Jediný člověk prý zapříčinil úpadek Oscarů. Populární filmy a blockbustery kvůli němu nemají šanci

„Hanobil mainstreamové filmy, aby prosazoval umělecké snímky, které tlačil do oscarových kampaní,“ řekl Russo, jenž s bratrem Anthonym natočil některé z nejvýdělečnějších filmů století, v rozhovoru pro The Sunday Times. „Před polovinou 90. let vyhrávaly Oscary populární filmy, pak Weinstein začal štvavé kampaně… Ovlivnilo to, jak diváci vnímají Oscary, protože většinu těch filmů neviděli. Jsme v komplikované situaci. Místo abychom si společně užívali věci, které bychom měli, se kvůli nim navzájem mlátíme do obličeje.“

Jako tvůrce několika miliardových a také u kritiků chválených marvelovek nemusel chodit pro příklad daleko. „Jako ten argument, že marvelovky zabíjejí kinematografii. No, zdálo se, že spíš poměrně dlouho udržovaly kina otevřená.“ Bratři Russoové nicméně po premiéře Endgame, které shráblo jedinou nominaci za vizuální efekty, odešli na stream, kde natáčí předražené filmy, nově považované za zhoubu kinematografie a především kinosálů. Jejich Pasáž přišla na 320 milionů dolarů a nikdo netuší, jaký bude reálný příjem. Sledovanost je ale zatím vysoká a Netflix se bezpečně orientuje v obchodní sféře potlačující kompromisy. „Jako všechno ostatní, i filmový svět se dnes rozdělil. Jde o to, kdo dokáže být nejhlasitější a kdo naláká nejvíc kliknutí,“ přiznal Russo.

O něco podobného šlo samozřejmě už v dobách, kdy se na velké filmy chodilo pouze do kina. Drahé produkce měly v zádech populární hvězdy, tradiční hollywoodské náměty a také silnou reklamu, přičemž menší projekt mimo studiový systém většinou neměl šanci. Padesátky ovládaly historické velkofilmy a Ben-Hur získal jedenáct Oscarů. Akademie sice včas nerozpoznala nadčasový význam sci-fi hitů jako 2001: Vesmírná odysea nebo Star Wars: Nová naděje, ale také v 70. letech vyhrávaly nesmírně úspěšné filmy jako Francouzská spojka, Kmotr nebo Rocky.

Situace se neměnila ani v 90. letech, kdy výčet oscarových filmů navozuje husí kůži – Tanec s vlky, Mlčení jehňátek, Nesmiřitelní, Schindlerův seznam, Forrest Gump, Statečné srdce. Harvey Weinstein, dnes zapovězený nepřítel číslo 1 hnutí MeToo, poprvé zaúřadoval roku 1996. Předtím už vysoko protlačil třeba Pulp Fiction, které ale oscarové požadavky naplnilo v podstatě samo. Druhou půlku devadesátek ale načal kampaní pro Anglického pacienta, který si u kritiků a v tržbách rozhodně vedl dobře – zpětně ho ale málokdo považuje za film srovnatelné hodnoty jako výše zmíněné předchůdce.

Bank poté rozbil a 11 oscarových kuželek srazil James Cameron s Titanicem, čímž se fenomenální tržební triumf definitivně prolnul s maximálním uznáním Akademie. Hned další rok Weinstein na piedestal přes mrtvoly protlačil Zamilovaného Shakespeara a ukřivdil tím velebenému Zachraňte vojína Ryana, který přitom Spielbergovi vynesl jeho druhou sošku za režii.

Russoovo tvrzení od té doby není stoprocentně platné a populární filmy si stále mohou pro Oscara dojít. Vzpomeňme třeba na Gladiátora, třetího Pána prstenů (po dvou ignoracích), Skrytou identitu a celkem čerstvě na Oppenheimera. Změna je ale obecně patrná. Sám James Cameron ji pocítil s Avatarem, který nestačil na nízkorozpočtové drama Smrt čeká všude, jež v USA nevydělalo ani dvacet milionů dolarů. Spotlight roku 2016 sebral slávu Revenantovi a Šílenému Maxovi, Moonlight doslova oloupil La La Land a druzí Avatar s Top Gunem ustoupili nezávislé hříčce Všechno, všude, najednou.

Oscaři se od blockbusterů, jež v minulých letech reprezentovaly zejména komiksové filmy, skutečně odvrátili. Faktorů je nicméně mnoho a Akademie některé žánry dlouhodobě nepovažuje za vhodné vyzdvihování – a jiné třeba vypíchne na základě úderné kampaně. Nejde ostatně vidět všechno a výběr je neúprosně selektivní.

Podívejte se na žebříček nejlepších blockbusterů podle databáze Kinoboxu.

Zdroje: Variety, Kinobox