Články o Podraz

Klasický western byl ve druhé půlce šedesátých let takovým tím zaprášeným žánrem, v němž John Wayne hrdě konfrontoval darebáky indiánského i rasisticky neutrálnějšího původu. Roku 1969, kdy měl ke konci září v USA premiéru snímek Butch Cassidy a Sundance Kid, už kovboje Divokého západu filmaři přetvarovali na méně jednoznačné antihrdiny v dílech Sergia Leoneho (Tenkrát na západě) či Sama Peckinpaha (Divoká banda). První spolupráce Paula Newmana s Robertem Redfordem, která alternovala hrubě zmapovanou historii ve prospěch univerzálnější přístupnosti konktrakulturnímu publiku a k frkání konzervativců, představila nový a dodnes populární typ šviháckých tahounů s citem pro situační komedii, kteří svobody nechtějí docílit jen pod zkrvavenou americkou zástavou.

Definovat žánr thrilleru není úplně jednoduché. Většinou se jedná o temné příběhy s tajuplnými zápletkami plnými násilí a nebezpečí pro hlavní postavy, přičemž jejich tvůrci kooperují s přidruženými žánry jako krimi, drama nebo sci-fi, v ojedinělých případech také komedie. Takové filmy tvoří nezanedbatelný vzorek, avšak oscarová Akademie dlouhodobě nepřeje temnotě a „podřadným“ žánrům. Třebaže mnozí režiséři považují horor za nejčistší žánr, zlaté sošky sklízí převážně dramata přinášející sociální komentáře a dobově poplatné myšlenky. Thriller (zastoupený v inkriminovaných dílech v různé míře) shrábl Oscara za takřka stoletou historii předávání cen pouze v deseti případech, které si nyní představíme.

Podvodníci a šejdíři (známí v zámoří pod termínem „con artist“) představují ideální filmové či seriálové antihrdiny. V ideálním a mnohem uvědomělejším světě, než je ten náš, bychom si raději vychutnali příběhy jejich obětí, soucítili s nimi a proradné padouchy nekompromisně odsoudili. Spoustu diváků a divaček však fascinují spíše různé podoby zla. Postavy podfukářů navíc obvykle působí charismaticky, jinak by jen těžko dovedly vytvořit dojem síly a moci, který jim následně umožní zneužít systém či jeho slabé články.

William Friedkin byl osobnost v pravém slova smyslu. Sice měl pověst sukničkáře a sebestředného umělce, jenž na začátku divokých 70. let stanul na hollywoodském piedestalu a uměl si to vychutnávat, avšak jeho přínos a nekonečně upřímný názor na kinematografii utvářely a budou utvářet příští generace tvůrců. A to nejen díky Vymítači ďábla, jímž Friedkin, jenž zemřel ve věku 87 let, pomohl zažehnout éru moderních a extrémně výdělečných blockbusterů.

Nejen my, ale i naše maminky a babičky mají své herecké idoly, o kterých se rády vyjadřují v tom smyslu, že by stáli za hřích. Pojďme si několik z nich připomenout a posoudit, zda bychom si mezi nimi také vybrali.

Služba Apple TV+ sice nemá takový objem vlastní tvorby jako třeba Netflix, ale i ona má svým uživatelům co nabídnout. Jedním z nejnovějších filmů v produkci této společnosti je například dobové drama Bankéř v režii George Nolfiho inspirované skutečnými událostmi. V hlavních rolích hrají Anthony Mackie a Samuel L. Jackson.

26. ledna tomu bylo přesně 95 let, co se narodila jedna z největších hereckých legend světového filmu. Newmanovo herecké mistrovství si můžete připomenout některým z následujících snímků.

Dnes večer si v televizi (od 20:00 na Prima MAX) můžete pustit jeden z nejlepších a nejslavnějších filmových westernů, jenž vypráví o dvojici sympatických lupičů.

Robert Redford odešel před dvěma lety do hereckého důchodu (výjimkou bylo kratičké cameo v posledním díle Avengers: Endgame) a my mu to nemůžeme vyčítat. Bůh ví, že už na to má léta právo a nechce se ani věřit tomu, že je modrookému sympaťákovi již 84 let.

I sebelepšímu herci občas ta pomyslná třešnička na dortu schází. A jelikož Oscar zkrátka takovou špičku ledovce v rámci filmových ocenění představuje, je příhodné pozastavit se nad tím, že řada slavných a hlavně skvělých herců a hereček tento kariérní vrchol překvapivě nezdolala.