Italské filmové drama vyprávějící osud pensionovaného úředníka Umberta Domenica Ferrariho, jehož nesnesitelné sociální podmínky přivedou až k myšlence na sebevraždu. V poslední chvíli jej zachrání jeho jediný přítel pes Flik. Scénárista tohoto filmu Césare Zavattini a režisér Vittorio De Sica podali otřásající obraz života římského pensisty, který jako tisíce jiných marně čeká na parlamentní projednávání stále jen slibovaného zvýšení pensí, jejichž výše naprosto nestačí ke krytí nejnutnějších, životních potřeb. (FILMOVÝ PŘEHLED 29 / 1956) Intímny a tragický príbeh Umberta D., penzionovaného úradníka, ktorý zo svojej penzie sotva vládze uživiť sám seba, nieto ešte svojho milovaného psíka Flicka. Dej filmu zachytáva postupné vytláčanie starého a osamelého Umberta na okraj spoločnosti - neustále hádky s jeho domácou, ktorá zvyšuje nájom, choroba, ktorá ho zavedie do nemocnice a nemá na lieky. Keď už nevie, ako ďalej, rozhodne sa dobrovoľne odísť z tohto sveta, no obáva sa o Flicka. Verný psík ho však neopustí a Umberto D. sa tak vďaka nemu vráti do života. Film zachytáva pálčivé sociálne problémy povojnového Talianska, je portrétom súdržnosti chudobných ľudí, ale aj bezcitnosti a povrchnosti zámožnejších vrstiev. Jedno z najvýznamnejších diel talianskeho filmového neorealizmu.
Krásně smutný neorealistický film. Musím se přiznat, že nejde o "můj" žánr, takže jsem se do Umberta nedokázal ponořit, jak bych asi měl, ale příjemný a silný snímek to jistě je.