Kolonizace, přivádění domorodců ke křesťanské víře a politika lstivá, nelidská, mocná, a co víc, doslova smrtící. Je tématicky lepšího filmu než je tento? Temná historie lidstva v tom nejsyrovějším zpracování. Pevný citově založený scénář, nádherný soundtrack, nádherná kamera, herecký koncert Roberta De Nira a Jeremyho Ironse. Příběh neukazuje jen násilné šíření křesťanské víry, ale hlavně fakt, nakolik byl ceněn lidský život. Příběh je sice veden dějovou linkou kolem velmi vznětlivého obchodníka s otroky, ale události s domorodci s tím velmi souvisí a nikoho nemůže nechat chladným. Příběh o vykoupení, víře a strachu. Příběh o moci považující člověka z nižší vrstvy za zvíře bez nároku na svobodu a vlastní přesvědčení. Příběh, který na samém konci vyprávění šokuje bezohledností nadřazenosti mocných, ze které se lidstvo ne a ne poučit. Ano, takto pojatý příběh dokáže chytnout za srdce, ale když si večer pustíme hlavní zprávy, dozvíme se, že se tak děj stále.
Velmi syrový snímek, krásné prostřední a ta autenticita .. Film má ale dost hlušších pasáží a klidně by mohl být o půl hodinky kratší. Nejlepší je určitě konec, kdy si divák připomene, co všechno byli evropané schopni udělat pro nová území. Myslím si, že tento snímek by dnes nebyl natočen takto autenticky. Film navíc krásně dokresluje perfektně zvolená hudba.
Film pro každého, kdo se chce nenásilnou formou dozvědět více o kolonizaci Jižní Ameriky a roli jezuitů v mocenském boji mezi Španěly a Portugalci. Životní role Jeremy Ironse, skvělý Robert de Niro - a především: skvostná, empatická hudba Ennia Morriconeho. Viděno minimálně 20x a pokaždé znovu neodolám.
Krásná příroda, dobrý kostýmy, skvělí indiáni. Děj se mi z počátku líbil víc, než ten konec, kde bych tu bitvu čekal víc akčnější. Ale nestěžuju si. DeNiro i Irons byli skvělí. Otázka je: chci to zas někdy vidět znovu? Odpověď: jo, ale až tak za 5 let nejdřív.
Mission je krásný a chytrý film, který během své dvouhodinové délky neudělá ani jeden krok k tomu, aby se podbízel divákovi. Filmaři zde dávají jednoznačně najevo, že jsou to oni, kteří vám určí, co si z filmu máte odnést.
Film vstoupil do amerických kin s velmi nepříjemnými kritikami. Americký kritik Rogert Ebert o filmu napsal:,,Mise je ten typ snímku, u kterého byste se raději dívali na film o filmu než na skutečný film…Ve filmu není jediný moment, který by nebyl koukatelný, zároveň, ale zásadně nedrží pohromadě.“ Kritiky v Evropě nebyly o moc vřelejší, přestože film vyhrál Zlatou palmu v Cannes. Tvůrci byli obviňováni z propagace marxismu a jednoznačnému útoku proti církvi. Film měl rozpočet kolem 26 milionů dolarů a v amerických kinech vydělal pouhých 17,2 milionů. Distributor navíc získá jen 55% z tržeb. Mise se tedy stala jednoznačným komerčním debaklem.
O skutečných kvalitách snímku rozhodne ovšem až čas a pochopitelně reprízy filmu v televizi a obnovená vydání na nosičích. A Mise složila reparát. Po roce 2000 se tak rozhodně nedá říct, že by byl film obviňován z propagace extrémismu, Vatikán film označil za jeden z nejlepších snímků o katolické víře, který byl natočen a Americký filmový institut vybral hudbu Ennia Morriconeho k Misi mezi nejzásadnější soundtracky filmové historie.
Představme si tento film jako úplně obyčejné puzzle. Jeden dílek představuje úžasné herce, další zase jímavou hudbu od Ennia Morriconeho, jiný prozměnu velkolepou výpravu nebo čarokrásné prostředí Jižní Ameriky, ve kterém se příběh odehrává. Je radost na ně pohledět, ale není vůbec jednoduché je poskládat dohromady. Roland Joffé si ovšem dal hodně záležet a jeho Mise představuje do detailu promyšlený a obrovsky působivý celek, který zvolna dotírá na divákovu mysl a v konečném součtu se mu zaryje tak hluboko pod kůži, jak si jen zde znázorněná lidská špatnost zaslouží. Pro někoho možná příliš utahané a samoúčelné, ale ve skutečnosti má všechno v tomto filmu hlavu a patu a svou snahou donutit diváka k zamyšlení a poučení má Mise můj neskonalý obdiv, byť třeba nikdy nebude patřit mezi mé top filmy.
Úžasná podívaná - epický příběh zakomponovaný do kouzelného světa Jižní Ameriky, jež je nám sprostředkován krásnou klasickou kamerou a precizními hereckými výkony. PS: trpím dojmem, že španělského obchodníka s otroky hraje Oliver Reed, ale nikde není uveden - pletu se, nebo co?
Misie, to je hoboj Ennia Morriconeho, to je Jeremy Irons jako otec Gabriel a Robert de Niro jako Rodrigo Mendoza. Pak je to krutý a pravdivý příběh o krutosti evropské dobyvačnosti, kterou režisér staví do kontrastu k domorodé krutosti obranné, ale také k jejich snaze o přizpůsobení, které však má své hranice. To střílení do zpívajících domorodců, kteří dávají najevo: My jsme přijali vašeho boha, víc udělat nemůžeme, nechte nás žít... to je nejsilnější moment z filmu, ale zdaleka ne jediný silný.
Nádherné a hluboké ... Krása přírody a přirozenost původních obyvatel jsou zde dány do kontrastu řádu katolické církve a evropských egoistických mocenských zájmů. Herecký koncert Roberta De Nira a Jeremy Ironse je radost sledovat a celé to podtrhuje jak jinak než geniální hudba mistra Ennia Morricone. Skvost.