Zita Kabátová

Nadšení pro divadlo a film zdědila po svém strýci Josefu Švábovi-Malostranském. Začínala s ochotníky, ale již od poloviny třicátých let slavila úspěchy na pražských profesionálních scénách - v činohře i v?operetě. Režisérem Václavem Kubáskem byla vybrána pro hlavní roli ve filmu SVĚTLO JEHO OČÍ (1936). Elegantní zjev a kultivovaný projev ji předurčil za stálici v souhvězdí filmových hereček třicátých a čtyřicátých let: JEJÍ HŘÍCH (1939), TULÁK MACOUN (1939), TO BYL ČESKÝ MUZIKANT (1940), ADVOKÁT CHUDÝCH (1941), MUŽI NESTÁRNOU (1942), ZLATÉ DNO (1943) a POČESTNÉ PANÍ PARDUBICKÉ (1944). Její kariéra zdánlivě skončila, ale na sklonku šedesátých let se znovu začala objevovat na filmovém plátně. Ve zralém věku vytvořila několik zajímavých rolí - patří k nim stará šlechtična ve filmu ZAPOMENUTÉ SVĚTLO (1996) a babička ve slovenském filmu MODRÉ Z NEBE (1997).