Velmi milý film, který mě vždycky znovu přenese do dětství. Takoví jsme byli, a až člověk žasne, že se česká realita od té francouzské zas tolik nelišila. Chtě nechtě musím srovnávat i s foglarovkami, na kterých jsem také vyrůstal, ale zde je to čistý život, bez zidealizovaných hochů jako ve foglarovkách. Takhle jsme to měli, a brali jsme to všechno naprosto vážně - to až s odstupem času v dospělosti v tom člověk vidí hry a zlobení.
Film, při kterém se ženy dojímají a chlapům se líbí. Retro krásné, romantika není přeslazená a příliš naivní, byť z podstaty nemůže vybočit z rámce romantiky amerických filmů, kde přes všechna protivenství čirých zloduchů všechno dobře dopadne, pár se dostane k sobě, pomýlení pochopí... Ale velmi dobře udělané řemeslo, z "mladých" tam čiší radost ze života, Swayzee k sežrání, odsejpá to, a oko si odpočine na bezvadně udělaném retru.
Film, na který se dá dívat znovu a znovu. Vždycky milé pohlazení, když ho dávají - a někdy si ho pustím i z počítače, když chci něco veselého a příjemného. Ode všeho správná míra - pohádkovost, vtipnost, nečekané gagy, super herecké výkony. A byť film neopouští klasické pohádkové schéma (ti dva se k sobě přes všechna protivenství dostanou, zlo je potrestáno, dobří lidé odměněni...), není to rozhodně nuda jako u většiny jiných pohádek.
Dneska už klasika. Spousta filmů odrážejících realitu, jak jsme tu za bolševika žili, časem vyčpěla - pamětníci rádi pozapomněli a nepamětníci se ptají, co že se to v tom filmu děje. Kulový blesk však mezi tyto vyčpávky nepatří. Dá se na něj dívat znovu a znovu. S nadhledem ukazuje nejen jak jsme žili, ale i jací jsme byli - pardon, jací jsme stále. Těch hlášek, co zlidověly... A příběh samotný? Spolu s Marečkem, co podával pero, opět důkaz, že Smoljak-Svěrák doslova uměli z hovna uplést bič. A to ne ledajaký, ale zlatý. Nebo stále zelený, chcete-li.
Film žádná žádná sláva. Klasická "likvidačka" s naprostými klaďasy, naprostými záporáky, lidmi kteří scházejí s čím zacházeli... I dnes se takové točí. Já jim neříkám "béčkové", ale spíše "déčkové" filmy. Předvídatelný děj, nepřekvapí naprosto nic, v ději tedy už vůbec ne. Dá se pustit v nouzí na usnutí, protože ani napětí v něm není tolik, aby člověk nezaklimbal.