Recenze filmu Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář

Komentáře a recenze 9

Psisko59

32 877 bodů •11. 2. 2015

9

Těsně poválečný film, úspěšná satirická veselohra(i když diváky ne vždy odhalená). Parodie na romány z červené knihovny, již společně sepsali filmoví kritici Rudolf Jaroš a Milan Naháč se scenáristy Josefem Neubergem a Františkem Vlčkem; dostala ironický název Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář, hlavní hrdinové jména Elén a René. Pro diváky s nejdelším vedením závěrečné "odhalení".

kunafix

20 062 bodů •27. 8. 2021

4

"Jak bych mohl skolit jelena, na něhož čeká v lesní tišině laň? Jak bych mohl zastřelit srnce a nemyslet při tom na houf opuštěných srn?" "Snad byste mohl lovit jen drobnou zvěř, pane." Ale tak má to svoje chvilky. Třeba když topič přikládá do pece a teskně zpívá (a jde mu blbě rozumět). Na konci své písně ale úplně parádně démonickým šeptem pronese: TOPIČI! (na Slovensku to asi museli předabovat, ne?) Ono celkově s tím zvukem je to špatné - nejhorší při zpěvu, to nerozumím nic. Jinak jak sami tvůrci na konci přiznají - je to hodně naivní blbůstka, kde všechny dějové linky skončí happy endem a že to je nesmysl. Ale ten děj je extrémně rychlý. Tam se toho děje tolik a hned tam a hned to a ono a fofry. Ale na to, že to byl film pro pamětníky, tak docela dobré. Bavil mě i ten Olda nebo třeba Zdeněk Dítě (nevím proč s oholeným obočím), ale nejlepší bylo, když se Hana Vítová šla ožrat a měla účet za 8560,- chch, slušná útrata. "Kéž vám krb nikdy nevyhasne."

avenis

11 533 bodů •17. 7. 2024

10

Opět Oldřich Nový s Hanou Vítovou, tentokrát v jedné z našich prvních parodií na kýčovité románky Červené knihovny. Myslím, že je to nadčasově dobré a oba hlavní hrdinové si dokázali dělat legraci sami ze sebe s velkou grácií. Má oblíbená scéna je na žebříku, vedoucím do nebe a způsob, jakým se Oldřich Nový rozhodne vrátit zpět...

Martrix

2 452 bodů •14. 8. 2021

8

Prabába české parodie, na kterou později navázal Fantom z Morrisvillu, Limonádník a další skvělé kousky. Doslov Oldřicha Nového ale přiměje k zamyšlení, jaká nálada asi panovala v poválečném Československu. Tvůrci jsou místy až jízliví a často se spíš vysmívají, než že by chtěli pobavit. Nicméně činí tak s velkou kvalitou, takže i když jsem se s výjimkou jedné scény nesmál nahlas, nenudil jsem se. Je tam spousta dobrých nápadů, které by stálo za to oprášit třeba na divadle. Včera jsem viděl jiný film pro pamětníky, tentokrát z roku 1934 a nemohl jsem si nevšimnout, jak se změnil způsob mluvy. Jakoby čtyřicátá léta z filmu vytlačila noblesu a glanc, které jsem měl na filmech pro pamětníky rád. Tady si z toho tvůrci dokonce dělají legraci, přestože před válkou právě takové naivní a patetické příběhy plnili kina. To ale není kritika, spíš pozastavení se nad tím, že mnoho lidí vnímá tento film jen jako další komedii pro pamětníky, ale možná je to i jakási časová schránka pro další generace. Po dvou letech s covidem lze vysledovat změnu nálady ve společnosti, co asi udělala s lidmi válka... . PS: rukopis Františka Vlčka st. je zpětně poměrně snadno rozpoznatelný, evidentně mu nebylo nic svaté, což je mi hodně blízké a vzhledem k tomu v jaké době tvořil, je to i obdivuhodné.

Hare77

2 051 bodů •11. 10. 2010

9

Nejlepší prvorepubliková parodie