Chrustyn
44 871 bodů •
4
Další z válečných filmů, který mě takřka vůbec nebavil. Nuda se špatnými hreci a ještě hůře udělanými akčními scénami.
Komentáře a recenze 9
Dle počtu bodů
Pete69
34 338 bodů •
7
Slušný válečný snímek, který se spíše než na bojové scény soustředí na osobu Steinera, na karieristického důstojníka a neshody uvnitř německé armády. Příběh zajímavý, bojové scény ale spíše průměrné. Němečtí vojáci velmi neněmeckého zezření.. Cekově to na mě ale působilo velmi dobře - 70%.
ZkuKol
12 290 bodů •
10
Po Tenké červené linii asi nejlepší snímek z II. světové. Kam se na to hrabe Spielberg (pomineme-li, že dost chlapec kopíroval). Coburn jeprostě válečná mašina a Schell je klasický záporák ve vlastních řadách. Film má skvěle diktované tempo a destrukce a násilí je díky Peckinpahovi povýšeno na umění. Z celého snímku řve naléhavost konce (jakéhokoli) a deprese. Celé pojetí člověku prostě vezme na dvě hodiny dech... Jen trochu zabolí, že němci chvilku mluví anglicky a pak chvíli zpívají německy.
Klajnik
9 246 bodů •
8
Obával jsem se, že Peckinpahův úkrok z westernu do jiného žánru pro mě bude opět zklamáním, ale ve skutečnosti se zde jedná o velmi zajímavý film, který vzhledem k tematice nemůže být toliko příjemný jako třeba Pat Garrett a Billy Kid - na Jamese Coburna se však dobře dívá jak zde tak tam. Jelikož film tematizuje druhou světovou z pohledu nacistů, tak by mě zajímalo, jak ve své době promlouval k Němcům, kteří ve válce třeba i bojovali. Peckinpahovské snímání akce je mému oku rovněž příjemné. Když pozice vojska nejsou zrovna bombardovány a divákům se nedostává záběrů na vojáky padající na ostnaté dráty, tak spolu postavy občas vedou v krytech intelektuálně zatíženější konverzace, než bych třeba čekal. Navzdory tomu, že film má opravdu kvalitní scénář, tak mu trochu něco chybí. Snad bych rád strávil více času se seržantem Steinerem a jeho četou. Tomu se film moc nevěnuje, což vede k tomu, že se diváka moc nedotýká to, když jednotliví členové čety umírají, ačkoliv by to "síle" filmu jen prospělo. I tak se ale jedná o skvělý film, který dokazuje že režisér-alkoholik v roce 77 ještě stále nebyl vyřízený, což jsem si myslel po shlédnutí Přineste mi hlavu Alfreda Garcii. Přes nesporné kvality to však není film, který bych si v brzké době rád pustil znovu - určitě tak ale někdy učiním, protože se jedná o jeden z nejlepších válečných filmů, které jsem kdy viděl. ___Závěrem chci ještě vyzdvihnout scénu v nemocnici a pak samotný závěr.
