Držitel Oscara producent Brian Grazer (8 mile) a režisér Peter Berg (Vítejte v džungli, Šest pohřbů a jedna svatba) se spojili s dalším držitelem Ceny Akademie Billym Bobem Thorntonem (Banditi, Santa je úchyl!), aby společně vytvořili dílo, které prestižní časopis Newsweek zařadil mezi "Deset nejlepších filmů roku". Světla páteční noci vypráví o partě kamarádů, kteří si říkají Panteři z Permian High. Jsou nejlepším týmem amerického fotbalu v historii Texasu a mají před sebou sezónu 1988. Pro mladíky z mužstva znamená každý zápas šanci vymanit se z pout maloměsta a naplnit prchavý sen sportovní slávy, jejíž vrchol mohou dosáhnout ještě než jim bude osmnáct let. Film vykresluje barvitý portrét Odessy a jí podobných měst v celé Americe. Naděje jejich obyvatel ožívají každý podzim jednou týdně pod oslnivými světly páteční noci.
Co to jako mělo být? To jako že kdo nehraje amer. fotbal, tak je v Americe hovno? Vůbec bych se nedivil, oni jsou na to blbí dost. Mají pokřivené hodnoty. Myslí si, že jsou to moderní hrdinové. Ale co je to za hrdiny, když si žijou v přepychu a můžou si dovolit se takhle stupidně bavit? Co by asi tak dělali v Africe? Strkali by si klacík do nezhojenejch ran? Tenhle film nebyl o herectví, byl o hraní. O hraní americkýho fotbalu, o kterým většina lidí z Evropy nemá moc potuchy, o co tam jde. Z tohohle filmu to nepochopíte. B. B. Thornton tam snad taky ani nehrál, protože kamera byla tak často střihlá do jinýho záběru, že ani nemohl herectví ukázat. Kamera byla celou dobu hodně dynamická a děj se taky tvářil tak, aby to vypadalo, že se tam POŘÁD něco děje. Na mě to působilo spíš jako dvě hodiny vysokoškolské matematiky v kuse s páprdou ve zvonovejch gatích s pukama, flanelovou košilí, brejlema jak popelníkama a nepochopitelnou látkou a vy ho musíte sledovat najetej ve špatným tripu roztěkanýma očima přes pravítko nebo s křídou na sítnici. Prostě nuda, žádné napětí. Bylo mi to fuk. A říkal jsem si, že ti červení ve finále hráli líp (hráli líp = byli brutálnější = bylo to zábavnější). A jestli těm bylo 17 let, tak já jsem andělem všehomíra.
Americký fotbal moc nemusím a filmy o něm už vůbec ne. Je to pořád o tom samé a je to jedno klišé za druhým. Tenhle film tyto klišé taky obsahuje, ale Peter Berg je machr a natočil to opravdu nářezově. Videoklipově točené zápasy a do toho kytarový soundtrack a výtečný Thornton, tak to je moje. Ostatní herci taky hrajou dobře (dokonce i ten Lucas Black). No prostě parádně odvedená práce.