Toto je povídka o dvou světech: jeden známe a druhý existuje pouze v mysli mladého letce, jehož život a fantasie jsou hluboko otřeseny válkou. Vedoucí eskadry Carter se vrací ze své 67. bombardovací výpravy. Jeho letadlo je poháněno jedním a jen z části druhým motorem, kontrolní zařízení mu byla ustřelena, jeho padák je zničen a přistávací zařízení jsou pryč. Je v letadle sám s mrtvým tělem telegrafisty, ostatní část posádky vyskočila. Není pravděpodobné, že se mu podařilo vyváznout. Zatím co cítí, že prožívá poslední okamžiky svého života, mluví mikrofonem k americké letadlové rozhlasové službě. Protože je básníkem a protože se cítí být mlád a je doposud živ, mluví o lásce - pak skočí...
Takové filmy se už dneska netočí - filmy s tak výrazným konceptem a svérázným námětem. Doba se jaksi uklidnila a ustálila, filmaři si míň "dovolují" a takovéhle hříčky chybí. Tím neříkám, že Otázka života a smrti je automaticky vynikající - na to mi to místy přišlo moc strojené a teatrálně provedené (i na rok 46). Ale rozhodně oceňuju tak výrazný film, který tak nezvykle pracuje se svým potenciálem válečného filmu, fantasy i morality. 3 a 1/2