Pippa Lee (Robin Wright Penn) vede na první pohled šťastný život. Je oddanou manželkou o třicet let staršího významného vydavatele (Alan Arkin), se kterým má dvě odrostlé úspěšné děti. Každý obdivuje její vyrovnanost a rád se jí svěří se svými problémy. Když se ale u jejího manžela objeví zdravotní potíže, na jeho naléhání se stěhují z manhattanského bytu do klidnějšího Connecticutu. A právě tady, uprostřed komunity důchodců, se její idylickýmanželský život, který tak dlouho a těžko budovala, ocitá v zásadním ohrožení… Ve vedlejších rolích filmu, v němž se střídají hořké momenty s těmi humornými, se objevují Keanu Reeves, Monica Bellucci, Julianne Moore nebo držitelka Zlatého glóbu Winona Ryder.
V podstatě jsem se na to dival jenom kvuli tomu, že tam hrál Keanu Reeves a několik dalších dobrejch známejch herců. Ale to bylo asi to jediny, co na tom bylo zajimavy. Film to byl totiž nudnej a docela o ničem. Jo, nějakej děj to mělo, ale ten se mi ani za nehtem nezachytil, ani filmové ptačí hovínko na rameni mi nenechal, ani nic. Navíc tenhle film vynikal jednou věcí - strašnym českym dabingem, hlavně Reevese a toho synka Bena - takhle unyly hlasy, to je jak kdyby je dabovala mrtvola, všechno stejně, bez emocí, no hruza a děs. Pippa Lee sice nebyla žádná pipka, ani né moc trubka, měla divnej život a sama byla taky částečně divná, když byla náměsíčná, ale Robin Wright ani žádná jiná herečka, co má na čele víc než 5 řad vrásek, se mi nikdy nějak moc nelíbila...