Děsuplné filmy, co jsou online, potěší dětské halloweenské publikum a nebudou se u nich nudit ani rodiče

V následujícím výčtu naleznete hororově laděné snímky, které jsou určené pro mladší publikum, ale dokážete si je užít i vy. Žádný z nich dětské publikum nepodceňuje a bere je jako rovnocenného partnera. Naleznete zde především klasiky žánru, kterými si třeba připomenete vaše první zkušenosti se strachem zářícím z televizních obrazovek během potemnělých halloweenských večerů. Všechny ze zmíněných filmů najdete buď v rámci předplatného streamovacích služeb, online videopůjčoven či legálně volně dostupné na internetu.

Filmařskou hravostí a nadšením pro vyprávění příběhů oplývající středometrážní snímek studujících FAMU Adama Struhaly a Elišky Kováříkové je neotřelým pohledem na dětské báchorky o tajuplné spolužačce Eliz, v níž tři kamarádi nachází zalíbení. Během oběda každý vypráví vlastní děsivou historku o ní, kterou se snaží trumfnout ostatní.

Povídkově laděný film se opírá o formální rozmanitost, která je v návaznosti na vyprávěný příběh vždy odlišná, což je podmíněné nespolehlivým vypravěčem – v tomto případě některých z přehánějících kamarádů. Disponuje půvabnou stylizací dětského světa a slouží jako ukázkový příklad vedení dětských hereček a herců. Dočkáte se odlehčených hororových situací, které zahrnují zvratky, brutální vybíjenou, končetiny v květináčích a spoustu dalších okouzlujících situací, kde se všichni zúčastnění museli pořádně vyblbnout.

V tuzemských vodách se v rámci dětského filmu jedná o ojedinělé zjevení, které se nesnaží moralizovat či poučit, ale především pobavit a nabídnout hravý fikční svět, který bude dětem blízký.

Ačkoliv většině diváků a divaček je známá především Bočanova televizní seriálová adaptace z roku 1969, devadesátková verze Petra Kotka za kultovní legendou nezaostává, přestože tak trochu zapadla, což je dáno tím, že čerstvá porevoluční kinematografie filmům pro mládež příliš nepřála.

Snímek na partu Rychlých šípů a jejich kultovní dobrodružství ve Stínadlech nahlíží temnější a stylisticky odvážnější optikou než jeho předchůdce. Prostředí pražských uliček je snímané s ohledem na foglarovskou poetiku, zároveň se však vyhýbá přílišné romantizaci a nebojí se ani surověji podaných záběrů při soubojích s nepřátelskými Vonty.

Pro pasáže z deníku Jana Tleskače film využívá útržkovité flashbacky, které díky odlišnému, zrnem prolezlému černobílému obrazu nahání hrůzu. Dobrodružné objevování městských zákoutí se koupe ve tmě a postupné odkrývání mysteriózního příběhu z publika dělá pomyslného šestého člena odvážného klubu.

Atmosféricky vytříběné dobrodružství je podtržené omamným hlasem Petra Čepka jako vypravěče, pro kterého šlo o jednu z jeho posledních rolí. V dětských rolích uvidíte začínajícího Matěje Hádka či Karla Zimu a tajemného M ztvárnil démonický Karel Engel. Z filmu byl posléze vytvořený i fotokomiks, což potvrzuje jeho vizuální poutavost a vytříbenost.

Pokud chcete dětem opravdu nahnat hrůzu, takřka jediným hororovým tvůrcem tuzemské kinematografie Jurajem Herzem rozhodně neprohloupíte. Vlastimil Harapes jako Netvor nahání hrůzu už třetí generaci diváků a divaček a dost možná jste to byli i vy, komu se jako malému dítěti po večerech strávených s touto nehynoucí klasikou vkrádal do snů.

Kostýmy, masky a výprava tvoří hrůzostrašný podklad pro lyricky pojaté převyprávění pohádkového námětu, který je zde podaný způsobem, jenž boří zajetý tón tuzemských pohádek, jež jsou humorné a zalité sluncem. Svým ztvárněním se bude pro děti jednat zprvu o trochu děsivý zážitek, který je ale stejnou měrou i přitažlivý. Dostanou odlišný pohled na pohádkový příběh, který se dá vyprávět i jinak než pomocí podbízivých prvků.

