Recenze filmu Muži nestárnou

71%

Komentáře a recenze 5

Dle počtu bodů
martin-mickey-stusak
martin-mickey-stusak
36 593 bodů
8
"Prosím vás, zeti, dejte mu ji. Dejte mu ji, ať už je jednou v rodině pokoj. Nebo si ten člověk počká ještě na jednu generaci." Dobře promyšlená úsměvná romantická komedie odehrávající se po tři generace jedné rodiny. Příběh by se tak dal rozdělit na tři dějové etudy, tedy právě z období každé generace, které mají jedno společné. Tím je nějaký Stáňa Jarský. Vlivem daných okolností v každé generaci žádá o něčí ruku. Na 40. léta skutečně příběh jen lehce úsměvný, ale vyobrazený v plné perspektivě. Dobrá nálada a neustále úsměvy všech protagonistů jsou typické aspekty na filmovou tvorbu své doby, takže v tomto směru je potřeba se na snímek dívat okem shovívavým. Atmosféra je nedramatická, avšak v jádru věci hodně povzbudivá. On ten příběh původního autora, pro divadelní inscenaci, Jana Patrného je postaven tak dobře, že je skutečně divák zvědav, kam až to zajde. Závěrečná věta z úst herečky Zity Kabátové tak vyznívá jako nejlepší tečka, která pobaví nejvíce a při odchodu z kina se museli diváci smát ještě hodně dlouho.
Pete69
Pete69
32 609 bodů
7.5
Pěkný romantický film. Prvorepubliková romance, jak jí lidé asi chtěli vidět v nelehké době, kdy byla tato romantická veselohra natočená. Krásné masky herců, kteří stárnou přes tři generace, sladká nevinnost a přeslazená láska.. jenže zde to sedí a není to extra přihrané.
avenis
avenis
11 215 bodů
7
Rok 1911, student Stáňa Járský miluje vdanou ženu a učí její devítiletou dceru Jiřinku hře na klavír.
Rok 1920. Exportní odborník ing. Stáňa Járský se zamiluje do již dospělé Jiřinky, ale Jiřinka se musí provdat továrníkova syna.
Rok 1939. Generální ředitel Járský se vrací z ciziny do Čech. Potkává Helenku, dceru Jiřiny a vnučku své první lásky. A konečně bude svatba... Čiperný to muž.
Jana Květoňová
Jana Květoňová
7 189 bodů
8.5
"Za úsměv jediný, má krásná paní, za pouhý ruky stisk bělostných dlaní, širým chci světem jít přes hory, klestí a pro vás vymodlit též trochu štěstí." Klasika s tehdy pětatřicetiletým charismatickým Janem Pivcem a devětadvacetiletou Zitou Kabátovou. Ano, je to limonáda, samozřejmě, za války se takové limonády točily, ale když na konci Stanislavova (Pivcova) první láska, tentokrát už stará babička, prohlásí něco ve smyslu – „Už mu ji konečně dejte, ať je v rodině klid, nebo si ten člověk počká ještě i na čtvrtou generaci!“, divák i dnešní doby si musí říct, že na tom filmu něco je. A že má i osobitý humor. Dávám 85%.
koudel
koudel
318 bodů
7.5
Roztomilá limonáda