junxi91
6 913 bodů •
8
Německý Werhmach to neměl v roce 1943 na východní frontě jednoduché. Film se odehrává během sovětských kavkazských operací proti německému kubáňskému předmostí na poloostrově Taman. Ruských mužiků bylo okolo nich mnoho, Němci měli příliš dlouhé zásobovací trasy a jejich morálka byla na nule. Pro Němce bylo tohle bojiště ve znamení zoufalosti. Ve filmu se v tomto bojovém prostředí potkají jeden obyčejný, cynický a bojem zocelený voják a prušácký aristokrat, který chce přes veškerou okolní beznaděj získat Železný kříž. DĚJ: Desátník Rolf Steiner je veteránem Wehrmachtu na východní frontě, a právě se svou průzkumnou četou přepadli sovětské minometné postavení a při tom zajali malého chlapce. Pak se četa vrácí ke svým liniím, kde přichází také kapitán Stransky, aby převzal vedení Steinerova praporu. Je tu velitel pluku plukovník Brandt, který se diví tomu, proč se ten starý pruský aristokrat Stransky nechal přeložit z pohodové Francie na drsné Kubánské předmostí. Stransky jemu a pobočníkovi pluku, kapitánu Kieselovi hrdě sdělí, že to udělal kvůli tomu, aby obdržel německé vojenské vyznamenání za statečnost jménem Železný kříž. Oba mu řeknou, že je to jen kus kovu a že mu klidně dají jeden ze svých – tak moc si toho ocenění váží. Pak se tedy konečně vrací Steiner a nejprve Stranskeho ignoruje, dokud mu ten neřekne, že je nyní jeho velitelem, a přikáže mu toho zajatého sovětského chlapce zastřelit. Steiner to odmítá a desátník Schnurrbart jej odvede na ubikaci. Stransky pak Steinera povýší na vrchního seržanta, ale s ním to ani nehne. Steiner má na rozdíl od Stranskeho onen Železný kříž, který ale považuje pouze za kus bezcenného kovu. Pak si Stransky všimne, že jeho pobočník, poručík Triebig, má homosexuální sklony, protože hladí po tváři mladého vojína Dietze. Stransky se jich nejprve vyptává na jejich vztah k ženám, pak odhalí jejich homosexualitu a řekne, že pokud je přistihne, tak je na místě zastřelí. Pak se slaví narozeniny velitele čety poručíka Meyera, a Steiner toho využije a vezme mladého ruského chlapce do předsunutých pozic, aby jej propustil. Bohužel na jejich pozice zrovna zaútočí sovětské jednotky, chlapce omylem zastřelí a pak musí Němci bránit své pozice. Stransky je vystrašený ve svém bunkru a Meyer vede úspěšný protiútok, při kterém je zabit, a Steiner je zraněn a poslán do vojenské nemocnice. Steiner pobývá v nemocnici, kde si začne romanticko-sexuální vztah s jednou krásnou sestrou a vzpomíná na to, jak to tam kdysi žilo. Pak se rozhodne vrátit ke svým mužům a pokračovat v boji. Dozvídá se, že Stransky byl navržen na Železný kříž za protiútok, který vedl Meyer, a potřebuje dva svědky, aby vyznamenání získal. Stransky proto vydírá Triebiga kvůli jeho homosexualitě a nabízí Steinerovi preferenční zacházení po válce, pokud mu to dosvědčí. Brandt se vyptává Steinera v naději, že odhalí Stranskoho lži, ten na to odpoví, že nesnáší všechny německé důstojníky včetně těch „osvícených“, jak jsou Brandt a Kiesel, a žádá o pár dní na rozmyšlení. Prapor dostane rozkaz k ústupu a Stransky neinformuje Steinerovu četu. Ta se stahuje přes nepřátelské území a narazí na příjemné překvapení – batalion plný krásných mladých ruských žen, ze kterých jsou vojáci celkem unešení, a ženské toho využijí. Zoll si vezme jednu ženskou do stodoly, aby mu ho vykouřila, a ona mu ukousne ptáka. Mladý Dietz měl hlídat ženské, jedna jej svede a bodne mu nůž do zad a zabije jej. No a jeden chlapík si vleze za koupající se ženou do kádě, ale Steiner jej vyžene a na ženu dohlédne. Steiner nechá Zolla ve stodole s nasranými ženskými, nařídí jim odevzdat jejich uniformy, do kterých se jeho četa převlékne, a pak pokračují dále. Dostanou se k německým liniím, spojí se s nimi vysílačkou, aby se vyhnuli přátelské