Chrustyn
43 674 bodů •
10
Opravdu skvělý československý snímek ze kterého chvílemi až mrazí. Skvělí herci, perfektní scénář. Jen ten konec se těžce rozdýchává.
Komentáře a recenze 23
Dle počtu bodů
10
Pete69
32 609 bodů •
7
Dobrý film, ale u mě se do TOP ČR/ČSSR nezařadí. Silný příběh o nelehkém bytí židů, ale i obyčejných lidí za Druhé světové války funguje vždy. Jestli je to oscarový snímek nechám odborníkům, Oscara už získal. Je to pěkné a odvážné.. 70% , více nemůžu ani kvůli sošce :)
Sheldon
16 079 bodů •
10
Film se natáčel v Sabinově, protože tam filmaři nalezli místo, které přesně odpovídalo scénáři, tedy slavné korzo, které hraje ve filmu klíčovou úlohu. Velkou výhodou bylo zejména to, že se v Sabinově od války nic nezměnilo, takže měli filmaři reálné exteriéry bez viditelných stavebních úprav. Jedinou změnou byl pomník obětem druhé války uprostřed náměstí, takže ho filmaři zakryli dřevěnou konstrukcí. Natáčelo se od poloviny května do konce srpna 1964.
Nezapomenutelnou roli ve filmu ztvárnil Jozef Kroner, kterého Slovensko po právu vyhlásilo největším hercem 20. století. Króner natočil přes 170 filmů a účinkoval ve filmu třeba i s Jeanem Louisem Trintignantem. Na drobném muži byla fascinující jeho skromnost a především neuvěřitelná schopnost vcítit se do role. Již v 27 letech přesvědčivě zahrál roli pětaosmdesátiletého staříka! Jeho ztvárnění Tona Brtka je mimořádné a po právu bylo vyznamenáno i čestným ,,malým“ Oskarem, kterého Króner dostal společně s replikou Oskara za nejlepší zahraniční film. Velkou zásluhu na úspěchu filmu měla také Ida Kaminská, která byla zejména herečkou divadelní. Vystupovala ve Státním židovském divadle ve Varšavě a všechny své role odehrála také v židovském jazyce. Mimochodem stejně hovoří i v Obchodu na korze, byť ho prokládá i slovenštinou.
Film byl nesmírně úspěšný, jen v New Yorku se hrál ve 40 kinech! Diváci byli nadšení, kritika také a člověk by řekl, že tvůrce za tak velkolepý úspěch bude čekat zasloužená odměna. Opak byl pravdou. Na konci 60. let Kaminská emigrovala do USA kvůli represi polských úřadů vůči židovskému obyvatelstvu, Kadár emigroval rovněž do USA po roce 1968, kde natočil ještě dva nepříliš úspěšné filmy a Elmar Klos exceloval na divadelních prknech u nás, byť bez Kadára jeho filmová režie prakticky skončila.
lamps
15 320 bodů •
9.5
Nemohu uvěřit, jaký skvost mi to tak dlouho unikal. V poválečné filmové vlně vznikalo hodně snímků s podobnou tématikou, ale vlastenecky musím vykřičet do světa, že českému Vyššímu principu a právě slovenskému Obchodu na korze se žádný nemůže vyrovnat. Neuvěřitelně gradovaný a silný příběh, který je ale díky heroickým výkonům Kaminské a zejména Kronera strhující od první minutky až po poslední deprimující záběry. Slováci mohou být právem hrdí, tenhle film si měl odnést více než jen jednoho Oscara..
avenis
11 266 bodů •
6
Tak nevím, filmových škol nemám, ale moc se mi to nelíbilo. Možná tehdy, v šedesátých letech měl tento film něco mezi řádky. Ale já to prostě nenacházím... Nezpochybňuji Krónerův herecký výkon, stejně jako všech ostatních, přesto nějak nemohu jásat. Ani gloriola "trezorovosti" moc nepomáhá. Nicméně asi je dobré film alespoň jednou vidět.
