Cate Blanchett oslavila 55 let. Autoritativní a charismatická herečka uhraje vše krom obyčejnosti

Catherine Elise Blanchett se narodila na předměstí hlavního australského města Mellbourne do rodiny místní realitní makléřky a amerického vojenského důstojníka pracujícího v reklamě. Na rozdíl od několika výročních textů poslední doby tedy můžeme říct, že vzešla z materiálně zajištěného prostředí, byť smrt otce v jejích deseti letech naložila na její matku velký psychický tlak, předně ohledně výchovy Cate a jejích dvou sourozenců.

Ačkoliv dnes mají Blanchett mnozí spojenou s jejím étericky mramorovým zpodobněním lady Galadriel v Jacksonově Pánu prstenů, během dospívání byla Cate vším, jen ne elfí princeznou. Stylově měla spíš blíž ke své Hele z třetího Thora. Jako teenager chodila v klučičím oblečení a prošla si goth a punk fázemi.

Brzy se zhlédla v jevištním hraní, byť stranou studovala i „praktičtější věci“. Během vstupu do dospělosti si přivydělávala jako sestra v domově důchodců a vedle herectví studovala ekonomii. Po roce vysoké školy ale se vším sekla a vyrazila na cestu po světě. V Egyptě se pak přichomýtla k filmovému natáčení, kde přijala svou první filmovou miniroli, aby si doplnila vysychající úspory. Cate tedy debutovala v roce 1990 v náhodném arabském filmu Kaboria. Co jiného byste ale mohli chtít od bývalé punkerky?

Po návratu domů se první půlku devadesátých let rozehrávala v divadle. Svou první velkou roli si odbyla v Sydney ve hře Oleanna vedle Geoffreyho Rushe. V televizi se začala objevovat od roku 1994 a plnohodnotným filmovým debutem byla vedlejší role v dramatu Cesta do ráje s Glenn Close. Její první hlavní role přišla později téhož roku ve snímku Oscar and Lucinda, kde ji doplňoval Ralph Fiennes. Tehdy se na ni poprvé začala lepit kritická chvála, přistávat první ceny a mluvilo se o velkém potenciálu.

Zlomovou rolí, po níž již lze považovat Cate za vrcholnou herečku a celebritu, je královna Alžběta v chváleném dramatu z roku 1998. Dalším zlomem byl samozřejmě Pán prstenů, jenž se natáčel na přelomu století a premiéroval v třech letech od roku 2001. Role Blanchett je co do stopáže malá a rozložená takřka výhradně v prvním díle, v projektu s kulturním dosahem Pána prstenů to však bohatě stačilo. Někteří tolkienofilové sice namítali, že Jacksonovo podání Galadriel je příliš chladné, nicméně tato postava je v lore Středozemě zasypána tolika superlativy, že jedna smrtelnice stěží zosobní všechny z nich.

Blanchett a Jackson se soustředili na velkolepost nedotknutelnost elfí panovnice, což jsou vlastnosti, které si od té doby s Blanchett automaticky spojujeme. Její delikátní a přitom ostré rysy ji předurčují k rolím nekompromisních aristokratických figur, které udávají rozkazy a nikomu okolo nepřijde divné je následovat. Je to trochu vtipné, když si vzpomeneme na preference klučičí a rebelské Cate jako teenagerky, které nám napovídají, že si svou mramorovou „čistokrevnou“ personu musí dobře uvědomovat.

Po Pánu prstenů se Blanchett vynořila jako áčková star a začala sbírat ikonické režiséry jako Pokémony. Hrála v Životu pod vodou Wese Andersona, již zmíněném Letci Martina Scorseseho, kdy si připsala prvního Oscara. Ztvárnila stylizovanou verzi Boba Dylana v jeho Šesti tvářích (což velmi konvenovalo její osobní nátuře) a vrátila se ke královně Alžbětě ve Zlatém věku. V roce 2007 ji TIME zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa – tu sezónu si připsala dvě oscarové nominace naráz. Brzy si odškrtla další tehdejší povinnou položku hollywoodského herce, a sice roli u Woodyho Allena. Jeho Jasmíniny slzy jí vynesly druhého Oscara.

Blanchett dodnes střídá čistě komerční, mainstreamově dramatické i experimentální role a její čich na projekty je obdivuhodný. Zahraje prakticky vše, snad krom obyčejnosti – na to ji až moc „pronásleduje“ výjimečná aura, budí až moc pozornosti a zájmu. Jejím největším zářezem poslední doby je jistě vynikající studie toxicity Tár, kde ztvárňuje ambiciózní a autoritářskou hudební skladatelku a dirigentku, jíž se rozpadne život pod rukama. Má se za to, že by za ni Blanchett snadno vyhrála třetího Oscara, nicméně místo kampaně dávala rozhovory o tom, jak ho nepotřebuje, a jak mnohem důležitější je ocenit Michelle Yeoh za Všechno, všude, najednou (a jak si Cate přála, tak se stalo).

Jedná se také o důslednou aktivistku v otázkách environmentalismu a lidských práv. Naposledy obletěl svět její proslov před shromážděním OSN, v němž vyzývala k okamžitém ukončení bojů v Palestině. Za tento názor bylo ještě nedávno možné přijít v Hollywoodu o práci, nicméně Cate Blanchett moc dobře ví, že už je moc velkým jménem na to, aby jí mohl potkat osud méně slavných kolegů a kolegyň. Vypěstovala si pozici jedné z nejznámějších a také nejrespektovanějších hereček, a to už jí nikdo neodpáře.

Podívejte se na seznam nejlepších hereček podle databáze Kinoboxu.

zdroje: Wikipedia, Kinobox