Recenze filmu Pink Floyd: The Wall

Komentáře a recenze 17

Brenan88

47 180 bodů •16. 3. 2017

9

Už od mala jsem obrovský fanoušek Pink Floyd a jejich CD THE WALL považuji za jedno z nejlepších cd všech dob,proto jsem rád,že vznikl tento božský film protkaný písněmi z této vynikající desky. Geniálně natočené a velmi dobře zahrané. Nemám co vytknout.

Chrustyn

44 085 bodů •2. 3. 2008

6

Spíše než o film jedná se o sled psychidelických obrazů doprovazených hudbou od Pink Floyd. Nepochopil jsem to ale rozhodně to je pozoruhodná podívaná s výbornou hudbou.

kunafix

20 062 bodů •27. 7. 2007

2

Tak teda nevím, co na tom všichni tak opěvují. Dobře - neříkám, že tam nebyly dobrý nápady. Neříkám, že tam nebyly vynikající záběry (teď mě napadá padající kapka krve nebo vojáci odcházející do zapadajícího slunce). Ale říkám, že ten děj neměl děj. Jakýsi záběry z války, záběry jeho šukající ženy, záběry jeho matky, animované záběry, záběry ze sebezničujícího života. Ale co jako? To mě má jako bavit? Chtěl jsem se na to kouknout, abych zjistil, proč všichni uznávají Pink Floyd. No kvůli hudbě bych je teda nežral - je to trochu jinde, než já. Každopádně paradox je to, že právě kvůli hudbě (a těm pár povedenejm záběrům) jim dávám aspoň 1 hvězdu. A to za skvělej song Brick in the Wall.

Sheldon

16 079 bodů •17. 11. 2015

10

Takže takhle, viděl jsem to v kině, už chápete proč jsem tomu dal tak velké hodnocení? Ač nejsem skalní fanoušek Floydů, tak tohle mě oslovilo. Byla tam ta správná kombinace mystery, hudby a především úchvatného výtvarna. Prostě kult!

filmfanouch6

12 654 bodů •8. 8. 2020

8

Pink Floyd: The Wall je dost možná jeden z nejzvláštnějších filmů všech dob a přesto právě o něm jeho titul zvláštního filmu znamená velmi lákavou lichotku. S použitím hudby Pink Floyd a inspirovaním skutečného života frontmana této skupiny Rogera Waterse vznikl film, který vznikl společně s novým albem Pink Floydů- The Wall. Režie se ujmul velký fanda Pink Floydů Alan Parker a právě on je strůjcem téhle šílené podívané, která vlastně vznikla bez žádného sepsaného scénáře a jenom stála na textech a vnitřních pocitech Rogera Waterse. A přesto vznikl jeden z dost možná nejosobitějších filmů všech dob. Pink Floyd má prvky muzikálu, fantasy a zároveň obsahuje výrazné a důležité animované sekvence. Je to celé velmi ambiciozní spojení Watersových vnitřních konfliktů s velmi silným pojetím, které velmi snadno jde do morků kostí. Hlavní hrdina Pink je na založen na traumatech ze života Rogera Waterse- Stejně jako Roger přišel Pink o otce za 2. světové války což byla zásadní událost jeho života, která ho ovlivnila a Waters velmi často na chybějícího otce vzpomínal i ve svých textech. Zároveň film pojednává o Watersově/Pinkově až příliš starostlivé matce, komplikovaného manželství a následného pohledu na svět. Celé tohle inspirování Watersovým životním příběhem je poté doprovázeno skutečně nepříjemnými výjevy a především je The Wall filmem, který vyniká především hudbě Pink Floydů. Hudba Pink Floydů, jejich album The Wall a film Pink Floyd- The Wall společně fungují v silné symbióze a ve finále dohromady tvoří opravdu výrazný filmový zážitek. Waters si měl původně zahrát i hlavní roli Pinka, Alan Parker mu ale upřímně řekl, že je jako herec neschopný a zvolil tak právě Boba Geldofa, který do role rozpolceného a zničeného umělce sedne bravurně. Zároveň na mně ale Geldof už pohledu působí nesympaticky a měl jsem kvůli tomu tak trochu problém k The Wall pevně přirůst. Tohle ale není film, který by sázel na herecké výkony či postavy samotné o sobě (ten film vlastně pořádně nemá ani jedno z toho). Jde totiž především o skutečnou ukázku silného vizuálního zpracování a především velmi komplikované mysli právě Rogera Waterse. Je Pink Floyd: The Wall vlastně skutečně film nebo jenom 90-minutový videoklip? Za mně jde o něco mezi tím a rozhodně to neznamená něco negativního. Je to velmi zvláštní snímek ke kterému se dost možná automatická cesta hledá příliš těžko. A přesto divák po zhlédnutí pozná, že viděl něco mimořádného. Pink Floyd: The Wall rozhodně není jen další kostkou ve zdi ale specifický filmařský unikát, který je dnes právem označován za kultovní klasiku.......

Standa.

6 180 bodů •9. 12. 2012

7.5

Nejsem zrovna nejvěrnější posluchač, ani skalní fanoušek Pink Floydů, ale některé jejich písničky mám rád, takže mi tenhle celovečerní film nemohl uniknout. Bob Geldof zahrál psycho týpka úplně výborně, až jsem se u toho trochu i bál, co se z toho nakonec vyklube. Comfortably Numb u mě stále vede.

Lubor68

4 606 bodů •13. 9. 2007

10

Jen doplním,co tu nikdo nenapsal. Válečný film ,který běží v tv, na který se B.Geldof dívá se jmenuje http://www.csfd.cz/film/15918-dam-busters-the/#

evismaior

4 254 bodů •2. 1. 2018

9

Nechápu, jak mi tenhle film mohl zůstat tak dlouho utajen, přestože hudbu Pink Floyd mám dost ráda. Znám samozřejmě i videoklipy, takže tady bych poznala neklamný rukopis i s vypnutým zvukem. Poslouchat ty písně zasazené do kontextu a příběhu byl skutečně velmi sugestivní, téměž až vysilující zážitek, ve kterém se zadumaný člověk jako já snadno najde. Zdi, které kolem sebe stavíme, jen další cihlička v systému, který nás semele jako mlýnek na maso, to vše ve mně rezonuje ještě celé dny po shlédnutí. Animace jsou snad ještě silnější než hrané pasáže. Jen nevím, kdy budu mít sílu a odvahu se tomuto filmu poddat znovu.

výfuk

2 975 bodů •6. 2. 2013

5.5

Deprimující. Jiným slovem to ani tolik pojmout nejde. Pink Floyd je místy dobrá hudba, ale převážně je hlavně trochu psycho. Film mě v mém rozmyslu jen podpořil.