martin-mickey-stusak
36 626 bodů •
7
Kterak mladík Todd Bowden odhalí v americkém městečku německého nacistického válečného zločince, kterého kupodivu nenahlásí, ale vydíráním od něj vyžaduje vyprávění o holocaustu, kterým je fascinován. Poněkud zvláštní charakter mladého jedince studentského věku. Jelikož se jeho chování od způsobů nacistů ničím nevymaňuje, po divácké stránce se honí myšlenka, o co mu jde ve skutečnosti. Několik počátečních minut začátku příběhu lze ještě smírčivě brát, ale jakmile se Todd změní v nebojácného drsňáka a stařec začne skákat jak on si pískne, to okamžitě celé padá do neskutečného kýče. Snímek je natočen na základě novely Stephena Kinga ´Apt Pupil´ vydaného v roce 1982 a jedná se o podprahově psychologický thriller, který však obsahuje zcela jiný druh děsivosti, než na jaký jsme zvyklí. Ona děsivost tkví v čirém realismu, právě v oblasti faktů a popisech týkající se holocaustu. Stavem šílenství obou postav, do kterého celková atmosféra děje sestupuje na základě jejich vzájemných etud, je snímek v plném pochopení oné hrůzné jedinečnosti vcelku těžko uchopitelný. Na první pohled je to film jako každý jiný. Prostě student odhalí válečného zločince, vydíráním si vymaní podrobnosti o holocaustu a oba dva postupně z toho čím dál tím víc cvokatí. Avšak kdo z těch dvou je větší sadista? Neskrývají takhle náhodou oba zarputilou tohu po moci? Opravdu je tento generační střet tak zdánlivě neúčelový? Buď jak buď. O hororový příběh se skutečně jedná, ale ne o takový, jak si mnohý představuje. Nakonec, hrůza kombinující realismus v temné vypravěčské sféře vždy budila určité rozpaky a nejinak je to i u tohoto snímku. Emocionální spojení s posedlostí fascinace zla zůstává nevysvětlené, což v rámci myšlenkových pochodů obzvlášť zanechává nedobrý pocit z následujícího vývoje. Jako artový film by možná vynikl více. Snaha tlačit na pilu v daných aspektech vyjádřit problematiku do psychologického stavu spíše výsledku uškodilo. A jedna menší zajímavost na konec. Snímek na konci překvapí českou stopou v podobě českého herce Jana Třísky. Něco takového vždy potěší.