Kostým netvora je inspirovaný středověkými malíři, nejvýrazněji Hieronymem Boschem, kteří zlo zobrazovali právě prostřednictvím ptáků s lidskými rysy. Vzpírá se tak romantizujícímu disneyovskému zobrazení, na kterém není děsivého zhola nic. Výsledný efekt sblížení a lásky k obdobnému stvoření tak u Herze funguje mnohem lépe.

Snad nikdo nerozumí strachem opředenému dětskému světu tak jako Tim Burton. Ve své autorské animované hříčce otevírá setkání světa živých a mrtvých, přičemž je staví do zajímavého kontrastu. Zatímco zesnulí vedou radostný a bezstarostný život, po světě chodící lidé jsou zatížení depresí a starostmi, čemuž odpovídá barevná paleta obou světu, kde podsvětí je atypicky vykresleno barevně, zatímco náš svět je přebarvený do šedivého odstínu.

V popředí stojí příběh z viktoriánské vesnice v 19. století, kde je mladý Viktor okolnostmi přivedený do podsvětí, kde se ožení s mrtvou nevěstou, ačkoli jeho vyvolená jej čeká ve skutečném světě. I přes lákadla bezstarostného záhrobního žití jej však touha po každodenním životě stále nechce opustit, takže stojí před rozhodnutím, zda se do něj vrátit.

Jedná se o klasický úkaz Burtonovy tvorby, kde staví jedince mezi dva vzájemně neslučitelné světy, což tematizuje i ve svých dalších dílech (Střihoruký Edward, Ospalá díra, Velká ryba), která jsou taktéž ideálním tipem pro halloweenský večer. Pro úvod do jeho filmografie je však Mrtvá nevěsta tím nejpřístupnějším, co lze dětským očím nabídnout.

Legendární plastelínová dvojka se roku 2005 dočkala prvního celovečerního filmu, který s úspěchem navazuje na vybroušené krátkometrážní či středometrážní kusy. Tvůrci citují snímky napříč historií a parafrázují několik žánrů, nejmarkantněji ten hororový, a nedávají publiku ani chvíli na oddych.

V malé britské vesničce řádí zeleninu požírající bestie, z čehož jsou místní pěstitelé zoufalí, jelikož jim devastuje ty nejlepší a výstavní zeleninové kousky. Je tak pouze na vynálezci Wallacovi a jeho věrném psovi Gromitovi, aby obyvatele zbavili nežádoucích škůdců. Snímek markantně paroduje žánrů monster hororů a s nadhledem zobrazuje králíčky jako zeleninolačné nestvůry.

Díky sečtělé práci s filmovým jazykem se pro malé divačky a diváky jedná o skvělou příležitost k seznámení se s médiem a jeho možnostmi, jelikož si na něm můžou osvojit práci s mizanscénou, střihem, kompozicemi a především zábavou. Pokud vaše děti ještě nejsou ve věku, kdy zvládnou celovečerní film, rozhodně není od věci začít s krátkometrážní tvorbou Nicka Parka, která je neméně zběsilou a chytrou záležitostí.

Zřejmě nejznámější audiovizuální zpracování nejslavnější hrůzostrašné rodinky, jež má kořeny v humorných novinových stripech. V 60. letech se objevila na televizních obrazovkách, které v 90. letech vystřídalo filmové plátno, s nímž si ji většina diváků a divaček spojuje nejvíce.

Zábavně laděný tón na pozadí expresionistických kulis vytváří skvělý základ pro černý humor, jenž je přístupný i mladému publiku, pro které se může jednat o úplně první zkušenost s podobným typem pořadu. Hororově roztomilými výjevy opředená rodinka se i přes svou zálibu v mordování a hřbitovní atmosféře od reálných lidí příliš neliší. Řeší de facto stejné problémy prvních lásek, manželské krize, chlapeckých lumpáren a generačních rozdílů.

Snímek můžete pojmout i jako plnotučný předkrm před očekávaným seriálem Tima Burtona Wednesday, který Netflix uvede již 23. listopadu. O zpracování Addamsovy rodiny stál režisér již roku 2010, kdy plánoval animovanou verzi. Z té však postupem let sešlo a k vysněné látce se dostává až teď.

Legendární rarášci ovládli v 80. letech pokladny kin a stali se generační záležitostí. Snímek velmi radikálním způsobem ukazuje škodolibost, nebojí se drsnějších výjevů a démonizuje zprvu roztomilá stvoření, kterým nebyla poskytnutá potřebná péče. Dětem ukazuje extrémní příklad toho, co se může stát, když se nebudete správně starat o domácího mazlíčka.

