Recenze filmu Agora

Komentáře a recenze 48

Chrustyn

44 045 bodů •1. 1. 2011

6

Víceméně divadelní představení v kulisách za několik milionů. Slušná výprava a zase trochu jiný pohled na život ve starém Římě. Jako lekce z dějepisu zajímavé jako film už bohužel poněkud zdlouhavé až fádní. Hodně záleží na tom jaký má divák vztah k historickým filmům, kde je více dialogů než useklých hlav.

Pete69

32 979 bodů •25. 8. 2024

8

Agora je zapomenutý a opomíjený velkofilm, který musel stát strašně peněz, nezkoumal jsem, jestli se producentům peníze vrátily, ale to je mi v tuto chvíli jedno. Je to velký kousek o expanzi křesťanství, lásce i vědě, to vše ve velkolepých prostorech a kulisách, snímané vynikající kamerou. Je zde dosti klišé, ale i tak je to moc pěkná podívaná.

kunafix

20 062 bodů •25. 4. 2010

6

Zas jednou ukázka toho, jak byli (a jsou) lidi blbí. Tenhle film je o tom, jak si poměrně civilizovaní lidé jenom kvůli náboženství dokážou zkurvit život (vede je totiž většinou ke smrti). Z historického hlediska je film natočen výborně a člověk se tam dozví něco jak o jejich tehdejším myšlení, tak i o způsobu života. Dvě části - náboženská a vědecká, se tam snaží se nějak prolínat, ale stejně mě to moc nebralo. PS: agora znamená asi náměstí, resp. na wiki shromaždiště uprostřed starověkého města... To v Libině nemáme...

hanys_

18 781 bodů •3. 3. 2011

8

Amenábar pořád umí. Agora je parádní historický snímek, kterému nechybí skoro nic. Výborně natočený, výborně zahraný. Čert vem, že historická fakta si tvůrce trošku upravil k obrazu svému, důležité pro mě dnes je, že jsem se neskutečně dobře "bavil". 8/10

Wally007

9 625 bodů •21. 7. 2010

8

Nádherný historický film, ale stejně se nemohu zbavit pocitu, že v záplavě posledních velkofilmů v kinech je tento film tak trošku mimo .... Nějak tam nezapadá a možná i proto to distributorům trvalo delší dobu než se rohodli nám ho nabídnout i tady u nás. Nečekejte nějakou výraznou akci a že vás strhne...tohle tento film nemá v popisu práce. Jeho krása spočívá v nádherně vytvořených kulisách starověké Alexandrie, skvělém i když pomalu plynoucím přiběhu, v neodiskutovatelně báječném hereckém výkonu R. Weisz a co si budeme povídat i v té brutalitě, kterou se v raných dobách předvádělo 'mírumilovné' křesťanství... Film ve mne vyvolal podobnou směsici hnusu a opovržení nad vším tím církevním jako při sledování Kladiva na čarodějnice. Určitě doporučuji ke zkouknutí, je to výborný film!

Patrikcz

9 420 bodů •7. 10. 2013

6

Filmy o zajímavých postavách historie mám rád, zvlášť když o nich vůbec nic nevím. Škoda, že to je zbytečně dlouhé a místy nudné, nicméně je zde dobře zachycena nesmyslnost náboženského boje. Nebýt Rachel uberu ještě jednu *...50%

Matli

8 300 bodů •11. 11. 2013

8

V prvé řadě mě zaujmul fakt, že na španělský film je to hodně dobře natočené (angličtina tomu jen prospěla). Rachel Weisz podává bravůrní herecký výkon a jsem rád že dostala dost prostoru ukázat jaká je vynikající astronomka a filozofka. Ne že by otázka nepokojů mezi křesťany a pohany nějak zaostávala, určit si v té době vybrat náboženství asi nebyla žádná sranda, ale režisér to zvládnul na jedničku, žádná zbytečná omáčka, člověka to hned vtáhne do děje. Jen tomu Cyrilovi jsem to moc nevěřil, nějak mi tam neseděl :-)

