Recenze filmu Neuvěřitelný život rockera Coxe

Komentáře a recenze 5

Brenan88

47 170 bodů •12. 3. 2017

7

Kdo by řekl,že John C. Reilly je takový komediální talent. Po filmu bratři z donucení je tenhle neuvěřitelný život další trefou do černého. Parodie si vzala na paškál především film Walk the Line,který se věnoval životu Johnnyho Cashe. V tomto snímku jak už název napovídá sledujeme život rockera Coxe,který je opravdu jeden velký bizár a jen těžko se u něj ubráníte smíchu.

Chrustyn

44 045 bodů •24. 9. 2008

4

V poslední době jsou stále populárnější biografické snímky o slavných hudebnících. Ani by mě nenapadlo, že někdo dokáže natočit parodii i na toto téma ale stalo se. Bohužel dalo by se říci jelikož se jedná o jednu z těch slabších parodií. Film nejvíce paroduje film Walk the line, který mapoval život Johnnyho Cashe a k tomu ještě přidává další jako třeba novinku I´am not there o Bobu Dylanovi. Je pravda, že snažit se parodovat hudební filmy není tak lehké jako např. horory nebo akční filmy ale i tak se film určitě mohl podařit více. John C. Reilly je ve své roli dobrý ale věřím tomu, že by role více sedla komediálně zkušenějšímu Willu Ferellovi, kterému byla role určitě nabídnuta také. Největší problém je však v nezkušeném režisérovi, který vůbec nemá cit na načasování nějakého vydařeného gagu a zachránit to nedokáže ani fakt, že scénář dělal čím dál populárnější Judd Appatow. Ve výsledku se na film dá koukat a občas se divák pousměje ale i tak se nedá říct, že je to dobrý film a i neustále natahované Scary Movie je podle mě vtipnější.

Psisko59

32 877 bodů •15. 3. 2015

8.5

Povedená parodie v Americe oblíbených filmových biografií zpěváckých hvězd, především o dva roky staršího oceňovaného filmu o životě Johnnyho Cashe Walk The Line. Život fiktivního rockera Dewey Coxe ironicky kopíruje zlomové události z Cashovy biografie (smrt rodinou milovaného staršího bratra, excesy se ženami, zákonem a drogami) s přimícháním prvků čerpajících ze života a kariéry Roy Orbisona, Glena Campbella, Boba Dylana, Ray Charlese, Jerry Lee Lewise, Donovana, John Lennona, Jima Morrisona, Conwaye Twittyho, Neila Diamonda a Briana Wilsona, další umělce a umělecké styly paroduje. Zábavné, povedené.

• boj s pamětí hudebního fandy
• nadhled muzikantů, kteřá si s chutí zahráli sami sebe (mj. Eddie Vedder)

kunafix

20 062 bodů •16. 4. 2008

8

Chchch, tohle si dělá prdel snad z každýho hudebního stylu nebo největších hudebních legend. Nejlepší píseň - dvojsmyslná Let's Duet, chchch, u toho jsem fakt chrstal smíchy a to se mi často nestává. Dokud hrál blues, bylo to super, ale to country.... pár teček.... Ale jinak už jsem se dlouho tak dobře nezasmál, protože některý fóry měly fakt nápad a pointu. Třeba hustá narážka na punk. Nebo protest song ala Bob Dylan na podporu midget lidí, chch, super slova, chch. Zkoušel sis to někdy dělat rukou ducha? "Believe me, you don't want to be part of this shit."

Spooner

15 887 bodů •10. 6. 2008

6

Na to, že nemám rád Johna C. Reillyho to byla docela příjemná parodie. Jasný někdy to bylo až moc a některý fórky zaváněly trapností, ale taky tady bylo plno ultimátních hlášek a scén, u kterých se prostě nedalo nesmát. Navíc taková camea Jacka Blacka nebo Jonaha Hilla byly fakt povedený. Takže vcelku příjemná a povedená komedie, která sice mohla bejt trochu kratší (viděl jsem Director´s cut), ale některý scény si opravdu užijete.