(26.1.2021)
hrumsrt
10 687 bodů •
8
Pakliže skládáte soupis českých/československých filmů, které vybojovaly nejslavnější filmové ocenění - cenu akademie aka Oscar - zmiňuje se pořád dokola Kolja, ba dokonce Amadeus, ale na časově nejstarší Obchod na korze se téměř vždy zapomíná. Ano, jde spíše o slovenský snímek než o čistě český, ale jsou to naše společné dějiny a postoj našich filmotvůrců ba historiků je až zarážejícně nacionalistický. Nejen, že není o snímku takové všeobecné povědomí, ale oni ho ani v televizi téměř nevysílají... A důvod? Tak leda možná, že jde až vlastně o cizojazyčný snímek, který svojí vesnickou slovenštinou může vyžadovat titulkový doprovod.. Za mě by se tohle mělo změnit a třeba taková česká televize by to měla okamžitě začít zařazovat do vysílacího programu se stejnou frekvencí, jako například Amadea, jenž je možná s naší kotlinou spojen ještě tenčí čarou... Jistě nejde o žádný oslavný snímek, který by se prezentoval chrabrostí a odvahou utlačovaného národa za těžké doby To ani náhodou, i když lehce romantickým pohledem, tak pořád prezentuje spolupráci Slovenského státu s nacistickým Německem a velmi lehce ale přesto úderně představuje samotný arizační proces.. I docela kraťoučká povídka "Past" Ladislava Grosmana se dočkala takového obdivu, že po několikačetných překladech byla převedena na filmové plátno, i když se nakonec realizace a předloha ve svojí finální podobě dosti liší... Úvodní část příběhu představující německý venkov a háže diváka do až nesrozumitelné vesnické slovenštiny, je podle mě asi nejslabší, ale žádný příběh se neobejde bez své "předmluvy". Balíkovský humor a nevinný proces arizace, která nepolíbenému nic neříká, a jako celek vlastně jde jen o takovou typickou manželskou komedie. Ovšem jakmile nám do příběhu vstoupí galanterie Lautmann a především samotná paní Lautmannová dostává příběh úplně jinou vrstvu. Přes žertovní konverzační střety mezi nově vzniklou spolupracující dvojící za galanterním pultem, tak i postupně daleko dramatičtější vývoj celé židovské otázky. Nikdo absolutně nemá zájem tohle téma vést z první linie, namísto sledujeme všechno tím nevědomým pohledem přímých účastníků.. Jak se stupňuje situace na Slovensku, svírají tyhle okolnosti i osudy našich protagonistů. Až pak vygraduje samotné finále, tak my s pořád stejným úsměv plynoucím z dynamiky ústřední dvojice sledujeme hrůznost provedení konečné otázky. On měl Brtko pravdu, co by tam s paní Lautmanovou dělali, ji už otrokařina nečekala, ona by do pracovního tábora opravdu nešla, naneštěští by totiž mířila přímo na druhý břeh... Takové propojení válečných děsů a humoru je naprosto výjimečné. Při prvním prožitku jsem byl naprosto spojený a dlouho ještě plný emocí.. Není nouze ani o typické poetické a symbolické obrazy, které ovládly většinu šedesátkových českých filmů. Zde se dokola opakuje jedna představa, která postupně s vygradováním příběhu přejde od zmatení k něčemu krásnému. A vlastně takhle je to s celým snímkem, kterého opětovně pořád více doceňuji. Tak to milá televize, dopřejte aspoň párkrát všem.. 80%
JosefTomas
9 986 bodů •
7.5
U většiny dnešních filmů mám pocit, že jsem na ně příliš starý (což vzhledem k mému věku může působit bláhově, ale je to tak). U tohoto mám ale pocit, že jsem na něj příliš mladý a kdo ví, kdy se stane jinak. Těžko říct, čím to je. Práce kamery je nepopsatelná a jen málo v jakém filmu z našich (a sousedních) končin jsem pocítil ne snahu, ale přímo schopnost předvést dokonalý blocking. Hudba, ač mi dvakrát nešla přes uši, je správně znepokojující a u hereckých výkonů člověk zasteskne a vzpomene na dobu, kdy herci měli co hrát. Asi mě minulo to téma, které je správně atraktivní, ale asi ne pro člověka, co dobu nezažil. Nebo hlavní postava, která mi nebyla vůbec sympatická, prostá a i po konci ukradená. Nehledě na to, že její charakter scénář mění díky magii zvané chlast a v půlce se z něj stává taková deus ex machina, která výrazně hýbe dějem. Ale ať už film (možná) stihl zestárnout v příběhu, na jeho technické stránce se to nestihlo projevit. Jen ta časová propast mezi mnou a tímto filmem bude větší, než by měla a možná se jednou bude zdát menší, ale zatím to tak nevypadá. Bohužel.
M3lios
9 141 bodů •
10
Tento počin Jána Kadára nepotrebuje dlhšie obkecávanie. Archivovať pre ďalšie generácie, pretože takýto skvost už nikto znova nenatočí. Za mňa najlepší Slovenský film na svetovej úrovni, aký existuje a do dnešných dní stále nadčasový. Cena Akadémie viac než len zaslúžená. A kto nevidel, tak šup-šup, kým sa nájde niekto komu to zas príde ofenzívne!
Motinski
7 673 bodů •
7
Film ktorý majstrovsky graduje v druhej polovici. V tej prvej je dosť ťažkopádný a zbytočne pomalý. Herecké výkony boli bezchybné a tematicky ide o veľmi dôležitý obraz doby a z časti aj obraz toho že tuzemské filmy z časov minulých stáli fakt za to. No a ako celok to u mňa obstálo určite viac ako druhá oskarová klasika z Československa. Možno mi trochu vadila slovenčina ale to už zbytočne rípem. Obchod na korze je právom označovaný za jeden z top klenotov. Je autentický, nepríjemný a zároveň mnoho krát ľahší v rozprávaní vzhľadom na to čo sa snaží predať ako hlavnú tému. Práca s príbehom a pocity aké som prežíval (tým myslím hlavne záver) som nezažil až tak veľa krát.
jirka26
6 288 bodů •
7
jeden ze tří českých Oscarových filmů.