Recenze filmu Mechanický pomeranč

Komentáře a recenze 41

Brenan88

47 180 bodů •6. 3. 2017

10

Tohle bylo mé vůbec první setkání s Kubrickem. Pro mě je Mechanický pomeranč víc než jen film,protože zcela změnil můj pohled na filmy a díky němu se o filmy vůbec zajímám,ba dokonce jsem jimi do určité míry posedlý. Film je prostě dokonalost sama a já bych nedokázal najít jakoukoli chybu i kdybych sebe víc snažil.

Chrustyn

44 095 bodů •24. 4. 2007

8

Jeden z nejkultovnějších (a možná i nejpodivnějších) filmů všech dob s neuvěřitelným množstvím násilí, tvrdého sexu, anarchie a ostatních společností odsuzovaných věcí. Rozhodně to není podívaná pro každého ale pokud se filmu poddáte budete odměněni uměleckým skvostem. Je vidět, že Kubrick rád experimentoval s tím co divák vydrží.

Pete69

33 754 bodů •20. 8. 2017

7.5

Stanley Kubrick točí filmy, které prostě nikdo jiný nenatočí. Takových režizéru není moc, další je např. Quentin Tarantino. MEchanický pomeranč buď to v po pěti minutách vypnete, nebo vám to nedá, zlomíte začátek a pak je vám líti, že film končí. Jedinečné, osobité.

kunafix

20 062 bodů •12. 8. 2004

10

Kubrick na vrcholu. Hned první záběr a ze mě prýští nadšení. A nadšení neochabuje po většinu filmu. I když je tam pár slabších míst. Ale tenhle film, ten má styl. Moloko, ultraviolence, Ludwig van, Singing in the Rain, nalepovací řasy na jedno oko, buřinka, suspenzor, maska s nosem a hůl, k tomu ta jejich mluva. Nesmím opomenout ten storyděj, kterej je tak ujetej a originální, že jste to neviděli. Teda kdo viděl, tak viděl. A to použití hudby, to už jen tu dokonalost podtrhuje. McDowell válí a je dokonalej. Tohle je podle mě kult a legenda forévr.

Sheldon

16 079 bodů •24. 10. 2015

10

Kubrick sice podal satirický moralistický pohled na násilí, ale ve snu by ho nenapadlo, co se proti němu rozpoutá. Vlna násilných zločinů jedinců v kostýmech z filmu a za doprovodu použité hudby se stala hlavním motivem štvavé kampaně proti Kubrickovi. Režisér tím trpěl. Dostával výhrůžky smrtí od pomatených jedinců a tehdy se pustil do boje s nejistým koncem, když se pokusil prosadit zákaz hraní filmu ve Velké Británii, kde se incidenty odehrávaly v nejkritičtější míře. A studio na jeho naléhání nakonec přistoupilo. V té chvíli bylo v branži každému jasné, že musí před neohroženým bojovníkem smeknout. Kubrick projevil do té doby naprosto nevídanou odvahu. Reklamní kampaň Mechanického pomeranče -tedy návrhy plakátů, trailery a propagační grafika byla iniciována přímo Kubrickem. Mechanický pomeranč vydělal ve své době po My Fair Lady největší sumu peněz pro celé studio Warner Bros. Na programech kin zůstal v premiéře neuvěřitelných 61 týdnů a slavil úspěchy po celém světě. Z dvou milionového rozpočtu nakonec distributor jen v USA vydělal při prvním uvedení 26,6 milionů dolarů. Když měl film tak ohromný úspěch byla ve studiu svolána porada, kde se ozývaly hlasy, jak je možné, že Kubrick natočí film, do kterého původně nechtěli investovat ani cent a je z toho takový trhák. Jeden z odvážlivců prý řekl, že je to tím, že prostě ví víc než oni. Nato se na něj podívali lidé z výroby, zvedli obočí a řekli:,,Neví nic. Je jenom otravný (v originále ,,pain in the ass“).“

lamps

15 355 bodů •6. 5. 2016

9.5

Představme si, že libovolný režisér dostane do rukou námět na Mechanický pomeranč. Jedná se o revoluční, psychologicky vytříbený antiutopický příběh plný nových kontroverzních motivů a neotřelé jazykové formy, do jehož každičkého řádku je vsáknuto ohromné množství autorovy osobnosti a vize. Spousta takových režisérů by se zalekla prestižního společenského statutu knihy a papouškovala by mistra Burgesse s vidinou komerční jistoty, přičemž by byl výsledný film obrazově strohý a společensky všestranně přístupný. Stanley Kubrick ale nebyl ten, kdo papouškuje a už vůbec ne někdo, kdo přetváří jakoukoli látku konvenčně a stroze. Jeho Mechanický pomeranč je film s velkým F, osobité umělecké dílo, kde každičký aspekt, každý kamerový nájezd i každý hudební tón představují nejen netušené vypravěčské a formální možnosti, ale také přímo zhmotněnou etapu filmových dějin, které do té doby nikdy nebyly tak agresivní, vizionářské a kontroverzní. Geniální nadsmyslový zážitek, který bude amatérským filmařům navždy ukazovat, jak lze co nejefektivněji využít pohybu kamery, střihu, hereckých talentů i emocionálního zakomponování klasické hudby, a všem slavným režisérům by zase mělo opakovaně připomínat, kdo je tím tvůrcem, k němuž mají s pokorou vzhlížet a učit se od něj... Stejně jako Vesmírná odysea ne pro každého, ale to už je úděl tvůrčí osobitosti a geniality...

