Malé ale tvrdě upřímné drama o životě a lásce dvou lidí v jednom osamoceném domě. Minimalistické dialogy a precizní Kachyňova režie, podporovaná nádherným prostředím, které samo o sobě vytváří neskutečně působivou atmosféru.
Silně citový příběh jaký umí ztvárnit pouze Jan Kachyňa. Drsný život v horské oblasti na počátku minulého století je tu zachycen velmi realisticky a kdo zná osudy našich předků i prapředků uzná , že i pravdivě. Radost ze života i beznaděj bylo součástí osudů obyčejných lidí, kteří žili na samotě společně s přírodou, na kterou byli odkázaní. Každodenní boj o přežití, důstojnost a lásku. O jejich smyslu života vypráví tento příběh, který patří mezi ty nejlepší počiny, jaké Jan Kachyňa natočil a který si zaslouží uznání.
Drsný život v drsné krajině.. stereotyp, šeď zmar i naděje.. to vše je ve filmu skvěle zachyceno s minimem dialogů.. o to silnější je to káva. Perfektní režie i výkony hlavních představitelů. Minimalistický snímek s maximem emocí. film jsem viděl v době jeho vzniku, to jsem ho jen tak přelétl a zapomněl na něj. Dnes jsem si ho užil měrou vrchovatou.
Kráva je film z roku 1993, ale je nad slunce jasné, že je to film poetikou konce let šedesátých let, kdy byla Československá tvorba na špici. Není to velký film, který by chtěl strhnout epickým příběhem, ale slovy kameramana Ondříčka velký film dělají velké emoce, a to Kráva splňuje měrou vrchovatou. Radek Holub a Alena Mihulová jsou typově výborně vybraní. Krásný film.
Kachyňa věděl jako málokdo, kterak vytěžit z minima maximálně kvalitní film. Ne že bych tímto nějak shazoval například Hapkovu hudbu, která je mimochodem ozdobou vyprávění, ale odvyprávět děj tak chudý na rekvizity, zvraty nebo vedlejší postavy s tak objemnou poetičností a atmosférou, to si žádá kumšt v takovém Hollywoodu takřka nevídaný. Opravdu silných emocionálních chvil zde sice tolik nenajdeme, ale ódu na obrazovou krásu a čistotu pěje Kráva skoro v každém záběru, stejně jako Holub s Mihulovou na prosté a přirozené herectví...
Nehraje tam sice celá plejáda našich herců, je to příběh komorní, nicméně "vezme za srdce". A výkon Radka Holuba je opravdu zaslouženíhodný!!! Nejde o žádný bohatý děj. Vlastně je to zcela banální příběh. Ale co z toho Karel Kachyňa dokázal vykřesat!!! V nádherné souhře s celým filmem je i hudba Petra Hapky. Nikdo tam nepáchá sebevraždu. Všichni se snaží jak jen to jde prát se s životem, i když ten život je převelice těžký a často i smutný. Adam se jako ten Sisyfos snaží stále valit svůj kámen do vršku a když mu na vrcholu sklouzne dolů, pokračovat v té činnosti dál a dál. Tento film má i silné poslání. Je O NĚČEM!
Oceňovaný Kachyňův filmový počin byl vyroben v roce 1993, ale premiéru měl až 11.1. 1996. Celkově baladický příběh Adama, který pohřbí svou matku, svou manželku, a málem i zabije svého syna s chůvou je pomalým vyprávěním koloběhu života a smrti, kde hlavním spojujícím prvkem je prostředek živobytí - Kráva. Bohužel některé části jsou velmi hluché až trapné. Především s herci. Proto pokud je na place Mihulová, ještě to nějak funguje, ale záběry z hospody jsou hodně slabé.
Skvělý film. Minimalismus v nejlepším slova smyslu. A herecké výkony, které utáhnou zvolenou formu. A všechno se vešlo do necelých 90 minut. Jeden z mých nejoblíbenějších filmů.