Mladý Billy dostane jako dárek neobvyklé stvoření připomínající něco mezi medvídkem a morčetem, které má velmi striktní pravidla. Nesmí na světlo, nesmí se namočit a hlavně krmit po půlnoci. Dětská nezodpovědnost ani jeden z požadavků nesplní a z nevinné bytosti se zrodí masa destruktivních hajzlíků, kteří demolují město. Billy tak musí nést zodpovědnost za svou nedbalost a vydává se je pochytat.

Hříčka překypuje množstvím precizně vystavěných gagů, které v nespoutaném chaosu skvěle fungují. Když se zmíní „horor pro děti“, většině lidí se vybaví právě tento titul, jehož příběh se odehrává během Vánoc. Pokud jej nestihnete v rámci svátků hrůzy, můžete si jej pošetřit na období zasypané sněhem, ve kterém Gremlins atmosféricky fungují neméně dobře.

Jde o případ filmu, který použil hovorový výraz, jenž pak přebil jeho původní význam. V angličtině slovo gremlin znamená nějakou neznámou poruchu ve stroji, dnes si ale pod tímto názvem představíme právě slizké a zlomyslné filmové příšerky ničící věci a útočící i na lidi.

Proslulá technicolorová podívaná ve své době změnila dogma, že dětské filmové fantasy musí být pouze animované. Před Čarodějem existovalo několik neúspěšných pokusů o hrané fantaskní příběhy pro děti, které však svým komerčním neúspěchem a rozporuplným provedením nevěštily obdobným filmům světlou budoucnost. Jako příklad uveďme bizarní adaptaci Alenky v říši divů (1932).

Díky přechodu na trojpásový barevný film, se kterým snímek stylisticky záměrně pracuje, se dodnes jedná o jeden z barevně nejpodmanivějších snímků vůbec. Příběh předkládá dobově univerzální téma přátelství, odvahy, soběstačnosti a důležitosti domova perspektivou dětských očí. Pro děti se může jednat o cenný artefakt dob minulých a o první setkání s klasickým hollywoodským filmem, který pro své normy a narativ dokáže být stejně strhující a poutavý i dnes.

Hororový element zastupuje zlá, dozelena zbarvená čarodějnice, která jde Dorotce a její partě po krku. A mnoho dětí vystraší třeba už jen pohled na některé z kostýmů, jež, ačkoliv strach budit nemají, z dnešního pohledu nezestárly a budí spíš znepokojivý pocit (Munchkinové, Lev). Pro dospělé jsou dostatečným hororem nechvalně proslulé kontroverze spjaté s natáčením, které na kultovní muzikálový snímek vrhají stín.

Pokud se nebojíte experimentovat a máte chuť s dětmi zhlédnout něco neobvyklého, můžete zkusit jednu z méně známých krátkometrážních grotesek Bustera Keatona. V ní se s ikonickou vizáží muže bez výrazu a akrobatickými fyzickými schopnostmi setkává se strašidelným domem, který je přeplněný nástrahami a strašidly, z nichž se vyklubou lupiči, kteří si v domě uchovávají lup z banky.

Rozjíždí se kolotoč absurdních komických situací, které těží ze strachu protagonisty a komiky vycházející z fyzického kontaktu s měnícím se prostředím. Film spadá do období autorovi tvorby, která ještě nebyla svázaná důrazem na realističtější pojetí, jenž je pro celovečerní film nutné. Jedná se tak o zběsilou jízdu kreativnich gagů a nápadů bez jakéhokoli omezujícího stropu, se strašidelným nádechem svébytného domu, který všem zúčastněným dělá ze života peklo.

Díky vstřícné stopáží 21 minut se jedná o ideální vstupenku do světa němého filmu, který je pro dětské publikum přitažlivější, než se může na první pohled zdát. Vyprávění postrádající mluvené slovo záleží pouze na akci a formálních postupech, takže dokáže spoutat roztěkanou pozornost, pokud ji vede tak zručný tvůrce, jakým Buster Keaton byl.

Česká televize ukrývá jeden ze svých nejlepších dokumentárně vzdělávacích pořadů jen na webu a nevysílá ho celoplošně. Osmidílná Kronika orgasmu o dějinách sexuologie v Československu bude bavit mladší i starší publikum.