filmfanouch6

12 654 bodů •7. 7. 2016

10

Stanley Kubrick jednou řekl, že postavy zločinců jsou vždy přitažlivější a zábavnější a je zajímavější pracovat s motivy hlouposti a zkaženosti, než pracovat s postavami čistých hrdinů a poukazovat na to, jak jsou šlechetní a lidé by si z nich měli brát příklad. Dá se to zpozorovat i na faktu, že Kubrick se většinou chopil děl, kde hlavní postavy byli když už ne záporáci, tak komplikovaní antihrdinové. Barry Lyndon ve stejnojmenném filmu, Jack Torrance z Osvícení, Joker z Olověné vesty či právě Alex, protagonista románu Anthonyho Burgesse, jehož adaptace se Kubrick chopil. A vznikl bezpochyby jeden z jeho nejzásadnějších filmů. Kubrick se většinou ujímal adaptací románů, které ho svou výjimečnosti zasáhli a on jim díky tomu zcela propadl. Mechanický pomeranč je z dnešního pohledu vnímán jako stěžejní literární záležitost, časopis Time jí mimo jiné zařadil mezi 100 nejlepších anglických psaných románů vydaných v roce 1923-2005. I filmový Mechanický pomeranč je ovšem naprostým právem brán jako zásadní film. A především snímek, který předběhl svou dobu. Vnímat Kubrickův Mechanický pomeranč jako dílo, které podňecuje násilí je zbytečné. Můžeme to mimo jiné srovnat s o 28-let mladším Klubem rváčů Davida Finchera. Též adaptace populárního románu, která byla též obviněna z podpory násilí, přičemž pravý úmysl tkví v tom na něco upozornit a potencionálně předejít většímu rozsahu. Konkrétně Mechanický pomeranč předává poselství o zamyšlení se nad morálními limity, potencionálním nebezpečím svobodné volby a zacházení s vlastním osudem. I další Kubrickův film pohlížel na společnost a zase tak trochu jinak. Ať už změnou žánru či lehce přístupu, Kubrickovy filmy přeci jen spojovalo i něco jiného než stejný tvůrce. Proslulý perfekcionista Kubrick, který vždy bral důraz na vizuální stránku. První Kubrickova spolupráce s kameramanem Johnem Alcottem (který později naprosto zaslouženě získal Oscara za kameru k Barry Lyndonovi i díky speciální práci s osvětlením pomocí svíček a kameru obstaral i u Osvícení, kde byl poprvé výrazně použit steadicam) měla za následek dílo plné opojných obrazů, které naprosto dokázali prodat atmosféru především stísněných prostor. A opomenout se pochopitelně nemůže ani speciální tvůrčí přístup, kdy byli například brutální výjevy záměrně zpracované do groteskové podoby. Kubrick neupřednostňoval žádný politický režim, protože měl dle něj každý své slabiny. Nestavil se tak blíž ani k totalitě ani k demokracii, poukazuje tak na to, že i v demokratické zemi může dojít k porušení lidskosti a není zlo v zájmu vyššího dobra jako zlo v zájmu vyššího dobra. Přitom všem ovšem film ani neobhajuje samotného Alexe a přesto konfrontace zlého člověka s vyšší moci není černobílá. A na celý příběh jde díky tomu nahlížet dvěma rozdílnými pohledy, kdy v jednom z nich je páchání teroru na Alexovi oprávněné a v tom druhém je ve finále Alex jen obětí zcela jiného zla. Mechanický pomeranč se tak stává filmem, kde se pocity mohou střídat jak na horské dráze a ukazují vnitřní sílu Kubrickova mistrovského díla. I naprosto perfektním obsazením Malcolma McDowella do titulní role či působivým zpracováním dystopické budoucnosti dokáže Mechanický pomeranč utkvět v hlavě. McDowell se do role naprosto ponořil a jeho démonický výkon plný geniálních improvizací (především jeho podání Singing in The Rain) se snadno vepsal do kategorie těch nejvýraznějších zpracování psychopatů v historii kinematografie. Mechanický pomeranč sice nakonec získal 4 neproměněné nominace na Oscara (za film, režii, adaptovaný scénář a střih), minimálně nominace pro McDowella ovšem filmu rozhodně neprávem unikla. Stejně tak se ovšem dá upozornit i na nezasloužené opomenutí Alcotta za kamerou a nutno dodat, že alespoň nějaké formy uznání se Mechanický pomeranč na nejprestižnějších filmových ocenění dočkal. I 4 nominace na Oscara jsou totiž pro tak osobitou záležitost velkým vítězstvím. Mechanický pomeranč měl tak ve finále smůlu především v tom, že vyšel v době, kdy se veřejnost široce obávala delikvence mladistvých. O té pojednává i právě Mechanický pomeranč, přesto hlasitá skupina novinářů či politiků požadovala zákaz promítání filmu, především i proto, že poselství filmu víceméně nepochopili a vyčítali filmu i realistickou krutost. Pár měsíců po premiéře došlo k několika útokům a vraždám spáchaných mladistvými, přičemž je měl ovlivnit právě Kubrickův Mechanický pomeranč. Kubrick byl tak označován za zploditele nové vlny zla, přičemž Mechanický pomeranč jde vnímat jako jeden z prvních filmů, který způsobil, že byli filmy jako takové obviněni z podpory násilí. Sám Kubrick tak nakonec i kvůli strachu o vlastní rodinu požádal studio Warner Bros. o stažení filmu z distribuce a do jeho smrti se film nesměl ve Velké Británii promítat. Čas dal ovšem Kubrickovu mistrovskému dílu za pravdu a svou kultovní pozici v historii kinematografie a především nesmrtelné poselství má dodnes. Důvodů, proč se stal Mechanický pomeranč Stanleyho Kubricka kultovní záležitostí je mnoho. Mechanický pomeranč nejen zrcadlil svou dobu, ale skutečně jí dokázal přeskočit. A možná naznačil, že je něco shnilého v každé duši lidské a že se dost možná skutečně máme s hlavním hrdinou částečně identifikovat. I proto každým zhlédnutím a braním důrazu na všechno to skryté poselství Mechanický pomeranč nádherně zraje. A se dost možná skutečně jedním z nejzásadnějších filmů všech dob......

