Recenze filmu 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny

Komentáře a recenze 10

Chrustyn

44 085 bodů •2. 5. 2010

8

Interupce není pro žádnou ženu jednoduchá záležitost a pokud se ještě děla potajnu v dobách, kdy byl potrat zákázaný je to o to těžší. Přesně o tom pojednává toto tématem i zpracováním drsné rumunské drama, které před ničím nezavírá oči a nebojí se ukázat i to co divák vidět nechce. Film je natočen tak jako většina "malých" festivalových snímků a využívá dlouhých záběrů ať už při sledování hlavních postav či při jejich debatách. Takové snímání dokáže diváka více vtáhnout do děje a díky tomu je atmosféra i celkové vyznění o dost autentičtější. Je samozřejmostí, že tyto filmy stojí hlavně na hercích a v tomto případě film vyhrává na plné čáře. Zde totiž nesledujete herce ale jejich postavy, protože herci jsou tak skuteční a uvěřitelní, že chvílemi zapomínáte, že sledujete film a ne dokument o tom co se stalo. Nedá se říct, že by se mi film líbil, protože na něm není nic hezkého ale zaujal mě a to hodně a nebýt pár pomalejších scén dal bych bez zaváhání plný počet, protože něco takového se nevidí každý den.

Pete69

33 529 bodů •26. 8. 2023

8

Hodně drsné drama. S Rumunskou tvorbou nemám velké zkušenosti, ale tento film mě doslova vyrazil dech. Ponurá atmosféra šedého komunistického Rumunska a hodně silný scénář. Vše je navíc celkem uvěřitelné a syrové. Trošku na depresi, ale opravdu hodně dobré.

Sheldon

16 079 bodů •20. 10. 2015

9

Sledování filmu v žádném případě není procházka růžovým sadem, hlavní hrdinové řeší naprosto zběsilé životní situace a vše se odehrává v staccatovém rytmu, který má například s francouzskými art filmy společného jen málo. Závěrečné sekvence se mohou v klidu rovnat s akčními thrillery a to jak po stránce napětí, tak tempa. Osobně obdivuji filmaře, že v přepočtu za 15 milionů korun natočili dobový film se vším všudy, který se odehrává v exteriérech i interiérech a přitom dodržuje světový řemeslný filmařský standard a přitom oplývá fantastickými hereckými výkony. Co film ze standardně dobrého filmu povyšuje mezi nezapomenutelné filmové zážitky a v tomto případě to skutečně není klišé, je naprosto zdrcující atmosféra socialistického Rumunska, emotivní útok na Vaše smysly, konkrétně první setkání s byznysmenem na potraty a scény potratu, které pro psychicky labilní diváky mohou být nesnesitelné. Viděl jsem sice jen jednou, ale odvyprávím ho klidně celý, tak silné to je.

lamps

15 355 bodů •9. 4. 2020

8

Cinema verité v chladných artových kruzích. Snímek, který byť jediným záběrem a dialogem neuhybá před skutečností a nechává diváka s postavami vždy o trochu déle, než by si přál. A funguje to náramně dobře, i když za nesporně přínosným a silným námětem a myšlenkami z něho plynoucími nevidím mistrovské a nějak progresivní dílo, ale 'jen' osobitou milimetrovou filmařinu a přeci jen divácky přístupnější výtažek Bély Tarra, říznutý napínavým závěrem a třaslavější kamerou.

filmfanouch6

12 654 bodů •5. 8. 2020

10

Vítěz Zlaté palmy na festivalu Cannes za rok 2007 a také držitel několika dalších prestižních ocenění na různých filmových festivalech. Zástupce rumunské filmografie 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny není výhercem nejen Zlaté palmy jen tak a jedná se o skutečný filmový zážitek i přesto, že není pro každého a především není pro odpůrce depresivních filmových zážitků. Artové drama pojednává především o zkoušce vzájemného přátelství skrz morální test. Mezi nejlepší kamarádkami vzniká otřesená důvěra, která se krom velmi vážného tématu o interrupci odehrává na pozadí těžké doby, které se též na hlavních hrdinkách podepisuje. Jedná se o silný zážitek, který není pro slabé povahy a může též fungovat jako velmi silná sexuální prevence. 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny mají své kouzlo především v naprosto silném vizuálním pojetí a velmi často sázejí na dlouhé záběry, které ještě více dopomáhají silné atmosféře. Především je ale cítit, že jsou 4M, 3T a 2D velmi autentické a věrohodné, především pokud se člověk po zhlédnutí trochu dočte o životě v Rumunsku roce 1987 do kterého je příběh zasazen. Je tam především i znát silná režijní ruka Cristiana Mungie, u toho se ale především musí ocenit již zmíněný silný scénář, který funguje především v tom, že má přirozené a uvěřitelné dialogy, které je ale schopen vyhrotit do totálního emocionálního pekla. Už samotné téma potratů je velmi silné, zasazení do totalitního Rumunska ale filmu dává ještě větší sílu a ve finále je teror hlavních hrdinek zcela očividný a uvěřitelný. Nikdo mě asi jinak nedonutí zapamatovat si jakéhokoliv rumunského herce z tohoto filmu, herecké výkony ale také dávají výslednému zážitku hodně a to především obě hlavní hrdinky v podání Anamarie Marincy a Laury Vasiliuové. I díky ním je tenhle příběh odvyprávěný v průběhu jednoho velmi špatného dne tak silný a funkční. 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny vlastně nikdy z vrcholu totální deprese neslezou a můžou opravdu přihodit po svém konci depresivní stav, který ale jenom potvrzuje sílu tohoto snímku. 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny jsou silnou psychologickou sondou, která je vizuálně překrásná, zároveň ale i silná i v oblasti scénáře a tvůrčího uchopení. A jde především o důkaz toho aby se divák automaticky nebal jen proto, že je film z Rumunska. Dobrý až přímo výborný film se totiž dá i na místě kde by ho člověk skutečně nečekal.....

Wally007

9 739 bodů •18. 2. 2012

4

Proč se točí takové filmy? Syrová, hnusná, socialistická realita bez jediné špetky něčeho pozitivního. Připadám si jako exot když koukám na to hodnocení kolem...pro mne se jedná o film, který mi nic nepřinesl, budu se snažit na něj co nejdříve zapomenout a rozhodně ho nikomu nedoporučím...kdo normální by chtěl taky na něco podobného koukat....zlatí Vetřelci, Predátoři a jiná havěť...u toho se člověk alespoň pobaví (ať už to bylo úmyslem režiséra nebo ne).

Rokle

6 539 bodů •1. 11. 2010

8

Jednou za čas se stane, že si odmítnu před filmem přečíst o čem vlastně bude. Samozřejmě pokud již předtím nevidím trailer. Tudíž zrovna u tohoto rumunského dramatu jsem počítal s tím, že možná půjde o to, jak se někdo vypravuje na cestu, která potrvá 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny. O to větší šok mi přichystal autentický snímek, který popisuje jeden konkrétní den a ochotu studentky udělat pro svoji kámošku první a poslední. Cena je však příliš vysoká a poznamená obě zúčastněné.... Kamera je sugestivní, celou dobu máte dojem, jako kdybyste byli součástí rizika, jenž je díky nezákonnému jednání všudepřítomné. Na jedné straně musím říct, že mi vadila delší scéna u večeře rodičů, na straně druhé chápu režiséra a jeho důvod, proč nás schválně drží od místa, které by nás v tu chvíli zajímalo o mnoho více. 90%