Články o Sedm

Nástupce Mlčení jehňátek. Jeden z nejtemnějších krimi thrillerů dekády. Nejlepší marketingová kampaň poslední let i nejmrazivější role Nicolase Cage. Všechny tyto přívlastky si před několika měsíci připisoval horor Longlegs, o němž se díky tajuplnému marketingu a skvělým prvním ohlasům mluvilo jako o hororu roku. Tato bublina sice po premiéře malinko splaskla, i přesto se jedná po atmosférické stránce o jedinečný počin, který by byla škoda minout. Nyní u něho můžete otestovat své nervy konečně i na streamu.

Asi každý už ví, že základním pravidlem Klubu rváčů je o něm nikdy nemluvit. Jenže kdy jindy se sluší toto pravidlo porušit než v den, kdy jeden z největších kultů 90. let slaví přesně čtvrt století od své kinopremiéry, že? V kině pecka od Davida Finchera selhala a zprvu se setkávala s kritickým i diváckým nepochopením. Nakonec se ovšem z Klubu rváčů (Fight Club) stal fenomén, k němuž se lidé opakovaně vrací i díky řadě interpretací, v nichž je pro někoho lehké se ztratit. Díky nekompromisnímu diváckému prožitku vás ale může také lehce pohltit.

Kdy jste se naposledy dívali na film a tápali jste, která z opovrženíhodných postav by zasloužila větší a unáhlenější výprask? Pokud vám podobné empatické reakce z nějakého důvodu schází, můžete na Netflixu zkusit svou trpělivost u indické krimi Sektor 36, která se viditelně otírá o události obklopující nechvalně proslulý případ vražd v Nithari. Hromadné mizení dětí z chudinských poměrů vyvolá reakci pouze v napraveném podinspektorovi Pandém (Deepak Dobriyal), proti němuž vedle výsměšného hlavního podezřelého Prema (Vikrant Massey) stojí také zkorumpovaný policejní i politický systém. Hrstka neperspektivních životů totiž v přelidněném regionu s mizivou pákou zákona nemá valnou hodnotu.

Nejděsivější podívaná dekády, kombinace Mlčení jehňátek (The Silence of the Lambs) a Sedm (Se7en) či ideální syntéza vysokého umění se standardními hororovými prvky. Zámořské ohlasy na snímek Longlegs poslední měsíce nešetří nejen chválou, nýbrž rovnou ódami na úchvatnost nového díla z distribuční stáje Neon, jež se na podobné nezávislé hity specializuje (v zámoří uvedla například tři poslední vítěze festivalu v Cannes). Nejde však jen o šikovným marketingem nafouklou bublinu, jakých se v hororovém ranku dočkáme několikrát do roka?

Ve své době šlo o film s nejvíce trikovými záběry vůbec, technologicky ještě složitější než Avatar a tak ambiciózní, že ve střehu vedle kritiků byly také kapacity z NASA a vesmírní geeci všeho druhu. A co víc, režiséři James Cameron a David Fincher nevěřili, že by jejich mexický kolega Alfonso Cuarón mohl za daných podmínek a s rozpočtem menším než 400 milionů dolarů uspět. Gravitace (Gravity) však ve většině zkoušek obstála. V záležitostech fyziky by odborníci sepsali štosy chyb, ale z filmařského pohledu vznikl unikátní, naprosto pohlcující film ve vesmíru, který vydělal přes 700 milionů dolarů a za každou stovku přidal jednoho Oscara.

Skoro každý úspěšný titul, jehož autorská práva jsou vydaná napospas obchodní mašinerii hollywoodských studií, se dříve či později dočká svého pokračování. Někdy se ale neústupný proces zadrhne a veřejně či zákulisně probírané koncepty rozvíjející světy a zápletky originálních filmů se na stříbrná plátna ne a ne dostat. Najít správný recept, z něhož by v porovnání s předchůdci nevznikla jen nevzhledná šlichta, bývá občas složité. Jindy nemají zájem tvůrci nebo herecké hvězdy a někdy je princip seqeuelu tak bláznivý, že si to ani Hollywood prostě nemůže dovolit. Nadcházející filmová pokračování nějaký čas měla vzniknout, ale pravděpodobně se jich nedočkáme. I když někdy může být čekačka natažená i na čtyři dekády a nové generace už vlastně ani neví, na co se navazuje.

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Na sociálních sítích můžeme v posledních letech sledovat velké množství videí i komentářů, v nichž filmoví a seriáloví fanoušci lomí rukama nad temnotou vyskytující se na jejich televizních obrazovkách. Nejde však ani tak o znepokojující zobrazení odvrácených stran lidské duše, nýbrž doslova o nezřetelné obrazy, v nichž kvůli zdrcující dominanci černé barvy nelze rozpoznat, co se na nich vlastně nachází.

David Fincher si v devadesátkách udělal jméno především kultovními generačními thrillery Sedm (Seven) a Klub rváčů (Fight Club). Na jejich úkor neprávem zapadla tajuplná Hra (The Game), v níž Michael Douglas jako znuděný milionář dostává od mladšího bratra (Sean Penn) narozeninový dárek, na jaký nikdy nezapomene. Rafinovaně vystavěný snímek se dočká televizního remaku od Kevina Williamsona, jednoho z otců série Vřískot (Scream) a tvůrce seriálu Stoupenci zla (The Following)

Korejský seriál Hra na oliheň (Squid Game) se stal celosvětovým fenoménem, a to tak obrovským, že v takovou popularitu a boření rekordů možná nedoufal ani sám Netflix. Streamovací platforma ovšem hodlá tuto značku evidentně ždímat naprosto všemi způsoby. Nejen, že se letos logicky dočkáme druhé řady, ale loni jsme dostali také reality show Hra na oliheň: Výzva (Squid Game: The Challenge) a kroky producentů aktuálně vedou k tomu vůbec nejzbytečnějšímu kroku – americkému remaku.

Brad Pitt má na svém kontě úctyhodný počet vynikajících filmů. Kdysi byl označován za nového Roberta Redforda a postupem let dokázal, že ne náhodou. Přitom se jeho počátky nesly v nenápadném duchu, kdy mu zajímavá tvář sice uměla zajistit větší role, ale na opravdu hvězdný status si musel nějakou dobu počkat.