První velkofilm ještě z dob němé éry striktně rozdělený na dva díly. První se odehrává v době občanské války nazvané 'Sever proti jihu', a druhý se už zajímá o dění v rámci rasové problematiky a přesvědčení. A právě onen druhý díl je do dnes nemalým trnem v oku. Motto filmu sice uvádí, že snímek nemá za cíl odrážet žádnou rasu či lidi, ale tak, jak je to prezentováno, z toho ční pravý opak. Samozřejmě že se jedná o lidi s tmavou pletí a o jejich práva. Jenomže když se to všechno odehrává dle známého přísloví: "Podej pomocnou ruku a utrhnou ti ji celou!", není se čemu divit. Ne nadarmo se o tomto snímku říká, že má ohromnou propagandistickou náturu, za kterou by se právě nemusel stydět ani v dnešní době. Všechny zvýrazněné události mají svoji příčinu a svůj důsledek. A není samozřejmě také od věci, že každý si dané skutky vyloží po svém. Ale to už je takový osud politických a propagandistických snímků, ať se jedná o cokoliv. Po technické stránce je však natočen dobře a i pro dnešní filmaře může být v mnohém inspirací. David Wark Griffith to měl o to složitější, že si musel vystačit bez zvuku. Přesto dokázal ve vyjádření potřebných věcí doslova nemožné. Dnes si už něco takového bez patřičných dialogů neumí nikdo ani představit. Jestli se jedná o filmové mistrovské dílo je však diskutabilní, neboť později vzniklo podobných snímků s ohromnou výpravou mnoho a neméně kvalitních. Tento je však první a to mu nikdo nikdy nevezme.
Právoplatný král a předchůdce všech výpravných hollywoodských velkofilmů (kdepak Jih proti severu nebo Ben Hur), který v rozmezí 190 minut poutavě a bez zaváhání ukazuje a zároveň předvídá, jak má a jak bude klasická narace vést a neustále udržovat divákovu pozornost. Hlavně práce s mizanscénou a křížovými střihy je dovedena k dokonalosti a závěrečná hodinka, kdy příběh rovnoměrně graduje na třech vzájemně propojených frontách, je pak čirým příkladem nestárnoucí režisérské geniality. Bezpochyby největší a nejinspirativnější dílo prvních dvaceti let kinematografie, a už jako takové si vysoké hodnocení prostě zaslouží.
Tak jo. Konečně jsem měl možnost vidět celevěčerní film starší než 100 let. Tenhle film se ale nedá brát vůbec vážně (protože propaganda) . Afroameričané jsou tady jasní záporáci (To určitě jsou) a členové kukuxlanu jsou hodní hrdinové (To určitě jsou) a vzhledem k tomu že se žádný afroameričan nechtěl takovému filmu zaprodat tak afroameričani hrají běloši s nabarveným obličejem. Jinak (vizuálně) je to ale krása do každého detailu.