Syn magurského krále Radúz zabloudil při lovu na území tatranského krále Stojmíra. Od věrného sluhy Radovida se dozví důvod sporu mezi zeměmi. Radúzova matka Nyola se kdysi provdala za jeho otce a odmítnutý nápadník Stojmír se oženil se zlou kněžnou Runou. Ta ze žárlivosti neustále rozdmýchává nenávist k Maguře. Dříve než stačí Radúz s Radovidem překročit hranice, jsou zadrženi vojskem vedeným Runou. Bílý jelen, kterého Radúz zabil, patřil nejmladší ze tří Stojmírových dcer, krásné a něžné Mahuleně. Radovid je propuštěn a Radúz uvržen do věže a později přikován ve skalách. ..
I když Jan Tříska byl jistě významný herec, dá se říct, že nezapomenutelný, mně se nikdy moc nelíbil, ani když byl mladý, a jako Radúz mi vůbec nepasoval k Magdě Vášáryové. A když se to vezme kolem a kolem, tak ani ta Magda Vášáryová, skvělá třeba v "Postřižinách", mi tam moc nesedla. Měla stále takovou vystouplou bradu a výraz, jak kdyby jí uletěly včely. Celková atmosféra této pohádky nikoli pro děti je stísňující až depresivní. Jedině královnu Runu v podání Jaroslavy Adamové bych vyzdvihla, nebo Jiřího Adamíru jako krále Stojmíra. A samozřejmě hudba je krásná. Ale jinak - pohádka má být veselá a ne tak pochmurná. Chmur máme v životě dost a dost.