liborek_

7 283 bodů •22. 7. 2010

8

Ačkoli Agora byl můj nejočekávanější film roku, nechtělo se mi do psaní jakéhokoli komentáře. Nicméně při čtení reakcí nejen zde, ale i na IMDB, jsem se přiměl k zvěčnění skromné úvahy, spojující myšlení postav filmu s myšlením četného davu recenzentů… Amenábar ve svém netypickém snímku vypráví tragický příběh největší antické (a jediné známé) matematičky a novoplatonské filosofky Hypatie. Tento příběh je též příběhem předělu jedné kulturní epochy v jinou, příběhem dějinné proměny - přechodu od antického starověku ke křesťanskému středověku. Posud je to vcelku nekonfliktní a střízlivé (přestože značně zjednodušené) konstatování - tedy že film pojednává o určitých faktických událostech (navíc ve filmu málo zpracovaných). Problém nastává při hlubším ponoření se do děje a analýze vlastního příběhu. Amenábar poměrně dobře rozvíjí popis střetu pohanů s křesťany a křesťanů s židy - nikdo z nich není jednoznačně pozitivně nebo negativně vykreslen, vraždí všechny skupiny, dobré úmysly lze nalézt na všech stranách. Využití ideologie pro mocenské účely je pojednáno s hlubokou znalostí současných událostí, i událostí dávno minulých, a to ve smyslu, že historie má (bohužel) své určité paralely. Nad tímto ční impozantní postava a myšlenky ženy, která má tendenci sváry urovnávat, vědouc, že dosud poznaná pravda není jednoznačná, že se o ní musí pochybovat a že jsme všichni na stejné lodi plující ke stejnému cíli. A zde je nutno konečně zmínit, že vedle obecných faktů (dějinný zvrat) nastupuje do popředí interpretace jednotlivostí (ten a ten páchal zlo, to a to by se mělo dělat tak a tak). Interpretace sama o sobě špatná není (naopak), špatná však je agresivní až militantní snaha svou interpretaci prosazovat za každou cenu. V případě postav filmu to bylo pro mocenské účely a z téhož důvodu je tomu i v dnešním životě - např. v politice, obchodě apod. Ovšem dnes se k tomu přidávají i snahy o jakousi osobní prestiž, která je umožněna až nezdravou mírou blahobytu obecného obyvatelstva… Všimněme si, kolik „znalců“ dějin středověku kritizuje nepřesnosti či dokonce lži ve scénáři a vyjmenovávajíce jména starých učenců argumentují ve prospěch vlastní sebeprezentace a demonstrují tím jednu z chorob současné společnosti, společnosti diskusních fór – „já to vím lépe, jsem lepší, mám vyšší hodnotu“. Přitom dnes stále není o Hypatii mnoho známo, ponejvíce legendy, a podobně i o podrobnostech tehdejších událostí. Amenábar v rozhovorech jmenuje řadu historiků, kteří korigovali scénář, aby odpovídal současné interpretaci (!) tehdejších dějin, ale aby současně umožňoval vyplnit bílá místa v našem poznání a užitím metafor poukázal na nadčasové souvislosti. Jsem v rozpacích z přemoudřelých všehoznalých recenzentů a komentátorů. Jednou z myšlenek filmu je hledání pravdy a na příkladu křesťanů a pohanů je ukázáno, že jejich směr hledání je špatný. Naopak v postavě Hypatie je vyzdvižena alternativní cesta, která člověka naplňuje i přesto, že ani věda není neomylná. Vždyť Hypatie zpochybnila Ptolemaiovu teorii a nabídla jinou (pro mě osobně krásná fabulace :-) ). Jde o způsob hledání oné pravdy. Např. než jsme se dopracovali k dnešnímu pojetí pohybu, museli jsme urazit dlouhou cestu od Aristotela přes teorii impetu, Newtonovu teorii až k Einsteinovi… Cesta je dlouhá, cíl v nedohlednu! Amenábar natočil skvělý film, který by se mohl stát prototypem (evropského?) historického velkofilmu současnosti. Neklade důraz na obrazovou a efektní preciznost v Hollywoodském stylu, ale inteligentním scénářem (dle mého neprávem kritizovaným jako slabý) a výbornými hereckými výkony nutí člověka k aktivnímu diváctví (na rozdíl od nepodarků typu Fridrich Barbarossa či Bathory). Je pravda, že k dokonalosti mnohé chybí. Amenábar rezignoval na větší osobitost, ale vyhnul se většině klišé, kterými historické filmy oplývají. Ale jak už jsem naznačil výše – je to jen moje interpretace výsledku jednoho filmového díla. Každá interpretace vychází z určité zkušenosti – a co divák, to jiná zkušenost.

squirrelpool

7 033 bodů •15. 4. 2016

1

Šlo by to kdyby se to netvářilo jako dokument. Jak říká ,jemně řečeno, velmi sebevědomí Amenábar v obsahu. Historickým, snad ani romantickým filmem bych to nenazval. Křesťanům tam snad už chyběly jenom pásky s hákovým křížem. A ty paraboláni - podle Wiki bratrstvo starající se o nemocné a pohřbívání mrtvých. Ty řemeny přes hrudník jak pásy na náboje, že vypadaly jak mexický banditi. Ti byli fakt k smíchu. A Rachel Weisz, ta být ještě prostoduší nebo "zapálenější" by vypadala jako starověká, ne tak sympatická, verze Forresta Gumpa. Podrženo, sečteno je to blbá nuda.