Name: Kes
Released: 1969
Duration: 111 min
Rating: 79
Cast: David Bradley, Freddie Fletcher, Lynne Perrie, Colin Welland, Brian Glover

Päťnásťročný Billy Casper vyrastá v neľahkých podmienkach robotníckeho prostredia. Doma sa musí podriadiť šikane staršieho brata, v škole si neveľmi rozumie s rovesníkmi. Blíži sa čas, kedy má opustiť školskú lavicu, ale stále nevie, čo si počne so svojím životom. A práve vtedy nájde jastrabie mláďa, začne sa oňho starať, cvičiť ho a pomenuje ho Kes. Pre Billyho je Kes symbolickým stelesnením túžby po slobode, ktorú jeho vlastné prostredie neustále potláča v spoločenských i medziľudských vzťahoch. Kes mu pomôže získať si rešpekt spolužiakov a podporu profesora angličtiny. Zdá sa, že konečne našiel zmysel svojej dovtedy neradostnej existenicie. Jeho šťastie však netrvá dlho, pretože za túžbu po slobode sa tvrdo platí. Adaptácia románu Barryho Hinesa patrí medzi najpôsobivejšie rané diela britského režiséra Kena Loacha. Je to nielen hlboko ľudský príbeh o priateľstve chlapca a jastraba, ale aj trpký portrét britskej spoločenskej hierarchie, ktorá nedáva veľa priestoru pre slobodu symbolizovanú dravým vtákom. Snímka bola ocenená množstvom cien, medzi inými aj Kryštálovým glóbusom na festivale v Karlových Varoch roku 1969.

Herci a tvůrci 34

David Bradley

Billy Casper

Freddie Fletcher

Jud

Lynne Perrie

Mrs. Casper

Colin Welland

Mr. Farthing

Brian Glover

Mr. Sugden

Bob Bowes

Mr. Gryce

Režie:

Ken Loach

Scénář:

Tony GarnettBarry HinesKen Loach

Hudba:

John Cameron

Komentáře k filmu Kes 3

xxmartinxx

22 528 bodů 11. 3. 2013

Filmy s dětmi v čele bývají otravné, ale Bradley předvedl vynikající výkon. Jeho patnáctiletý grázlík nepřipravený, ale nucený ke vstupu do dospělosti rozhodně nevyzní jako prázdné dojímání, ale skutečná výpověď. Možná že uzavřenost toho filmu v minulosti ho dnes trochu obrušuje, ale opravdu jen trochu.

kunafix

20 062 bodů 17. 7. 2008

Kluk, kterej si moc radosti v životě neužil. Vynikající David Bradley by si zasloužil Oscara, protože to, co předvedl, jsem u dětského herce snad ještě neviděl. Sociální drama je to až do morku kostrče a dýchne na vás beznaděj ve formě smrdutého dechu nenávistných učitelů a jiných obyvatel. Od Kena Loache jsem ještě nikdy nic neviděl, ale už teď je mi jasný, že chcu vidět všechno.

liborek_

7 279 bodů 19. 4. 2009

Od začátku do konce nás Ken Loach nešetří.. Kes je totálně depresivní a bezvýchodný příběh malého chlapce, který vyrůstá v rodině bez otce, kde matka se o něj pořádně nestará a bratr je z grázlů největších. Ani ve škole to není o nic lepší. Šikany se mu dostává také ze strany učitelů, kteří si nedostatek vlastních schopností, osobní problémy, mindráky atp. kompenzují zneužíváním postavení a dáváním najevo své pofiderní moci - vrcholem je fotbalový zápas "Manchester United - Tottenham Hotspur", kterýžto jako scéna filmu by byla neskutečně legrační, kdyby nebyla tak tragická. Pro Billyho Caspera je to bezvýchodná situace - z prostředí dělnické třídy severoanglického Yorkshiru se těžko prchá. Londýn a jeho možnosti jsou příliš daleko... Bez vlastního přičinění se ocitl v začarovaném kruhu, v němž je kritická nouze o jakouli motivaci k slušnému žití, vyhlídky pouze na dřinu, těžký život a neustálé ústrky ze strany okolí. Jeho učitelé pocházejí ze stejného prostředí a podle toho to vypadá - nulové pedagogické schopnosti, zato maximální sadistické choutky a touha ukájet své nejnižší agresivní pudy - to je jejich pokus o únik z tvrdé reality. Billy Casper únik hledá v poštolce Kes, která pro něj představuje naději a svobodu. Jen s ní dokáže na chvíli zapomenout na realitu a být šťastný. Ale jakoby okamžik štěstí v takové špíně a beznaději bylo něco nepatřičného. __ Film je drásavě temný, skoro až dokumentární... Naprostá absence čehokoli, co by vyprávění odlehčilo, veselosti nepřidá, o humoru si divák může nechat zdát. Dokonale propracované charaktery, herecké výkony jsou až neskutečně přesvědčivé, čemuž napomáhá i ten příšerný severoanglický dialekt, kterému bez titulků nerozumí leckterý rodilý mluvčí... Nejsem sám, komu Billy připomněl třináctiletého A. Doinela - i když ve skutečnosti jsou oba příběhy nesrovnatelné, protože oba chlapci pocházejí z diametrálně odlišných poměrů, přesto je mezi nimi něco společného - absence porozumění, lásky, šťastného dětství, dobrých vyhlídek na budoucnost... a místo toho jedna, dvě, tři... čtyři stovky ran... Strašné je, že tento film vlastně nezestárnul...