Basil, mladý anglický spisovatel řeckého původu, přijíždí na Krétu, aby obnovil těžbu v lignitovém dole, který zdědil. Cestou se seznámí s Řekem Zorbou, nezávislým člověkem, jehož nezávislost není založena na velikosti majetku, ale na velikosti ducha. Největším zážitkem, který film nabízí, je dionýský výkon Anthony Quinna v hlavní roli Zorby. Quinn předvádí valéry svého mistrovského herectví, nacházejícího zelené palmy štěstí v pustinách beznaděje. Film získal v r. 1965 tři Oscary (Lila Kedrová za vedlejší ženskou roli, Walter Lassaly za kameru a Vassilis Photopoulos za dekorace).
Velice dobrý, zábavný a optimistický (ve většině případů) film s krásnou hudbou a famózním výkonem Anthony Quinna. Už jsem ho sice viděl ve spoustě filmů ale od teď si ho budu pamatovat jako nezapomenutelného Zorbu.
Přiznám se, že mě hned na začátku tento film velice nadchnul, aby mě však velice rychle zase zklamal. Film o anglickém spisovateli, který chce na Krétě těžit lignit, a ke kterému se přifaří jistý prostý a nezávislý chlapík Řek Zorba. Děj na mě působil trochu roztrhaně a nesouvisle, proto se jej pokusím shrnout. DĚJ: Basil je klidný, ale trochu zapšklý řecko-britský spisovatel ze střední třídy, který vyrostl ve Velké Británii. Čeká v aténském přístavu Pireus na trajekt na Krétu, když se k němu připojí rolník a hudebník středního věku jménem Zorba. Ten na rozdíl od Basila cestuje dost nalehko. Basil vysvětlí Zorbovi, že cestuje do krétské vesnice, kde vlastní pozemky, s úmyslem zde znovu otevřít hnědouhelný důl a také vyléčit svůj spisovatelský blok. Zorba mu vypráví o svých hornických zkušenostech a ujme se pozice jako Basilův předák a faktor. V krétské vesnici jsou oba vítání chudým obyvatelstvem. Ubytují se u starší a vyžilé bývalé kabaretní tanečnice Madame Hortense v jejím „Hotelu Ritz“. Hortense vypráví o své exotické minulosti kurtizány mezi soupeřícími středomořskými národy a naznačuje, že byla milenkou italského admirála Cannavara, po kterém pojmenovala svého papouška. Zorba hecuje nepříliš nadšeného Basila, aby si s Hortense něco začal, tomu se do toho pochopitelně nechce, a tak se pokouší sám cynicky uplatnit svůj značný šarm na této osamělé ženě. Zorba pak povídá Basilovi o své vlastní minulosti, kdy se jako voják provinil znásilněním a vraždou, ale omlouvá to tím, že oběti byli pouze Bulhaři a Turci. Nyní ovšem není nacionalista, nechová k nikomu zášť a ukáže Basilovy své zranění z bitvy „vše vpředu“ s odkazem na Alexandra Velikého. Pak se oba pouštějí do práce na dole. Důl se však zhroutí a Zorba jen těsně unikne zranění. Zorba dostane nápad vytěžit blízký les k výrobě výdřevy dolu, která nahradí staré shnilé trámy. Pozemek však patří klášteru, a tak Zorba přiměje mnichy, aby uvěřili v zázrak, jako součást triku, který je má přimět, aby se vzdali dřeva. Po návratu domů se Zorba pustí do spontánního „řeznického tance“ nebo sirtaki ve scéně, které ukazuje kontrast mezi jeho jásajícím egoismem a Basilovou nervozitou. Zorba vymyslí systém, kterým lze posílat kmeny stromů dolů z hory zavěšené na drátu. Mezi obyvateli je také mladá a velmi atraktivní vdova, kterou vesničané nenávidí za to, že se znovu nevdala. Jeden místní mladík je do ní šíleně zamilovaný, ale