollywoodské harcovníky, ovšem nové milénium jim nepřálo. Dnes na ně vzpomínají jen pamětníci, kteří rádi tráví čas u retro filmů. O koho se jedná?
Preferujete-li sledování filmů jako formu zábavy a odreagování, pak jistě najdete zalíbení v následujícím seznamu amerických monster-filmů z padesátých let, kdy vznikala nenapodobitelná béčková díla s opravdu specifickým duchem doby.