Chrustyn
44 085 bodů •
8
Precizně natočený a dokonale zahraný dobový snímek o manipulacích v populární vědomostní soutěži. Velice dobré a překvapivě málo známé.
Komentáře a recenze 6
Dle počtu bodů
Pete69
33 482 bodů •
7
Snímek nás posouvá zpět v čase do doby, kdy televize byla nejzásadnější médium a hýbala světem. Co vše dělaly televizní společnosti pro zvýšení sledovanosti a zvýšení zisku je v tomto filmu hezky a nenásilnou formou zpracované. K tomu vynikající výkon Ralpha Fiennese.. 70%
hanys_
18 771 bodů •
6
Redford si vybral zajímavé téma a herecky to je taky na jedničku (vynikající Fiennes a Morrow - btw. Turturo ve filmu tolik času nestráví,aby ho utáhl ), ale to jeho pomalé tempo mě málem zabilo. Nahoře to drží hlavně ti herci - už kvůli nim se to vyplatí vidět. 60%
hrumsrt
11 205 bodů •
6
Že jsou mezi námi i takový, kteří si myslí, že je Robert Redford lepší režisér, než-li herec, mě nutí k úvaze, jak k takovému závěru lze dojít, jak si jde usmyslet, že jeden z nejlepších herců minulého století dokázal těmi svými devíti snímky, pod nimiž je podepsán jako režisér zastínit svoji bohatou hereckou kariéru.. Zatím moje první setkání s jeho režisérskou prací a v případě Otázek a odpovědí jasně vítězí poutavé téma nad jeho zpracováním.. Poodkrývání poctivosti populární televizní soutěže "Twenty-one" má svůj problém už třeba jen v tom, že divákovi odhalí všechny svoje trumfy hned v úvodu snímku, a tak se ve zbytku musí soustředit především na kreativitu režie a herecké výkony... Hlavní aktéři jsou vlastně fajn, ale ani jeden zde pro mě nijak neexceluje, i když bych asi měl říct, že John Turturro zaujmul, tak nikoli.. Spíše než samotné provedení celého scénáře mě fascinuje samotná reálná předloha a probliky na některé dnešní televizní show... Vždycky jsem si říkal, že v "Co na to Češi" je hrozně jednoduché tam ty odpovědi dopisovat za pochodu a stejně tak jsem pochyboval o různorodosti a věrohodnosti oné "stovky".. Snímek je i docela vtipnej v záběrech přímo z televizní show, nejistý moderátor (s naslouchátkem?) nebo nemístné reklamní vložky.. Jak vždycky říkám americké filmové devadesátky jsou nejpestřejší filmové období plné nespočtu skvělých anebo lehce bizarních kousků, jaké mohou zkultovnět přes noc.. A takové jsou i Otázky a odpovědi, jen mě to nějak nechytlo. P.S. Ta Scorseseho rolička je hrozně úsměvná. 65%
junxi91
6 913 bodů •
8
Někteří lidé jsou fakt neskutečně inteligentní a vědí prakticky všechno z historie, kultury a sportu. Já mezi ně bohužel nepatřím, a proto se nemůžu účastnit této ani žádné jiné stejně náročné vědomostní soutěže. Historický mysteriózní film o skandálu Twenty-one quiz show z 50. let natočený podle pamětí Richarda N. Goodwina, amerického kongresového právníka, který vyšetřuje podvody producentů ve vědomostní soutěži. Televizní stanice NBC vysílá populární vědomostní soutěž, ve které jsou otázky uloženy ve speciálním zabezpečeném trezoru. Hlavní hvězdou soutěže je židovský všeználek z Queensu jménem Herb Stempel, který na každou otázku odpovídá správně, a tak se producenti rozhodnou, že by to chtělo nějaké nové tváře. Producenti Dan Enright a Albert Freeman jsou překvapeni návštěvou instruktora Charlese Van Dorena z Columbijské univerzity, který pochází z prominentní spisovatelské rodiny, a chce se zúčastnit méně náročné kvízové soutěže. Nabídnou mu účast v Twenty-one quizu a také to, že mu položí