Vlasta Burian v roli všetečného pošťáka vstoupí do této hudební komedie na scéně revuálního divadla. Omylem se octne v kočáru, kterým má na jeviště přijet hvězda připravované inscenace. Jeho sestra (Anny Ondráková) je komorná dotyčné primadony a touží po divadelní kariéře. Písničku Růžové psaníčko znamená randíčko nejdřív zazpívá na poštovní akademii, kde si jí všimne rozšafný ministr (Theodor Pištěk)... Parádní ukázkou Burianovy komiky je scéna, v níž listonoš vítá ministra a dopouští se legračních přebrebtů. Vzápětí pohotově imituje různé hudební nástroje. Vynalézavý listonoš a jeho kolegové nakonec zachrání i premiéru, jež hrozí krachem...
Vlasta Burian podruhé v uniformě, tentokrát pošťáka. Jednoduchý příběh plný groteskních situací a zmatků, ve kterém Vlasta přenechal centrum diváckého zájmu mladičké Anně Ondrákové, která se tu v komediální ztřeštěnosti opravdu doslova vyřádila. Vlasta však samozřejmě nezůstal pozadu a předváděl svoji vlastní komiku, kde dominuje hlavně jeho mluva. Krátce dokonce i předvedl své umění imitace hudebních nástrojů. A o co dějově jde? O divadlo. Nazkoušet hru a zahrát. Avšak nafrněná divadelní hvězda odmítne hrát hlavní roli, což pošťák Brabec využije k protlačení své sestry, pro kterou je to sen, čímž se začnou dít věci. Snímek po humorné stránce obsahuje snad všech. Od klasické grotesky přes bláznivou komedii až k obyčejným dialogovým vtípkům. A vše takto dohromady funguje dodnes. Někteří diváci mohou být zklamáni, neboť Anna Ondráková Vlastu Buriana svým výkonem skutečně zastiňuje, ale to na věci nic nemění. Snímek pobaví, což také bylo účelem.
On a jeho sestra, to je především neskutečně dementní písnička o růžovém psaníčku, která mi lezla krkem už při prvním zpívání, ale v celém filmu jede minimálně pětkrát dokola. Taky je to ale naprosto úžasná Anny Ondra(ková:-) se kterou jsem bohužel měl čest jen v Hitchcockově soundtestu, ale rozhodně mám v úmyslu to co nejdříve napravit.
Souběžně byla natočena i německá verze Er und seine Schwester (1931) se stejným štábem a se stejnou ústřední dvojicí.
Aranžmá moderních muzikálů připomene scéna sborového zpěvu zaměstnanců pošty. Inspiraci němými groteskami prozrazuje epizoda, v níž se Anny v klíčové chvíli střetne s rozmazlenou hvězdou.