ona jej neustále odmítá. Jednoho deštivého odpoledne jí Basil nabídne svůj deštník, ona jej neochotně přijme. Zorba zachází s Basilem jako se svým žákem nebo synovcem, a pobízí jej k tomu, aby to s ní zkusil, protože prý vdovu přitahuje. Basil dá Zorbovi peníze, aby nakoupil v přístavu Chania kabely a další zásoby, ale Zorba se v kabaretu opije, a utratí peníze za tanečnici, se kterou pak stráví noc. Nechá si obarvit vlasy a o všem píše Basilovi v dopise. Basil je na Zorbu nasraný, a tak řekne madame Hortense, že se s ní chce Zorba po návratu oženit, což ji přivede k vytržení. Vdova mezitím vrátí Basilovi deštník prostřednictvím vesnického idiota Mimithose. Basil v agónii, neoholený a opilý se vydává do domu vdovy, která jej pustí dovnitř. Vdova neochotně stráví s Basilem noc. Zorba se pak vrátí se zásobami a je rozzlobený kvůli tomu, že Basil lhal Madame Hortense. Ve vesnici také začnou být problémy kvůli tomu, že Basil byl u vdovy na návštěvě. Muži z vesnice o tom řeknou mladíkovi, který do ní byl zamilovaný a ten se utopí. Koná se jeho pohřeb a mladíkův otec zabrání vdově vstoupit do kostela. Vesničané ji obviní ze smrti mladíka a z toho, že byla sexuálně aktivní a že odmítla muže z vesnice. Následuje celkem hnusná scéna, která nemá s komedií nic společného. Vdova je těmi hloupými vidláky kamenována, Zorba a Basil se jí snaží pomoci, přesto jí však otec mrtvého mladíka podřeže hrdlo a nebohá žena je mrtvá! Bizarní scéna s ještě bizarnější dohrou, na místě zůstanou jen Zorba, Basil a idiot Mimithos. Naříkají nad nesmyslností smrti vdovy, ale nikdo z nich jaksi vyloženě neobviní ty hloupé, závistivé a omezené burany. Následuje scéna, ve které vesničané konstruují systém pro dopravování dřeva. Pak se Madame Hortense a Zorba baví o jejich svatbě, na kterou se ona moc těší, ale jemu se do toho moc nechce, nakonec však souhlasí. Později dostane Madame Hortense zápal plic a umírá, načež ti zasraní vesničané kompletně vyrabují její hotel a ukradnou veškerý cenný majetek, kromě postele, na které leží, a papouška. Konečně se povede zhotovit Zorbův propracovaný stroj na dopravu dřeva z kopců a je kvůli tomu velká oslava. Zařízení ovšem moc dobře nefunguje, dřevěné klády řítící se příliš velkou rychlostí je ničí, a nakonec je celý systém v troskách. Vesničané a mniši prchají pryč a mezi troskami zůstanou pouze Basil a Zorba. Nakonec ti dva sedí u břehu moře, popíjejí a jedí pečené jehně. Zorba říká Basilovi, že postrádá prvek „šílenství“, který muži umožňuje „osvobodit se“, oba se zasmějí té katastrofě, kterou způsobili, a nakonec si zatančí na břehu sirtaki. ZHODNOCENÍ: Jedním slovem – bizarní film jak prase. Scény, které nedávají smysl. Děj, který ubíhá až příliš pomalu. Divní lidé dělající divné věci. Na jedné straně bezstarostný až bezohledný výkuk jménem Zorba, na druhé straně příliš starostlivý a úzkostlivý Basil, pak ta zakřiknutá vdova, vyžilá Madame Hortense, a hlavně ti naprosto hloupí, fanatičtí, konzervativní, materiálně a duševně chudí vesničané. Vše, co se ve filmu začne, se nakonec totálně posere, ale nikoho to příliš netrápí. Asi jsem příliš velký ignorant, ale mně tento film nedával moc smysl a podle mě si tedy více než ty 3* nezaslouží.