Americký sci-fi snímek natočil režisér Nicholas Meyer podle literární předlohy Karla Alexandera. H. G. Wells právě uvádí do provozu svůj geniální vynález, stroj času. Zároveň se dozvídá, že jeden z jeho známých je policií hledaný Jack Rozparovač. Pod jeho rukou právě skonala další prostitutka na ulici a pachatel musí neprodleně uprchnout. Využije k tomu nový stroj času a poskočí do roku 1970. Herbert se vydá za ním, aby napravil škody a prověřil možnosti vynálezu. U bankovní přepážky potkává velmi sympatickou "úřednici", která je dojata jeho staromódními způsoby a podivným šviháckým oblečením. Není však čas na lásku, neboť Jack Rozparovač touží po nové krvi...
Zajímavý snímek, který se zabývá cestováním v čase i legendárním případem Jacka Rozparovače. Film si šikovně hraje se historickými fakty a McDowell mi nikdy nebyl sympatičtější.
Zajímavá zfilmovaná vize autora literární předlohy Karla Alexandera, v níž je hlavní postavou Herbert George Wells, které určitě není třeba představovat. Jednoduchou dějovou linkou je hon za Jackem Rozparovačem napříč časem, ve kterém se pomocí stroje času ocitne z roku 1893 v roce 1979, kde pod identitou Sherlocka Holmese dělá svoji práci a samozřejmě také prožije romanci. Sci-fi snímek s asi nejpoužívanějším tématem, který by vlivem námětu, tedy právě honbou za zločinci cestováním časem, mohl být i předobrazem snímku ´Timecop´ (1994) s Jeanem-Claudem van Dammem. Svým způsobem se dozvíme, jak H. G. Wells přišel k motivům svých románů. Kuprospěchu věci jeho charakteru nejsou vynechány ani pro něj typické socialistické názory, ve svých knihách hojně používané. Koncept snímku je pojat jako komedie, takže není vynecháno ani například typické překvapivé seznamování s moderními sounáležitostmi sedmdesátých let. Humor je však pojat mírně, takže za břicho se nikdo popadat smíchy nebude. Těžko říci, jestli použitá romantická etuda není spíše na škodu. Atmosféra mohla být více napínavější a snad i krapet temnější. Takhle je to jen zcela neškodný, takřka rodinný, odpočinkový snímek pro deštivé víkendové odpoledne. Navzdory, přeci jen, absurdnímu příběhu, je snímek i přes své odlehčení přeci jen strhující. Znalec díla H. G. Wellse dokonce pozná nejrůznější literární odkazy. Krásná hláška ve scéně, kde Dr. John Leslie Stevenson aka Jack Rozparovač přepíná televizní kanály plných násilných scén a praví Wellsovi: “Patřím sem. Tady jsem doma. Před devadesáti lety jsem byl podivín. Tady jsme amatér.” Co k tomu víc dodat.
Time After Time je velice podařená parafráze na téma o Jacku Rozparovači. Ústřední postavou je spisovatel H.G.Wells, který sestrojil stroj času a pomocí něj se hodlá podívat do 20. století, které si představuje jako utopickou ideální dobu, kde není nepřátelství a násilí a kde všichni jsou si rovni. Z omylu ho vyvede nepříjemné odhalení, že jeho přítel, se kterým hrává šachy je známý postrach Jack Rozparovač. Ten, aby se vyhnul zatčení, uprchne před zákonem právě v onom stroji času a H.G.Wells, kterého bravůrně ztvárnil Malcolm McDowell, cítí za jeho útěk odpovědnost a snaží se Jacka pronásledovat v neznámé budoucnosti. Tam je konfrontován se svými naprosto mylnými představami a nebýt Amy Robbinsové (Mary Steenburgen), se kterou se velmi sblíží, byl by asi ztracen. Film je velice dobře zpracovaný, má spád a nechybí mu vtip. Ačkoli téma stroje času skýtá nepřeberné množství variací a občas v některých filmech svádí k bláznivým skečům, zde je to pojato velmi dobře a ani chvíli se film nesníží k trapnostem. Naopak. Jde o velmi podařený snímek, který v některých místech docela ostře ironizuje současnou dobu: "Před devadesáti lety jsem byl zrůda, tady jsem amatér" (Jack Rozparovač). Zkrátka Time After Time je film, který rozhodně stojí za pozornost. Btw.: M. McDowell nehraje často kladné role, ale tahle mu docela sedla.