Ústřední postava William Lee (což byl spisovatelův pseudonym) pracuje jako hubitel hmyzu a stále hlouběji se propadá do drogové závislosti, takže přestává rozlišovat skutečnost od fantazie, v níž psací stroje získávají podobu mluvících brouků a on sám se stává protagonistou jakési špionážní historky. Snímek je adaptací stejnojmenné knihy Williama S. Burroughse, která byla uvedena na trh v roce 1959 a kvůli svému neokázalému stylu vzbudila veřejné pohoršení. Nejvyšší soud státu Massachusetts nakonec roku 1966 nařčení z obscenity zavrhl.
,,Jeden z důvodů proč se nemůžu 100% ztotožnit s Williamem Burroughsem je jeho sexuální orientace. Není žádným tajemstvím, že by se nejraději ukájel s oběšenými malými chlapci,“ pravil David Cronenberg. Cronenberg se s tímto kontroverzním spisovatelem setkával 7 let a natočil podle jeho životního příběhu a románu Nahý oběd celovečerní film. Burroughs zastřelil svou ženu při hře na ,,Viléma Tella“, když se jí snažil sestřelit z hlavy sklenici. Tato událost je i v samotném filmu. Bill Lee (v podání ,,Robocopa“ Petera Wellera) se živí jako hubič otravného hmyzu a po nitrožilním užívání prášku na hubení hmyzu se ocitne v tajemné ,,Interzóně“. Tento film mě úplně minul a po půl hodině jsem ho musel vypnout, protože ze všech těch mluvících brouků a halucinogenních výjevů se mi udělalo fyzicky špatně. Nahý oběd se stal nejúspěšnějším kanadským filmem všech dob a vyhrál tamější obdobu našich Českých lvů. ,,Nemám žádný morální plán, jsem Kanaďan,“ říká Cronenberg a po pravdě řečeno předchozí věta to jen potvrzuje.
Musím říct, že nakonec jsem velmi mile překvapen, protože filmy podobného ražení "realita, sen- čert to vem" ode mě odchází i s odpadem a já jsem nucen snášet moje exotické hodnocení u snímku, který má celkově třeba 80%. Naked Lunch je naštěstí v pohodě koukatelný, což ovšem není zrovna zásluhou příběhu, který je na můj vkus pořád moc ujetý, nýbrž zásluhou Cronenberga a jeho maličkosti v podobě závislosti na slizu, odpudivých monstrech a bizarních představách, které nejsou jen na ozdobu, ale i účinně posouvají celý děj. Herce jako Weller nebo Holm je také radost sledovat, ať už vystupují ve scénách sebedivnějších a nejsliznatějších. A navíc Cronenberg má velkou výhodu v tom, že ví, co chce, narozdíl od takového Davida Lynche, který o tom někdy nemá ani páru. Není to pořád můj šálek kávy, ale negativy tentokrát prostě zahrnovat nemohu.
Film 'Nahý oběd' je volně inspirován stejnojmenným románem Williama S. Burroughse, který je považován za jedno z nejvýznamnějších děl beatnické literatury.
Film byl v roce 1991 nominován na Zlatého medvěda na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu.
David Cronenberg se ve filmu objevil v malé cameo roli jako chirurg.