palbě. Křičí „demarkace“, ale není jim to moc platné, protože Stransky navrhnul Triebigovi, aby si je „spletl“ s Rusáky a Triebig na ně nechá pálit z kulometu. Přežijí pouze Steiner, Krüger a Anselm, Steiner je nasraný, rozstřílí Triebiga a udělá z Krügera velitele čety a vydává se na lov Stranského. Pak přichází velký sovětský útok. Brandt říká Kieselovi, aby se evakuoval, protože muži jako on budou potřeba po válce, aby obnovili Německo. Brandt shromáždí prchající muže k protiútoku. No, a tak poslední scéna, ta byla fakt divná. Steiner najde schovaného Stranského, řekne mu něco o „pruských aristokratických sračkách“, střílí kolem něj, a pak mu podá MP40 a vyzve ho, aby se spolu vydali do bitvy a ukáže mu „kde rostou Železné kříže“. Stransky ani neví, jak se nabíjí MP40, střílí na něj dospívající Rusák, a když požádá Steinera o pomoc, tak se ten začne smát. A tak nějak to skončí, na oba střílejí Rusáci, Steiner se směje a tím to končí. Následují titulky a černobílé snímky válečných obětí. ZHODNOCENÍ: Celkem pohodový, a ne příliš vyhrocený válečný film o třídním konfliktu ve Wehrmachtu na východní frontě. Sympatický, schopný, ostřílený a čestný Steiner, který koná svou povinnost, šetří zajatce, nebojí se jít do nebezpečného protiútoku a přes své nasazení pohrdá celým armádním velením a nesnáší Hitlera a jeho nacistický režim. Tohle má společné se Stranskym, který je naopak pruský aristokrat, věrný pruské vojenské tradici, odhodlaný získat Železný kříž, ale v boji prokáže svou zbabělost a neschopnost. Je tu také jeden zrádný homosexuál, spousta obyčejných vojáků, kteří fungují jen díky setrvačnosti, oslava narozenin a sovětský batalion plný ženských. Spíše, než o bojových akcích je tento film o vzájemných vztazích v jednom německém pluku, který se musí potýkat se sovětskou převahou. Film ukazuje, že i mezi těmi „zlými“ Němci byli dobří a charakterní vojáci. A jeden z nich dal dobrou radu – nemyl se už od Stalingradu, jelikož tělesný pot a kožní maz v kombinaci se špínou odpuzuje vodu. Tato informace se mi snad bude jednou hodit. Nebo snad raději ne…
Pas
6 225 bodů •
9
Válka na východě
Mistrný válečný snímek, natočený charakteristickým Peckinpahovým westernovým stylem. Většina bojových scén je zcela bezchybných, a pokud ještě o něčem pochybujeme, prvotřídní dojem v nás utvrdí nečekaný prostřih, zpomalení, symbol, ironie. Z hlediska obsahu se nejedná o žádnou průhlednou záležitost. Stranského chápeme: není to zbabělec, prostě nechce porušit tradici své rodiny a musí se k železnému kříži dostat, ať to stojí, co to stojí. Četař Steiner ale představuje nebývalý oříšek. Bojuje, jak nejlépe a nejčestněji umí, a to proto, že se ocitl tam, kde se octl. Nijak nadšen z toho není, právě naopak: nenávidí důstojníky už kvůli tomu, že jsou důstojníky. Ale nevzbouří se, nerezignuje. Dělá to, co nejvíce nenávidí, dál. Zvláštní a velmi silný existencionálně pesimistický snímek.
Slidger
3 980 bodů •
0
Nenávidím válečné filmy. Bohužel jsem donucen na některé koukat. A proto moje hodnocení je negativní. Ach jo. Každý máme ten svůj žánr a tohle můj rozhodně není!
Teg
3 101 bodů •
6
Klasické dílko o trudném životě oficíra německého vermachtu na východní frontě. Když on by tolik chtěl železný kříž! Chacha. Působivá podívaná. Nicméně z dojmu za 4* musím jednu ubrat díky šílené nepřehlednosti veškerých přestřelek. Kdo na koho střílí a kde to vůbec jsou? Polovina těchhle scén je úplně zbytečná.
Major Zeman
803 bodů •
10
Působivý film krutosti druhé světové války bez ohledu na to,jakou uniformu nosíte.Valka a to každá je svinstvo.Steiner bez války by ale nebyl nic,s válkou se rozvíjí a konec války je i konec Steinera.Stransky je jen průměrný pruský idealista a vedle Steinera působí jen jako amatér vedle profesionála.
- Steiner
- Stransky