Deset let po tragické smrti Jeana se život v malé vesničce ve francouzské Provence ustálil, má poklidný rytmus a působí idylicky.Farmář César pěstuje květiny a zavlažuje svůj pozemek vodou z pramene, který tenkrát tak nečestně získal. Je bezdětný, a tak domlouvá svému synovci, aby si našel nevěstu. Mladík se jednoho dne v horách zamiluje do tančící Manon, dcery zesnulého Jeana. Zamiluje se, ale netuší, že Manon jako malá viděla, kdo za smrtí jejího otce stál, a že se nyní rozhodla vrahům pomstít
Pokračování bez Jeana z Floretty už není tak skvělé, chybí mi tam urputný snílek Gérard Depardieu. Je to ale stále pěkný film a zejména závěr vše krásně rozsekne a hořkosladce uzavře. Celkově se mi tato "vodní" předloha líbí a je to povedené dvoudílné zpracování románu.
Zatímco první díl byl ve znamení lidské zloby, tenhle odhaluje její následky. Konec je možná až přehnaně "červenoknihovnový", ale trefí se přesně do černého. Ani Manon od pramene není strhující a nedostane se pod kůži, ale rozhodně zapůsobí.