Už ve své prvotině ukázal Tarantino zálibu v rozhovorech o ničem. Silně amatérské (neherci, laciná kamera a špatný střih) ale Tarantinův rukopis je patrný.
Amatérská prvotina geniálního režiséra, která se těžko hodnotí, protože už není k sehnání kompletní. Zajímalo by mě, jestli film vyhrazuje hezky po Tarantinovsku, nebo to zůstane jen u zmatečného přebíhání mezi hlavními aktéry. To co jsem viděl je za 50% s primhouřeným okem, ale věřím, že celý film by ke konci mohl být zajímavý.
Tady je dobře patrná režisérova posedlost hudbou, filmy, rádiem, Elvisem. Taky ty dialogy jsou docela chytlavy, i když většinou neamerickej člověk moc neví, o čem mele. Ale jinak Tarantino i jako herec stojí za to. A ta jeho náušnice, to je masox... Škoda, že se nedochoval i zbytek filmu...