Osmdesátá léta poskytla divákům nepřeberné množství hororových klasik a neotřelých námětů, na něž by ještě o dekádu dříve nikdo ani nepomyslel. Autorem jedné z těch nejoblíbenějších je kultovní režisér Wes Craven a točí se kolem děsivého přízraku, který vraždí dospívající mládež v jejích snech. Jelikož právě uběhlo 40 let od premiéry úvodní Noční můry v Elm Street (Nightmare On Elm Street), připomeneme si několik zajímavých zákulisních faktů, o nichž jste možná neslyšeli.
Články 13
Do kin tento týden vstoupil už pátý díl populární hororové série Vřískot. Tu v roce 1996 nastartovali žánroví specialisté Wes Craven a Kevin Williamson. Původně šlo o trilogii (třetí díl vznikl v roce 2000), před deseti lety však přišel čtvrtý díl, jemuž se podařilo na předchozí díly smysluplně navázat. Něco podobného se letos překvapivě povedlo i pětce. Vřískot však určitě není jedinou sérií hororových vyvražďovaček, kterou se hollywoodští producenti pokoušejí různými způsoby opakovaně oživovat. Patří mezi ně i následující silné žánrové značky.
V kinech právě startuje další díl Vřískotu, nastává tedy ideální čas na ohlédnutí se za úspěšnými hereckými dráhami, které se započaly v hororových vyvražďovačkách pod kudlami, sekyrami či motorovkami maskovaných šílenců. Anebo naopak v záporných úlohách, které často naháněly spíše smích než hrůzu.
Původních námětů se v současnosti objevuje opravdu nicotně málo. Studia se vrací k prověřeným tématům a pouští se i do nesmyslných projektů, u kterých je jasné, že nedosáhnou kvalit kultovního originálu, spíše námět znehodnotí, občas přímo „znásilní“. Značná část filmové tvorby dnes také vzniká podle knih, lépe řečeno podle světoznámých bestsellerů. Z těchto faktů vcelku jasně vyplývá, že studia nerada riskují, naopak se s nenasytným chtíčem po materiálním zisku sápou po vděčných námětech, jež jsou minulostí odzkoušeny.
Jsou to čtyři roky, co byl David Leslie Johnson-McGoldrick (Orphan) najatý společností New Line Cinema, aby dal dohromady scénář k další Noční můře.
Americké městečko na konci 80. let minulého století. Parta kamarádů si začne zvolna uvědomovat, že v tomto městě (už mnoho desetiletí) beze stopy mizí nějak příliš mnoho lidí, a především dětí. A že to asi nějak souvisí s děsivým cirkusovým klaunem, který buď žije v kanalizaci pod městem, nebo se to hlavním hrdinům aspoň zdá...
Milovníkům klasických hororů netřeba obě série blíže představovat. Freddyho Kruegera, který zabíjí teenagery ve snech, jsme si užili díky mizernému remaku i v novém tisíciletí. Žravé potvůrky Critters se z devadesátek nedostaly.
Pět let starý remake měl pro maniaka z Elm Street, který vraždí nebohé teenagery ve snech, znamenat vzkříšení. Snímek něco málo vydělal, dočkal se ale tragických ohlasů. Následoval malý zázrak - studio se rozhodlo "krávu nedojit" a plánované pokračování zrušilo. Od té doby jsme o Freddym Kruegerovi neslyšeli.
Student dostane "řetězový dopis", což je takový ten mail s textem "Pokud toto nepošleš pěti dalším, zemřeš hroznou smrtí". Ten začne kolovat, a pokud ho někdo nerozešle pěti dalším, zemře hroznou smrtí - tzn. přijde takový veliký potetovaný ožehnutý chlap s maskou a nějak krvavě ho sejme, většinou za použití řetězů!
Islandských filmů se do našich kin příliš nedostává. Když se navíc jedná o horor, který se nebojí v originálním názvu použít slovo „masakr“, je zájem fanouška žánru pochopitelný. Bohužel zbytečný.