Superstar na rozcestí. Ikonická Jennifer Lopez slaví 55 a má za sebou nejhorší sezónu kariéry

Jennifer Lynn Lopez se narodila jako prostřední ze tří dětí v newyorském Bronxu do rodiny vojáka, později počítačového technika a učitelky v mateřské školce, později prodavačky. Oba její rodiče pocházeli z Portorika. To rozhodně není původ, který by vás předurčoval k hvězdnosti, tím spíš, pokud jste byli Latinoameričanka v 70. letech.

To ale nemohlo Jenn odradit. Odmala věděla, že chce být velkou star, a protože portorická diaspora je obklopena hudbou a tancem, právě tyto obory jí imponovaly jako první. Ještě jako teenagerka propadla flamengu, baletu a jazzu. Už na střední škole učila tanec mladší děti. Když se po maturitě rozhodla místo na další školy zapsat do tanečního studia, vyhodila ji matka na 8 měsíců z domu. Jennifer přespávala ve studiových kancelářích.

Gambit se ale vyplatil. V roce 1989 Jennifer podstoupila tour po Evropě s Golden Musicals of Broadway, což bylo best of tehdejší produkce. Následně prošla například jevištními hity Oklahoma! a Jesus Christ Superstar, byť jejich regionálními variacemi, ne v prestižních broadwayských sestavách. Ráda se také stavěla před kameru. Nechala se slyšet, že co se týče videoklipů, vezme roli za 50 dolarů k doprovodu té nejhorší písně. Hlavně, že bude na obrazovce.

První tradiční roli si připsala v roce 1994 v seriálu South Central. Vzápětí najala agenta, s příležitostmi se roztrhl pytel a lidé si jí začali všímat. Její postava v jinak neúspěšném seriálu Second Chances byla tak populární, že po jeho zrušení vytvořila stanice CBS speciálně pro Jennifer spin-off Hotel Malibu. Za její první velkou filmovou roli v Mi Familia obdržela v roce 1996 nominaci na Nezávislých filmových cenách. Následovala role vedle Robina Williamse v Coppolově Jackovi a vedle Jacka Nicholsona v Krev a víno.

Rok 1997 byl zlomový. Díky dramatu Selena se Lopez stala první Latinoameričankou, která si připsala honorář milion dolarů. Vlivný kritik Roger Ebert ohodnotil její výkon jako „star-making“. A vskutku. Z Lopez se stala obrovská hvězda, o kterou se začali přetahovat nejen filmaři, ale i významné značky, které chtěly, aby se stala jejich tváří. Na přelomu století se jí začalo stýskat po jevišti a hudbě, roku 1999 tedy vydala první studiové album On the 6, jež se setkalo s obrovským úspěchem.

To vše z ní udělalo pohádkově bohatou a ostřížím zrakem sledovanou celebritu. 21. století začalo jako století J.Lo. Velmi záhy ale vznikl problém, že Lopez v očích mnoha sláva neslušela. Latinskoamerické ženy neměly nikdy dříve stejnou pozici jako ona, jejich vystupování, temperament a přízvuk byly spojovány s „nízkou kulturou“ a společnost nebyla zcela připravená přijmout jako áčkovou hvězdu někoho, kdo pro ně evokuje telenovely a reality TV.

Možná tím intenzivněji se Lopez natruc obklopila aurou nedotknutelnosti, opulence a „načančanosti“. Svým způsobem to jde pochopit. Bohužel tak ale činila v době, která pomalu začínala přát spíš přátelským celebritám, které „jsou jako my“. Jako dokonalý kontrast poslouží jiná J.Law, a sice Jennifer Lawrence, která se stala slavnou o nějakých 10/15 let později a strhla svět svou bezprostředností, zakopáváním na Oscarech a historkami o tom, jaký druh pizzy má nejradši.

Je trochu nefér, že se z Lopez v mnoha ohledech stala ztělesnění nafintěné superstar odtržené od reality, která přehlíží všechny a všechno okolo sebe. Často na základě z kontextu vytržených či apokryfních historek, ale také etnických stereotypů a předsudků. Je snadné zapomenout, že se vypracovala z ničeho a pozornost poprvé strhla díky svému talentu. Přiřadila se však k poslední generaci megastars ze staré školy, proto právě na ni dopadlo kladivo změny nejsilněji.

Nějakou dobu to vypadalo, že J.Lo prostě přirozeně vyšumí, než se za pár let vrátí jako součást retro vlny. Zatím bude vydávat průměrně přijímaná alba, hrát v nepříliš výrazných filmech a krmit bulvár fotkami se svým manželem Benem Affleckem (jehož jméno legálně přijala a v soukromí používá). Jenže osud chtěl, aby Lopez neodešla potichu, ale s pořádnou explozí. V posledním zhruba roce se pokazilo vše, co mohlo. Přišly katastrofální prodeje nového alba a doprovodné světové tour, která byla údajně i kvůli nezájmu publika zrušena. Bez povšimnutí odpremiéroval životopisný dokument, negativních reakcí se dočkal opulentní hodinový videoklip This Is Me… Now i sci-fi Netflixu Atlas. To vše bylo tím víc ponižující, že to přišlo v těsném závěsu po triumfu Taylor Swift s jejím vlastním multimediálním tažením.

Svět ale není smířlivý a nad neúspěchem Lopez se řada lidí nepokrytě raduje. Těžko říct, co dobrého si představují, že má tenhle veřejný pád na dno přinést. Je to tedy konec téhle kdysi tak úspěšné ženy? To je jistě brzy předjímat. Její popkulturní relevance byla již několik let na bodu mrazu, přežívala víc jako profesionální celebrita, než aby se někdo zajímal o to, co dělá. Jejím posledním hurá byla nominace na Zlatá glóbus za Zlatokopky v roce 2020, jež následovala devíti nominacím na Zlatou malinu. Vidíme, že Lopez po celou svou kariéru bojovala proti velké skupině odpůrců. Ti dnes rozhodně táhnou za delší kus provazu. Pořád je ale možné, že si současnými trablemi J.Lo vydláždí cestu k dojemnému comebacku.

Podívejte se také na žebříček nejlepších hereček podle Kinoboxu.

Zdroje: Wikipedia, Kinobox, Variety