Dvouproudá asfaltka

Dva vyznavači rychlé jízdy – řidič a mechanik – v chevroletu z roku 1955 a muž středních let v zánovním žlutém Pontiaku GTO se náhodou potkají na silnici směřující odnikud nikam. Jejich závod napříč americkým Jihozápadem podle toho vypadá: je totiž lhostejným setkáváním a míjením v krajině, jež je za předním sklem nekonečně vzdálená. Zamlklá, podmračená stopařka by byla dobrou cenou pro vítěze, kdyby mohl existovat a kdyby ona nebyla zajatkyní vlastní svobody. Společnost Universal snila o „další Bezstarostné jízdě“, ale dostala něco víc. Nízkorozpočtová road movie je mrazivou odpovědí režiséra Monteho Hellmana (na filmu se podílel i jako střihač) na romantické okouzlení dlouhovlasými hrdiny na motorkách. Putování bezejmenných protagonistů (v podání hudebníků Dennise Wilsona a Jamese Taylora a Hellmanova oblíbeného Warrena Oatese) má výrazný existenciální rozměr: závod beze smyslu a bez konce je silným obrazem odcizení a nevíry v budoucnost Ameriky na počátku 70. let.