Ze začátku zábavná exkurze do života dvou part malých kluků, které mezi sebou neustále valčí. S příbývajícími minutami a čím dál tím vážnějším pojetím film dost ztrácí a už tolik nebaví.
To jak máme blízko k francouzské kinematografii dokládá i tento snímek. Nejen, že nám jsou blízké francouzské komedie ( dobře, mluvím tedy hlavně za sebe ), ale v Knoflíkové válce lze najít mix českých filmů, jako je Obecná škola, Bylo nás pět, Lišáci, Myšáci a Šibeničák, či dění ve Stínadlech Jaroslava Foglara.
Kdybych v tomto filmu pro děti a mládež neustále neslyšel řeči o Francii a kluci evidentně neotvírali pusy jinak, než na česky dabing, klidně bych uvěřil, že se dívám na Český film pro děti ze šedesátých let.
"Kdybysem to byl věděl, tak bysem sem nechodil..." zní přesný přepis českého dabingu postavy malého Gibusíka, kterému český hlas propůjčil Zdeněk Prokeš, pozdější známý baletní umělec a choreograf. Tento film byl velmi oblíbený u mé maminky a často o něm mluvila. Mně zase tak úžasný nepřipadal, když jsem ho pak kdysi viděla jako dítě. Připadalo mi, že ti kluci se chovají jako blázni. Dnes, po mnoha lletech ho vidím jinýma očima a vidím násilí, krutost, bezohlednost a naivitu. Gloriola je pryč.
Výborný film, který nebylo zase potřeba točit znovu! Nijak nezastaral! Asi je to film spíš pro kluky, ale mně se líbil už v těch šedesátých letech, kdy mi bylo nějakých osm, devět let. Nádherné hlášky, především známá věta malého Gibusíka :"Kdybych to byl býval věděl, tak bych sem byl býval nechodil."
Výborný film, po letech jsem ho znovu viděl a jsem opět velmi nadšen. Píseň, ,, že mám v kalhotách díru jak trám,, i slavná věta, která zde stále zaznívá, a to nemluvím o skvělém objasnění postu velitelle, zkrátka paráda. Dílko, které jsem nejdříve četl, a teprve poté viděl a kde se filmaři trefili do mé fantazie.
Příběh jako Harry Potter známý odevšat. Nový film jsem považoval za katastrofu, ale zjistil jsem, že se od tohoto ani tolik neliší. Zajímavě a hezky odvyprávěný příběh, z prvky rozmazlenosti, ale i hnusoty (viz zajíc a liška). Znám lepší filmy, ale v porovnání s posledním filmem, je to úžasné.
Velmi milý film, který mě vždycky znovu přenese do dětství. Takoví jsme byli, a až člověk žasne, že se česká realita od té francouzské zas tolik nelišila. Chtě nechtě musím srovnávat i s foglarovkami, na kterých jsem také vyrůstal, ale zde je to čistý život, bez zidealizovaných hochů jako ve foglarovkách. Takhle jsme to měli, a brali jsme to všechno naprosto vážně - to až s odstupem času v dospělosti v tom člověk vidí hry a zlobení.