Letos mu bylo osmdesát, loni v Cannes uvedl film Zločiny budoucnosti, jímž se vrátil ke svým kořenům. Autor snímků Videodrom, Moucha nebo Nahý oběd David Cronenberg se nějaký čas věnoval kultivovaným dramatům typu Východní přísliby nebo Nebezpečná metoda.
Všechno nejlepší a ať žije nové tělo! Tohle bychom mohli provolávat na pomyslné narozeninové párty jednoho z nejlepších filmů Davida Cronenberga Videodrom. Na oslavě čerstvého čtyřicátníka by samozřejmě nemělo chybět rituální bičování televizní obrazovky, zasouvání videokazet do břicha, střílení z pistole přirostlé k tělu a samozřejmě kolektivní halucinování u bizarních snuff filmů. Zkrátka spousta aktivit, které ani čtyři dekády po vzniku filmu rozhodně nestihly zevšednět.
Přestože mu táhne na osmdesát, legendární kanadský režisér David Cronenberg nepolevuje. Znovu vyrukoval s dystopickou sci-fi, v níž je lidské tělo předmětem odporu i fascinace. Jeho novinka Zločiny budoucnosti, která byla po Cannes uvedená také v Karlových Varech, zatíná drápy nejen do ničení životního prostředí a transgenderové komunity, ale především do samotného umění. To zde podobně jako lidští jedinci nabývá obludných rozměrů a duši svého stvořitele vybarvuje nejednoznačně, současně romanticky i hororově. Tuto alegorickou baštu není snadné podchytit, ovšem za pozornost a ochotu naslouchat se vám odmění.
Před devadesáti lety se publiku představil kultovní snímek režiséra Toda Browninga, který dodnes nepřestává děsit, fascinovat i budit kontroverze. Nazvaný přímočaře Zrůdy, příběh o lidských karnevalových atrakcích přeměnil přežitý fenomén freak-show v lidský portrét fyzicky handicapovaných osob, které jsou pod atypickou slupkou stejné jako všichni ostatní. Diváci a divačky v době převládající eugeniky a předsudků odvážné dílo odmítli, leč dnes patří do zlatého fondu kinematografie.
Devětasedmdesátiletý kanadský režisér David Cronenberg natočil Mouchu, Scanners či Videodrome a patří k tvůrcům, jejichž dílo vždy vyvolávalo vášnivé reakce. Na stará kolena se Cronenberg vrátil ke svým kořenům a v Řecku natočil snímek Crimes of the Future, v němž se lidstvo krčí pod vládou umělého syntetického prostředí. Film má být premiérově uveden na letošním festivalu ve francouzském Cannes a první pořadatelé, kteří jej podle webu World of Reel viděli, mluví o nejvíce kontroverzním střípku režisérovy kariéry.
O víkendu skončil v italských Benátkách jubilejní 75. ročník prestižního filmového festivalu. Ovládl jej oscarový mexický režisér Alfonso Cuarón, který převzal hlavní cenu festivalu za své černobílé melodrama Roma (2018) vztahující se k autorově dospívání v 70. letech minulého století.
Kultovní Moucha, Crash, Dějiny násilí, Cosmopolis, eXistenZ, Nahý oběd či Scanners. Všechny tyto známé filmy spojuje jedno velké jméno – David Cronenberg. Nejvlivnější kanadský režisér současnosti představí v Praze svou unikátní filmovou výstavu s názvem „David Cronenberg: Evolution“.