stejné otázky, na které odpověděl správně během konkurzu. Nejprve tento podvod odmítne, ale nakonec se soutěže zúčastní. Stempel zase musí záměrně odpovědět špatně na otázku, který film získal Oscara v roce 1955, což udělá, prohraje, a nikdy si to nepřestane vyčítat. Z Van Dorena se stává národní celebrita, která nakonec ustoupí producentům a nechá so od nich dodávat odpovědi na otázky ze soutěže. Stempel zase začne vyhrožovat NBC, že odhalí její podvody, protože nemá peníze, a tak navštíví okresního prokurátora Franka Hogana, který svolá kvůli jeho obvinění velkou porotu. Do New Yorku se vypraví Richard Goodwin, mladý právník z Kongresu, aby tato obvinění prošetřil. Stempel je však tak trochu labilní a tom poškozuje jeho důvěryhodnost, zatímco Goodwin postupně rozplétá podvody producentů a posílání správných odpovědí, které kromě Stempela musí určitě dostávat také Van Doren. A o tom je v podstatě tento film – o dvou na první pohled velice inteligentních a sečtělých intelektuálech, kteří vypadají, že všechno ví, ale ono to nakonec bude trochu jinak, i když jejich vědomosti jsou přece jenom nadprůměrné, o vychytralých a nečestných producentech, pro které byla sledovanost důležitější než dodržování pravidel, a o mladém právníkovi, který to vyšetřuje. Nejlepší částí filmu je podle mě poslední půl hodina, ve které vypovídá Stempel před velkou porotou a svou emotivní výřečností baví celou soudní síň. Naopak, výpověď Van Dorena je přece jenom nudnější, zato jej však pěkně zpraží jeden ze členů velké poroty. Podle mě se tedy film celkově povedl, herecké výkony jsou skvělé, hlavně u Johna Torturra.
Smazaný uživatel
0 bodů •
6
Říkal jsem si celou dobu, co mi na tom nesedí. Historická událost, kterou to řeší, je pro mě osobně zajímavá, reprezentuje hodně o americké společnosti a konzumní společnosti, médiích a zábavní tvorbě obecně. Ale prostě ne - ten film mi něčím vadil i přes tolik působivých a podnětných okamžiků. Jako možné vysvětlení mě napadá, že i když řeší komplexní téma, tak je zároveň trochu absurdní, jak smrtelně vážně bere kauzu, že jedna stupidní televizní soutěžní show byla zfixlovaná. Tím, jak chladně a samozřejmě to je v tichém šoku z toho, že tak nemorální produkt mohl vznikat, se ten film paradoxně stává součástí problému - protože mýtus očekávání skutečných hodnot v něčem tak banálním živí. A pokud je poctivosti televizní soutěže přikládána tak mamutí váha, mělo by to být nějak vyargumentováno - jaké hodnoty to má vlastně v tomhle kontextu reprezentovat? Ale nemyslím, že to ten film dělá. A vzhledem k tomu, jak zcizený je od všech klasických prvků jako "protagonista" ve prospěch toho, aby bylo zastřešující téma v popředí, je docela problém, že mi to přijde nakonec dost naivní, nesebereflektivní a sebedůležité. Ve smyslu těch současných memů "we live in society". Když na konci ve zpomaleném záběru sledujeme smějící se publikum ve znamení toho, jak strašné je, že se lidé baví u NEPOCTIVÉ (!!!) televizní soutěže, tak jsem si jen říkal, co si Robert Redford myslí, že hrozného to má o společnosti říkat, a co mu dává právo pohoršovat se nad lidmi, kteří se prostě dobře baví u něčeho, co beztak nemá žádnou hodnotu bez ohledu na autenticitu či neautenticitu soutěžního aspektu. Ne že by na celém tom procesu nebylo co ke kritizování, naopak, ale myslím, že tenhle film si to celé zarámoval tak absurdně, že funkční reflexe není schopný.