Filmy Christophera Nolana hodnocené od nejlepšího po nejhorší

Nejspíš málokoho překvapí, že v rámci hodnocení je i po 15 letech od premiéry stále nejlépe hodnocenou nolanovkou Temný rytíř. Nolan pokračování své ságy o Batmanovi pojal jako velkolepé drama o souboji s mistrem chaosu a nabídl natolik komplexní podívanou, že tím nechtěně dopředu předurčil následovníka k neúspěchu. Jakkoli totiž Temný rytíř povstal není špatný film, dvojka s mimořádným Heathem Ledgerem v roli Jokera, nezapomenutelným úvodem, vzdávajícím hold Nelítostnému souboji a dost možná nejlepší akcí, jakou Nolan kdy natočil, je nepřekonatelná.

Druhým nejoblíbenějším Nolanem je nepřekvapivě snaha Leonarda DiCapria o vymanění se z věčného snu. Nolanovi nejsou cizí překvapivé zvraty a nečekané dějové odbočky, přičemž Počátek v rámci svého nejistého konce je stále jeho nejvýraznějším počinem. Nezapomenutelné je i ohýbání reality, jímž se následně inspiroval první Doctor Strange a své místo zde má i pocta bondovkám (akce na sněhu). A kdo by zapomněl na scénu v otáčivé chodbě domu? Prostě lahůdka, která nestárne.

V rámci diváckých hodnocení v naší databázi následuje vyrovnaný souboj, na desetiny ale již vyhrává novinka Oppenheimer. I když nečekaně. Už před premiérou se šeptalo o nejlepší Nolanově práci za dlouhé roky, mimo jiné proto, že pod změnou studia (poprvé netočil pro Warner Bros.) pookřál, navíc se pustil do mládeži nepřístupného filmu (naposledy tak točil Insomnii v roce 2002). A jakkoli se příběh kontroverzního astrofyzika Roberta Oppenheimera, jenž stojí za vynálezem atomové bomby, nezdál jako typická Nolanova látka, výsledkem je... No, bomba. Co jste čekali?

Nolanův výlet ke hvězdám a zamyšlení se nad osudem samotné planety sice nemá nejvyšší hodnocení, často však v rámci diváckých anket bývá jmenovaný jako ten nejoblíbenější z jeho dílny. A aby ne. Nolan tradičně, jinak to ani neumí, natočil působivou jízdu s maximálním použitím praktických efektů, což vizuálně dělá z Insterstellaru coby sci-fi de facto jedinečný zážitek (minimálně v rámci toho, jak se takové filmy v poslední dekádě točí). A Matthew McConaughey je v něm fenomenální.

Překvapivě vysoko se drží i první Nolanův Batman, jakkoli z dnešního pohledu působí poněkud umírněně a oproti dalším pokračováním možná až příliš komiksově (ať už se bavíme o vyobrazení města nebo o vykreslení padouchů). Pořád nicméně platí, že Batman začíná je jednoznačně dobrý žánrový film. Jen mu trochu škodí, jak poměrně tradičně oproti svým následovníkům působí.

Nolanova vstupenka do první ligy. Vychytralá hříčka o muži, jehož krátkodobá paměť nefunguje a který hledá vraha svojí ženy podle tetování na svém těle, je jedním z těch filmů, které dokonale fungují hlavně napoprvé. Protože pointa, to je, oč tu běží. Bohužel, na rozdíl od takového Šestého smyslu se následná zkušenost při druhé projekci už potřebně nezúročí a publikum nemá moc co objevovat. Takže Memento je skvělé, ale jen jako láska na první pohled. Na ten druhý už je to spíš takové kamarádství.

Dokonalý trik je ve svém tématu možná nejvíc netypický Nolan. Asi málokdo od tohoto filmaře čekal souboj dvou iluzionistů a ještě překvapivější je, s jakým dějovým twistem se snímek později vytáhne. Jde o jeho nejsilnější moment, současně však v atmosféře Londýna na přelomu 19. a 20. století natolik nečekaný, až to ne každému sedlo. Nikdo však filmu nemůže upřít fantastické momenty, pečlivě vystavěný příběh a výborné „rivalské“ výkony Hugha Jackmana a Christiana Balea.

Jak moc si Temný rytíř povstal zaslouží být takhle nízko? To je otázka. Ostatně, co by jiní autoři dali za to, že má jejich osmý nejlépe hodnocený snímek 84 %. Nolan netočí špatné filmy, jen některé musí být slabší než jiné. A finále o temném rytíři jednoznačně uškodilo to, jak dokonalá byla dvojka. Na podobnou věc dodnes naráží další filmy série po Vetřelcích Jamese Camerona. Jistě, závěr trilogie má své mouchy (finále je slabší, Bane nezanechal až tak velký dojem), ale pořád je to silné dílo.

Jeden by řekl, že už ho v žánru válečných filmů nic nemůže překvapit. A pak přijde Christopher Nolan s příběhem vycházejícím z událostí evakuace obklíčených francouzských, britských a belgických vojáků z pláží severofrancouzského Dunkerku na jaře 1940, dá do něj tři různé časové roviny, které se v jeden konkrétní moment protnou, a je vymalováno. Není to úplně film, který by si člověk s chutí pouštěl často, možná proto ono nižší hodnocení, ale jednoznačně jde o dechberoucí podívanou.

Kousek, který by měl mít vyšši hodnocení. Svou roli v tom možná hraje, že jde o pouhý remake a na rozdíl od jiných filmů se tu Nolan věnuje „jen“ temné detektivce. Ale jaké! Nevyspalý Al Pacino bloumá po Aljašce, snaží se dopadnout dokonale slizkého vraha Robina Williamse a do toho prožívá přímo ukázkový vnitřní konflikt, kde i jako vítěz zůstane poražený. Ano, Insomnia není nijak originální nebo něčím výjimečná. Ale je to dokonale zvládnuté řemeslo, které by si zasloužilo více lásky.

Covidový Nolan, který si úplně nenaklonil publikum. Stále samozřejmě vysoce hodnocený –⁠ pořád je to Nolan –⁠ poprvé se však výrazněji kritizuje hlavní hrdina a zmatenost zápletky. Extrémně komplikovaná mise, v níž pro časoprostor neplatí pravidla, možná uzraje později. Momentálně však Tenet platí za nejslabšího mainstreamového Nolana a jeho jediný film, který na sebe nedokázal v kinech vydělat. Ale, a to je třeba znovu dodat, snímek byl uvedený v době pandemie. Což nepochybně sehrálo svou roli.

A jsme na konci, symbolicky s Nolanovým režijním debutem. A jak na hodnocení vidíte, být posledním v tomhle žebříčku není žádná ostuda. Příběh samotářského Billa, který při hledání inspirace pro psaní sleduje různé lidi a pak se zaměří na někoho, na koho by neměl, ještě není „ten“ Nolan, jak ho dnes známe. Na to tehdy začínající filmař neměl herce ani rozpočet. Ale pečlivě vystavěné scény, silné dialogy a překvapivá pointa nechybí. Kdo neviděl, měl by určitě napravit.