Rejkjavík nemůže mít zápletku víc „vycucanou z prstu“. Skupinka turistů (ožralý Francouz, japonští manželé se služkou, gay černoch, dvě blbé blondýny a tři staré dámy) se vydává na výpravu za velrybami. Uprostřed cesty se stane nehoda, která „prošpikuje“ kapitána, jeho pobočník zdrhne a turisté nejsou schopní dělat nic jiného, než zmateně volat o pomoc. Pak se objeví velrybářská loď, na které jsou dva chlapi (z toho jeden idiot) a jejich matka, kteří rádi loví lidi.
Podobný typ filmu je vyloženě iritující pro každého, kdo má tendenci byť jen slabě u filmů přemýšlet. Už samo o sobě směšná zápletka je komicky rozvinuta ve chvíli, kdy proti sobě stojí tři maniaci versus deset turistů. Nabízí se x možností, ale ta, kterou zvolili tvůrci, je vskutku lahůdkově pitomá. Nejblbější maniak s pološíleným výrazem zasekne kladivo do hlavy jedné ze starších dam a ostatních devět lidí (přestože mají očividnou přesilu a vrazi zatím nedisponují střelnými zbraněmi) považuje za smysluplnější zmatený úprk do všech stran, namísto toho, aby se společně postavili na odpor.
V podobě absurdním tónu nejenže pokračuje zbytek filmu, ale všechny (a tím myslím naprosto všechny) postavy se chovají vrcholně nesympaticky, podrazácky, nelogicky, zkrátka jako kreténi. Pokud bylo úmyslem tvůrců, aby si divák přál smrt každého, kdo se ukáže na plátně, pak lze mluvit o úspěchu.
Proč tedy nakonec oněch smířlivých 40%? Protože filmařsky je rezavějící velrybářská loď vytěžena dobře (ta kulisa má skutečně něco do sebe) a gore efekty jsou opravdu solidní. Úmrtí jsou brutální a i když je často provází nějaká hovadina, vypadají velmi dobře. Není tu sice žádný mord, jemuž podobný by zkušený divák neviděl jinde, přesto se musí nechat, že jde o technicky zvládnutý aspekt filmu, díky kterému posledních cca 30 minut slušně šlape, protože se pořád někdo s někým rve o život.
Rejkjavík je nezajímavým zástupce žánru, jemuž podobných se ročně vyrojí desítky. Není sice vizuálně tolik sterilní, jako třeba nová Noční můra v Elm Street (zde lze chvílemi alespoň mluvit o nějaké atmosféře), pořád ale těžko nacházím důvod, proč se na Rejkjavík vypravit do kina. Pokud chcete vidět skupinku idiotů, kteří si zaslouží smrt, stačí sledovat předvolební spoty. Není nutné hned utrácet 150 korun za lístek.