Více

JosefTomas

9 988 bodů •9. 4. 2022

10

Ne, nemá to cenu. Zkusit stručně popsat to, co představuje celý snímek Mechanický pomeranč, prakticky nejde. Takto komplexní dílo, k tomu skvostně natočené a dost specificky zahrané, napsané, stříhané a vlastně téměř dokonalé úplně ve všem, nejde jednoduše definovat. To se musí zažít. Film, který má tolik vrstev, dokáže překvapovat zajisté i po desátém zhlednutí, ale v tomto případě si to nechám ujít. Ne že by snad nebylo o co stát, ale proto, že sledovat tento film je vážně velmi nepříjemné. Ono jde totiž o tak děsivý pohled, že kombinace veškerých smyslových vjevů spojených dohromady v člověku zůstane ještě hodně dlouho po skončení. Tohle totiž není obyčejný film, ale umělecký natočený zážitek na celý život a v podstatě i určitým způsobem mistrovské dílo. Nutno ovšem říct, že velmi, VELMI SPECIFICKÉ.

wancohoff

9 045 bodů •26. 6. 2008

4

strasne precenovany film..

Motinski

7 882 bodů •6. 6. 2024

6

Jeden z najprepnutejšich filmov aké som kedy videl. Film ktorému je miestami ťažké prísť na chuť a miestami zase ťažké od neho odtrhnúť oči. Kubrick je detailista a ukázal to aj tu. Uhly kamery a dizajn jednotlivých scén sú bezchybné a niečo čo sa málokedy takto podarí. Prvá tretina je rock'n'roll násilia čo vo mne vytvoril také antipatie k hlavnej postave že som sa neskôr cítil až zle keď mi ju začalo byť trochu ľúto. A to sa mi na filme páčilo najviac, že dokázal vytvoriť intenzívne pocity ako máločo. Bohužiaľ, aj teraz sme sa nezaobišli bez toho čo na Kubrickovi nemám rád. Rozvláčnosť. Odkedy sa dej presunie do väzenia, postupne nastáva spomaľovanie a ku koncu už som miestami rozmýšľal nad inými vecami. Dosť mi aj liezlo na nervy ako vedľajšie postavy prehrávajú. Grimasami, zbytočným kričaním aj tým ako pôsobia. Jediný komu som to zožral aj s navijakom bol Malcolm McDowell. Ten si zobral väčšinu scén pre seba a predviedol živelný no zároveň uveriteľný výkon. Mechanický Pomaranč je zvláštny, objektívne ale kvality má. Ajkeď mi nesadol až tak ako ostatným, po Shiningu a Zabíjani ide len o tretí Kubrickov film ktorý viem za veľa veci vychvalit, odporučiť a som si istý že si ho v budúcnosti ešte pustím znovu.. Má v sebe posolstvo, geniálnu hudbu, ikonické pasáže a hlavný herecký výkon. Neviem sa ale zbaviť pocitu že chvíľu sa hýbe na hranici geniality a hneď nato na hranici absurdnej tupoty.